6. 2. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
6. 2. 2008

Lidstvo proti sobě

Říká se, že normální člověk si dovede představit peníze jen do úrovně výhry ve Sportce. Možná proto lidé mlčky přecházejí fakt, že státníci, kteří svoji moc odvozují od lidu, tak snadno souhlasí s astronomickými výdaji na zbrojení. Navíc vystrašeni hrozbou terorismu lidé nevidí, že většina vojenských výdajů nemá s aktuálními hrozbami a riziky nic společného – že možná právě tyto výdaje ohrožují budoucnost.

Málokdy v lidských dějinách byl svět tak bezpečný, jako je tomu dnes. Pro většinu států se stalo normální neválčit. Žádná velmoc si nečiní územní nároky. Ve světě není stát, který by zpochybňoval oprávněnost existence liberálních demokracií. A přesto začaly nové závody ve zbrojení.

A nejen to: začala eroze již tak nedokonalého režimu kontroly zbrojení, který byl obtížně vytvářen od počátku 70. let. Napřed byla v roce 2001 ze strany USA vypovězena Smlouva o omezení systému protiraketové obrany. Roku 2007 Rusko poté, kdy některé státy NATO neratifikovaly Smlouvu o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, zmrazilo svoji účast na této smlouvě. Zároveň se hovoří o možnosti vypovězení smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu, kterou podepsaly Spojené státy ještě se Sovětským svazem.

Jako základ pro orientaci v oblasti výdajů na zbrojení slouží vědcům, ale i mnohým politickým institucím, údaje Stockholmského institutu pro výzkum míru (SIPRI). Podle SIPRI vzrostly za poslední dekádu vojenské výdaje ve světě o 37 %, na 1158 miliard dolarů v roce 2006. Tyto vojenské výdaje jsou ovšem extrémně nepravidelně rozděleny. Z tabulky číslo 1 vyplývá, že v patnácti z téměř dvou set států se vydává 83 % všech světových vojenských výdajů.

◄ v miliardách dolarů, v konstantních cenách roku 2005, podle směnných kurzů

Pramen: SIPRI Yearbook 2007. Armaments, Disarmament and International Security. Oxford: Oxford University Press: 2007, s. 270.

Při zachování chladné řeči čísel lze snadno zjistit, že téměř polovina (46 %) světových vojenských výdajů připadá na jednu zemi – na Spojené státy americké. Ostatní stálí členové Rady bezpečnosti plus Německo, Japonsko, Indie a Brazílie plus dalších šest států patřících do první patnáctky zemí s největšími vojenskými výdaji nevydávají tolik peněz na vojenství jako USA. Výdaje USA jsou přibližně patnáctkrát větší než výdaje Ruska či téměř jedenáctkrát větší než výdaje Číny.

To však není celý příběh. Na stránkách Bílého domu lze nalézt prezidentský návrh rozpočtu na fiskální rok 2008, v němž jsou zvlášť uvedeny výdaje Ministerstva obrany ve výši 481,4 miliard (růst o 62 % oproti roku 2001) a zvlášť náklady na tzv. válku proti terorismu, tedy především na operace v Iráku a v Afghánistánu – dalších 141,7 miliard (oproti 93,4 miliardám v roce předcházejícím). Tentýž zdroj pak na fiskální rok 2008 uvádí jako odhad výdajů Ministerstva obrany 583,3 miliard dolarů.

Jenže řada analytiků již několik let upozorňuje, že k výdajům na obranu lze připočíst i např. výdaje Ministerstva energetiky, které má na starost vývoj, výrobu a údržbu nukleárních zbraní. Obdobně lze připočítat i části rozpočtu NASA, Ministerstva pro vnitřní bezpečnost, zpravodajských služeb, náklady na pomoc veteránům a obsluhu dluhu vzniklého během minulých válek. V takovémto případě již řeč nejde o 583,3 miliardách, ale o výdajích na úrovni jednoho bilionu (tisíce miliard) dolarů pro fiskální rok 2008.

Z hlediska budoucnosti je samozřejmě nejdůležitější položka určená na výzkum, vývoj, testy a hodnocení nových zbraňových systému. Na tento účel počítá rozpočet Ministerstva obrany USA ve fiskálním roce 2008 zatím s částkou 75,1 miliard dolarů. To je částka, jejíž výše podle tabulky číslo 1 nedosahuje celý vojenský rozpočet žádaného státu, kromě USA; vojenský rozpočet Ruské federace tvoří přibližně polovinu částky, kterou Spojené státy vynakládají pouze na výzkum a vývoj nových zbraní. Tabulka číslo 2 ukazuje, kam by podle Akvizičního programu Ministerstva obrany USA, měly v roce 2008 směřovat největší výdaje na výzkum a vývoj.

◄ V úvahu jsou brány pouze programy nad jednu miliardu ročně


Pro rozvíjející se diskusi v Česku je především zajímavé, s jakou částkou počítá rozpočet na Národní protiraketovou obranu USA. Z tabulky číslo 2 je zřejmé, že se jedná o program, kterému vláda George Bushe přičítá největší význam – i to, že nezahrnuje celou problematiku amerických příprav na válku v kosmu. Podle citovaného zdroje z Bílého domu se na nový fiskální rok předpokládá 8,9 miliard na vývoj, testy a rozmisťování komponentů Národní protiraketové obrany USA, přičemž 310 milionů dolarů je určeno pro základny v Evropě. Podle Missile Defense Agency bylo na program protiraketové obrany od roku 1985 vydáno 107 miliard dolarů, což názorně ukazuje tabulka číslo 3. Missile Defense Agency pak v návrhu rozpočtu předpokládá, že údržba protiraketových systému bude až do roku 2013 stát každoročně přibližně jednu miliardu, ovšem na vývoj pro potřeby NMD bude vydáno šest až sedm miliard dolarů ročně.

◄ Pramen: Missile Defense Agency


Otázkou otázek je: Proč tak dramatické zvýšené světových vojenských výdajů? Je samozřejmě možné říci, že roste moc Číny a obnovuje se moc Ruska, což vyžaduje zvýšení amerických vojenských výdajů. V tabulce číslo 1 jsou vojenské výdaje Číny a Ruska uvedeny v hranaté závorce, čímž SIPRI tradičně sděluje, že se jedná o odhad, protože oficiální údaje nepokládá za hodnověrné. Trend pak ukazuje na růst výdajů těchto zemí.

Zpráva Ministerstva obrany USA Military Power of the People’s Republic of China 2006, připravená pro Kongres, hned na počátku cituje větu, že „Čína má největší potenciál pro to, být vojenským konkurentem Spojených států“. Defense Intelligence Agency, zpravodajská služba ministerstva obrany USA, uvádí, že v roce 2006 čínské vojenské nebo vojenství blízké výdaje činily 70 a 105 miliard dolarů – tehdy dva- až třikrát více, než Pekingem oficiálně oznámené výdaje na obranu. Zpráva Ministerstva obrany USA pak čínskou strategii charakterizuje jako nesrozumitelnou. Je z ní zřejmé, že analytici odchovaní euroamerickou politickou kulturou si nevědí rady s faktem, že stát s obrovskou ekonomickou mocí a globální politikou buduje ozbrojené síly pro lokální konflikty a obranu. Podle pekingské zahraničněpolitické doktríny Čínská mírová cesta rozvoje „lidstvo má jediný domov – Zemi. Budování harmonického světa s udržitelným mírem a prosperitou je společné přání lidí na celé planetě právě tak jako vznešený cíl Číny“. To je ovšem teze, která je pro západní myšlení buď nesrozumitelná, nebo se jedná kamuflující frázi.

Graf číslo 1 ukazuje, jak by měl podle analytiků zpravodajských služeb USA do roku 2025 vypadat vývoj čínských vojenských výdajů. Vyplývá z něho, že ve střednědobém horizontu Čína vojensky USA nemaže ohrozit. Čína se chová jako stát, který se snaží nebýt vojenskou supervelmocí. I test, během kterého na počátku roku 2007 Čína raketou středního doletu sestřelila vlastní družici, naznačuje, že Peking se orientuje na relativně levné asymetrické strategie, které mají defenzivní charakter.

Pramen: Mapping of the Global Future. Report of the National Intelligence Council’s 2020 Project. Washington: NIC, 2004, s. 51.

Rusko naopak vidí svojí bezpečnost v tom, že ukáže schopnost vojensky konkurovat. Velmi citlivě zareagovalo na přezbrojování americké armády, které mělo být původně dokončeno v roce 2010. Zintenzivnilo své úsilí o obnovu bojeschopnosti armády rozložené po rozpadu Sovětského svazu a obnovilo nejen výzkum, vývoj a testy nových zbraní, ale též aktivitu svých ozbrojených sil za hranicemi: strategické bombardéry obnovily lety, do Středomoří se vydala ruská flotila, ožily i jadrné ponorky.

Podle prezidentského dekretu obsahujícího Státní program rozvoje zbrojení na léta 2007 až 2015 (GPV-2015) by za osm let mělo být na ozbrojené síly vydáno 4, 939 biliónů rublů, z toho 63 % na nákup nových zbraní. Pozornost přitahují především nové projekty strategických zbraní. Mezikontinentální balistická raketa Topol-M (SS-27), která může být umístěn jak na mobilním zařízení, tak i v silu (GPV-2015 předpokládá nákup 34 raket pro sila a 66 mobilních). Testuje se balistická raketa Bulava (SS-NX-30), kterou mají být vyzbrojeny nové typy jaderných ponorek (Project 955, známé též jako ponorky třídy Borej či Jurij Dolgorukij; GPV-2015 předpokládá nákup 5 až 8 strategických ponorek). Bombardéry mají dostat nové typy střel s plochou drahou letu s konvenční i s nukleární hlavicí. Do služby byly zařazeny nové radary typu Voroněž-DM. Do roku 2015 by ruská armáda měla mít 58 nových letadel SU-34,67 vrtulníků Mi 28H, mělo by vzniknout 18 divizí vyzbrojených raketovými systémy S-400 atd. Ovšem jak konvenční, tak jaderné přezbrojování v Rusku nese charakteristiky snahy uchovat si potenciál druhého úderu, tedy schopnosti odstrašit protivníka, nikoliv zaútočit.

Je zřejmé, že se globální, ale i čínské a ruské, vojenské výdaje ve své vývojové křivce přizpůsobují změnám výdajů v USA. Proto lze otázku po příčinách růstu světových vojenských výdajů zúžit: Proč tak dramaticky vzrostly vojenské výdaje USA? Odpověď je nutné hledat ve dvou rovinách – doktrinální a ekonomické.

  • Doktrinální důvody: Do 21. století vstoupily Spojené státy jako hegemon světového politického systému – historicky nejsilnější stát, který neměl a nemá žádnou reálnou silovou konkurenci. Po příchodu George Bushe ml. do Bílého domu se ale změnil základní přístup americké vlády k mezinárodním otázkám. Začala nová éra jako unilateralismu: Spojené státy se řídí pouze svými zájmy a svými představami o potřebách ostatních. Zároveň hegemonistický unilateralismus vyžaduje, aby ozbrojené síly byly schopné plnit úkoly samostatně – tedy bez ohledu na mezinárodní právo, bez spoléhání na spojence a proti jakékoliv, byť i hypotetické, koalici. Navíc Bushova doktrína, přijatá v roce 2002 a upravená v roce 2006, předpokládá preventivní využití síly proti hrozbám, které se ještě nestačily nezformovat – což lze chápat i jako přepravu proti Rusku a Číně.
  • Ekonomické důvody: USA vznikly jako vyhraněně antimilitaristická společnost. Ovšem po 2. světové válce získal vojenskoprůmyslový komplex novou roli. Vojenské výdaje se staly jedním z nástrojů řízení ekonomiky, slouží jako jeden z hlavních prostředků přerozdělování zisků, zálohování výzkumu a vývoje, zajištění stability zaměstnanosti i odbytu. Militarismus – tedy zbrojení pro zisk a pro řízení vlastní společnosti, nikoliv pro obranu – se stal součástí amerického způsobu života.

Změněný přístup Bílého domu k mezinárodní problematice vyčerpává nejen Spojené státy, ale i svět jako celek. Ve chvíli, kdy by se lidstvo mělo soustředit na odstraňování hladu na zemi a čelit klimatickým změnám v atmosféře, zahajuje zbrojení v kosmu. Zvyšuje ničivá schopnost vojenských potenciálů, roste riziko sebevraždy lidstva.


Psáno pro odborný měsíčník ATM 02/2008, který vyšel právě nyní

                 
Obsah vydání       6. 2. 2008
6. 2. 2008 Klaus horší Švejnara Štěpán  Kotrba
6. 2. 2008 Tzv. "superúterý" nepřineslo rozhodující výsledky
6. 2. 2008 Čurdová: Na výchovu dětí většina médií rezignovala Irena  Ryšánková
6. 2. 2008 Zprávy o hospodářské situaci, neboli Podívat se na to, komu věřit Uwe  Ladwig
6. 2. 2008 Nepanikařte! Radovan  Baroš
6. 2. 2008 České řeky jako kanály František  Řezáč
6. 2. 2008 Vatikán je otevřeně proti válce v Iráku Boris  Cvek
6. 2. 2008 Výhledy a rizika ochrany osobních dat v ČR Štěpán  Kotrba
6. 2. 2008 Michael  Marčák
6. 2. 2008 Lidstvo proti sobě Oskar  Krejčí
6. 2. 2008 Zneužívaná tragédie hladomoru Stanislav  Kliment
6. 2. 2008 Ukrajinský hladomor jako přírodní katastrofa? Boris  Cvek
6. 2. 2008 Proč ty emoce, pane Cveku? Leopold  Kyslinger
6. 2. 2008 "Analytický server Publica" není zrovna důvěryhodný zdroj Petr  Nachtmann
6. 2. 2008 Zneužívané tragédie Stanislav  Kliment
6. 2. 2008 Nikdy jsem nebyl komunistou Stanislav  Kliment
6. 2. 2008 Pákistán testuje jaderné balistické rakety
6. 2. 2008 Islámské studentky lékařství "odmítají dodržovat hygienické předpisy"
6. 2. 2008 Američtí prezidentští kandidáti "mají vzdálený český původ"
6. 2. 2008 I mezi kameny Jiří  Pištora
6. 2. 2008 Učitel a žák? Klaus versus Švejnar Zdeněk  Štancl
6. 2. 2008 Xeonofobie mezi řádky Fabiano  Golgo
6. 2. 2008 Diskuse o Clintonově charakteru a Golgově doutníku Štěpán  Kotrba
6. 2. 2008 O co Golgovi jde? Jiří  Jírovec
6. 2. 2008 Poplatky pro děti jsou v rozporu s Úmluvou OSN Andrea  Cerqueirová
5. 2. 2008 Totální blokáda "největšího vězení pod širým nebem na světě" v Gaze a hrobové ticho Daniel  Veselý
6. 2. 2008 Dohoda, nebo loupež tisíciletí? Ladislav  Háva
6. 2. 2008 Nekřesťanská morálka křesťanských demokratů Petr  Dvořák
6. 2. 2008 Nepochopení Boris  Cvek
6. 2. 2008 Co je to za socialisty? Štěpán  Kotrba
6. 2. 2008 Negativní strana podporuje olympijádu Wenzel  Lischka
5. 2. 2008 Americké firmy korumpují irácké poslance Anna  Voňavková
6. 2. 2008 Sistáního fatwa proti korupčnímu zákonu Vítězslav "Vitex" Dvořák
6. 2. 2008 Je nesmysl vést o docházející energetické zdroje války Mojmír  Babáček
6. 2. 2008 Bláboly Fidela Castra II
6. 2. 2008 Jsem proti nelidskosti feministické totalitní ideologie
5. 2. 2008 Je ten "super úterek" pro nás v ČR "nic moc"? Miloš  Dokulil
5. 2. 2008 Británie plánovala postavit v Afghánistánu pro Taliban výcvikový tábor
5. 2. 2008 Chce Bůh radar a rakety? Milan  Daniel
5. 2. 2008 Přehnali novináři nebezpečí ptačí chřipky? Jan  Čulík
5. 2. 2008 Není to mýtus, ale skutečný obraz naší společnosti
5. 2. 2008 Trestní oznámení v souvislosti s distribucí knihy Harry Potter a relikvie smrti
5. 2. 2008 Britský princ Andrew kritizoval USA za iráckou válku
5. 2. 2008 Radar, který si poradí s klamáním? Stanislav  Kaucký
5. 2. 2008 Bling-bling: Francie hlásí Sarkozyho volný pád Josef  Brož
5. 2. 2008 Gorbačov se bál vážně hovořit s Bushem o Německu
30. 11. 2007 Jací jsme
2. 1. 2008 Hospodaření OSBL za prosinec 2007