31. 3. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
31. 3. 2008

Pokrytectví mladých kádrováků:

Diskreditace hnutí Ne základnám pokračuje - jenže selektivně

Hana Čápová na serveru Lidové noviny odstartovala druhou část denunciace odpůrců americké základny v Brdech, spojených s hnutím Ne základnám. U zrodu této iniciativy stál například dvaasedmdesátiletý Rudolf Převrátil, bývalý komunistický rozvědčík, píše Čápová. Zapomněla dodat, že základní organizací , kde je Převrátil dlouhá léta členem, je bývalá mateřská organizace Miloše Zemana v Praze, zvaná "Na rybníčku". Mimo bývalého ministra Ivana Davida, kterého Čápová zmiňuje ve svém článku stejně jako "bývalého milicionáře" Radima Valenčíka, jsou zde členy Jiří Dienstbier mladší, ale i bývalý ministr zahraničí Jan Kavan, kterého Čápová zmiňuje jako objekt někdejšího zájmu Převrátila, ale i další ministři či jejich náměstci. Členem této organizace jsem i já, i když jsem členství v ČSSD přerušil vzhledem ke své práci v Radě Českého rozhlasu. Jako expert na debatách Ne základnám vystupuje pro změnu Oskar Krejčí, poradce posledního komunistického premiéra Ladislava Adamce, píše Čápová.

No a co?

Doc. Ing. Radim VALENČÍK, CSc., matematik a filosof, bývalý poslanec Federálního shromáždění , působil v letech 1995-1999 jako pedagog v Bankovní akademii a.s. v Praze, od roku 1999 vyučuje jako vedoucí katedry ekonomie a zahraničních vztahů na Vysoké škole finanční a správní, české pobočky City University of Seattle, kde je autorem odborných monografií o lidském kapitálu a kapitálovém trhu i několika skript mikroekonomie. Zakladatelem této školy je podnikatel Koláček, generálním partnerem této školy je společnost Czech Coal, ve správní radě sedí mimo zástupců významných státních i soukromých firem (ČSA, Letiště, ČS, Koopertiva) i radní Magistrátu Prahy Ing. Milan Richter (ODS). V Akademické radě pak sedí vedle Valenčíka zástupce ředitele odboru za oblast financování vysokých škol MŠMT Ing. Josef Beneš, CSc., ředitelka Národní vzdělávací fondu PhDr. Miroslava Kopicová (bývalá ministryně školství v první vládě Miroslava Topolánka v roce 2006), šéf Liberálního institutu a děkan Národohospodářské fakulty VŠE doc. Ing. Jiří Schwarz, CSc., poslanec a ekonomický expert ODS Ing. Vlastimil Tlustý, CSc., stínový ministr školství a vědy ČSSD doc. Ing. Jiří Havel, CSc. z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, výkonný místopředseda Rady ČR pro jakost Ministerstvo průmyslu a obchodu doc. Ing. Zdeněk Vorlíček, CSc. či ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc.. Valenčík učí na škole, mezi jejíž žáky patří řada současných poslanců, náměstků ministrů či vysokých vládních či diplomatických úředníků této vlády.

Valenčík je též rozhodce - člen Rozhodčího soudu České republiky. Spolu s Prof. PhDr. Petrem Matějů, Ph.D. v rámci institutu sociálních a ekonomických strategií ISEA je autorem současné, pravicově liberální změny financování vysokého školství (známé jako "odložené školné" či "školné na lízing"), stejně jako privatizačně penzijní reformy a stejně privatizační reformy zdravotnictví, ve všech případech prezentované jako "klíčové body REFORMNÍHO volebního programu" současné vlády premiéra Mirka Topolánka. Valenčík koncipuje i státem zvýhodněné komerční půjčky, které by měly pomoci lidem do 36 let k zajištění vlastního bydlení. bez nich je jen stěží možná deregulace nájemného do roku 2010. Pracuje dnes vedle bývalého člena představenstva společnosti ČEZ a konzultanta pro Mezinárodní měnový fond, Světovou banku a OECD, Doc. MPhil. Ondřeje Schneidera, Ph. D., vedoucího katedry evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky FSV UK. Týmu ISEA šéfuje jako předseda Ing. Tomáš Jelínek , bývalý poradce politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla. Na těchto úkolech "milicionář" Valenčík pracoval a pracuje, i když zároveň je členem ČSSD v organizaci "Na rybníčku". Ačkoliv je současný politický program ČSSD diametrálně od jeho stanoviska odlišný... Čápová ve své povrchní analýze zapomněla dodat, že Valenčík byl také jedním z klíčových poradců předsedy KSČM, filmového režiséra Jiřího Svobody. Ten trávil první listopadové dny roku 1989 spolu s Václavem Havlem a dalšími budováním Občanského fóra. Dnes je komentátorem publicistického pořadu ČRo 6, moderovaného Petrem Žantovským, bývalým poradcem Václava Klause coby předsedy Poslanecké sněmovny. Mgr. Petr Žantovský je novinář, vydavatel a vedoucí katedry mediálních studií na Vysoké škole J. A. Komenského, ředitel Institutu mediální komunikace při této soukromé vysoké škole . Bývalý člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a posléze opět kandidát Topolánkova vedení ODS do této rady.

Bez poctivé vědecké práce bývalého komunisty, dnes sociálního demokrata Radima Valenčíka by dnes neměla ODS valnou část svého "reformě" pravicového volebního programu, se kterou vyhrála jedny a prohraje mnohé další volby.

Prof. PhDr. Oskar KREJČÍ, CSc. politolog, je autor šestnácti knih z oblasti politologie, z nichž čtyři byly přeloženy do angličtiny, pětadvaceti rozsáhlých studií a osmi set nejrůznějších článků. Byl poradcem dvou předsedů československé federální vlády, Ladislava Adamce a Mariána Čalfy. Před sametovou revolucí i během ní zprostředkovával kontakty premiéra s iniciativou Most, která byla napojena na Václava Havla. Je autorem projevu, kterým byl ve Federálním shromáždění ČSSR navržen na prezidenta Václav Havel, programového prohlášení federální vlády národního porozumění, hlavním redaktorem programového prohlášení federální vlády vzešlé z voleb roku 1990 atd.

Absolvoval filozofickou fakultu UK v Praze, poté pracoval na Ústavu pro filozofii a sociologii ČSAV. Byl na dlouhodobých vědeckých stážích v Sovětském svazu a v USA. V seznamu spolupracovníků StB je evidován jako rezident. Přesto byl slovenským prezidentem jmenován profesorem pro obor mezinárodní vztahy a diplomacie, dnes je dnes vedoucím katedry mezinárodních vztahů a diplomacie na Fakultě politických věd a mezinárodních vztahů University Mateja Bela v Banské Bystrici a spolupracuje s Ústavem politických věd SAV v Bratislavě. Do roku 2000 člen redakční rady časopisu Mezinárodní politika, řízené a financované dceřinnou firmou ministerstva zahraničních věcí ČR. Poté působil do srpna 2007 jako redaktor týdeníku Ekonom. Od roku 2006 se aktivně zapojil jako publicista a analytik mezinárodních vztahů do kampaně proti umístění prvků americké protiraketové obrany v Česku. 5. května 2007 v Praze vystoupil jako jeden z hlavních mluvčí na konferenci, která diskutovala postup v boji proti výstavbě protiraketového systému USA v Evropě. Je signatářem tzv. Pražské výzvy přijaté účastníky konference. Nyní působí jako prorektor na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze. V akademické radě této instituce je vedle Krejčího mezi jinými i , bývalý ministr zahraničních věcí a poté zvláštní velvyslanec v zemích bývalé Jugoslávie dr. h. c. Mgr. Jiří Dienstbier , v letech 2000 až 2004 velvyslankyně ČR v Bělehradě, dnes rektorka VŠMVV doc. Ing. Judita Štouračová, CSc. , prezident Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace Mgr. Pavel Brabec , proděkan pro zahraniční styky Fakulty humanitních studií UK doc. Ing. Karel Müller, CSc. či poslanec a předseda ČSSD Ing. Jiří Paroubek.

Škola vzdělává řídicí pracovníky Generálního ředitelství cel, české diplomaty a vysoké státní úředníky. Studenti vysokoškolského studia společně se studenty Vyšší odborné školy mezinárodních a veřejných vztahů se v roce 2002 pod gescí školy, na základě svobodného rozhodnutí, formou odborné praxe a osobním nadstandardním zapojením podíleli na kampani dvou senátorů a dále při komunálních volbách v kampani kandidátů ČSSD a ODS na místo primátora Prahy... I to je jejich budoucí práce... a i tomu je učí jejich pedagogové. Primátor Prahy Bém (ODS) by se měl alespoň teď dozvědět, kdo mu pomáhal do křesla. Aby věděl.

Ing. Rudolf PŘEVRÁTIL CSc. je od roku 1989 nezávislý ekonomický a politický analytik na volné noze (INRES) a překladatel, nyní už dlouhá léta v důchodu. Do češtiny překládá například komentáře Immanuela Wallersteina, jeho knihy (např. Úpadek americké moci : USA v chaotickém světě, Sociologické nakladatelství 2005 či Utopistika : historické rozhodování ve 21. století ) či knihu Kybersocialismus od Allina Cottrella a Williama Paula Cockshotta (ISBN: 80-86263-73-8). Knihu, která vychází z kritiky názorů Friedricha Hayeka a Ludwiga Misese o "nemožnosti socialismu". Mimo to, že je členem ČSSD v organizaci "Na rybníčku", nezastává žádnou veřejnou ani politickou funkci. Se svou minulostí spolupracovníka zahraniční rozvědky se nikdy netajil ani ji svým spolustraníkům či spolupracovníkům nijak nezamlčoval. Přesto byl přijat do ČSSD prakticky jednomyslným hlasováním členů organizace, která ho přijímala. V hnutí Ne základnám se angažuje jako soukromá osoba, je organizátorem Petice za uspořádání celostátního referenda o umístění základny Národního raketového systému obrany Spojených států v České republice. O hnutí Ne základnám říká:

Konstatujme bez rozpaků, že v iniciativě Ne základnám převládá levicové smýšlení, ovšem velmi různorodé, jak to odpovídá současné roztříštěnosti levice. Dominance levicového smýšlení je zčásti důsledkem politiky pravice, o níž už byla řeč. Do určité míry je ale také dána geneticky. Iniciativu mohli uvést do chodu pouze lidé, kteří mají kritický postoj k současnému společenskému uspořádání a jeho trendům, které trkly zlomkovité zprávy o jednáních, zveřejňované alternativními servery v Česku a zahraničí nebo zcela zastrčené ve světovém agenturním zpravodajství. Mohli to udělat pouze lidé kriticky myslící v mezinárodním kontextu, vidící určité souvislosti, pochybující o smyslu celé "války proti terorismu" atd. To vše jsou dnes konstitutivní znaky levice.

Rudolf Převrátil: Když se trochu usadil prach, aneb několik poznámek k debatě o sobotní demonstraci iniciativy Ne základnám ZDE

Vzato kolem a kolem, je to dobrá společnost... Vypovídá o osmnácti posametových letech české společnosti víc, než deset memoárových knih.

Problém je, že drakonické tažení Hany Čápové v Lidových novinách je prakticky opsaný rozhovor redaktora Jana Hrbáčka (který přinesl Kubiceho zprávu do Českého rozhlasu) z vysílání Radiožurnálu 2.5. 2007, s "odborníkem", spolupracovníkem a expertem policie na "extremismus" Miroslavem Marešem (Masarykova univerzita Brno), Bohumilem Šrajerem, mluvčím Úřadu pro zahraniční styky a informace (rozvědky). V závěru tohoto "investigativního" rozhovoru (jako všechno, s čím tento redaktor do rozhlasu kdy přišel) ovšem moderátorka připomíná, že "svůj podpis pod petici připojily takové osobnosti jako filozof Erazim Kohák, bývalý vládní zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl nebo teolog Ivan Štampach." Mluvčí iniciativy Ne základnám Jan Májíček tehdy pro Český rozhlas namítl, že členy a zastánce iniciativy není možné kádrovat. Jeho "kádrový profil" přinesl ovšem před několika dny server iDnes na základě slátaniny "Mluvčí Ne základnám sympatizuje s teroristickou organizací" Adama B. Bartoše. "Politického reportéra" iDnes. Šéfredaktora ultrakonzervativního pravicově extremistického serveru Mladé pravice eurabia.cz.

Na Petra Uhla zapomněla Hana Čápová prásknout čtenářům LN, že dezinformace o mrtvém studentu Martinu Šmídovi, která vedla k eskalaci protestů občanů v listopadu 1989, odešla do mezinárodních tiskových agentur právě z telefonu v pražském bytě Petra Uhla - do rádia Svobodná Evropa ... Bývalý trockista Uhl (prošel radikálně levicovým Hnutím revoluční mládeže, stejně jako Ivan Dejmal, Petruška Šustrová nebo Jaroslav Bašta), člen petičního výboru Charty 77 byl od roku 1991 do roku 2001 expertem Komise OSN pro lidská práva. Mezi léty 1990-1992 vykonával funkci generálního ředitele ČTK, dnes působí jako komentátor deníku Právo. Je výrazným stoupencem Evropské unie a politicky sjednocené Evropy, až chronicky zarputilým obhájcem lidí ohrožených sociálním vyloučením, žen, gayů a lesbiček, Romů, cizinců, dětí žijících v ústavních zařízeních, lidí s tělesným či mentálním postižením. Lidská důstojnost a lidská práva jsou pro něj základní hodnotou, je stoupencem trvale udržitelného života, , ne však rozvoje. Roku 2003 byl zvolen členem Rady České televize, kde působí dodnes. Rakouská sekce Reportérů bez hranic mu udělila v listopadu 2002 Cenu za svobodu tisku za celoživotní dílo. V dubnu 2006 jmenován francouzským prezidentem rytířem Čestné legie. A to o sobě v Parlamentu ještě před několika lety tvrdil, že je komunista... Je. Jediný opravdový.

Mladá fronta Dnes si najala na diskreditaci hnutí Ne základnám specialisty z řad pravicových extremistů ZDE

Čápová Hrbáčkův rozhovor, zveřejněný dnes na stránkách iniciativy PRO, serveru RADARY-RAKETY, podporovateli opačné petice prozakladnu.cz pouze převyprávěla do podoby vlastního článku a doprovodila jej jediným "autorským" počinem: výrokem poslance ODS, člena poslaneckého výboru pro bezpečnost Tomáše Kladívka... Ten pro Lidové noviny dodává, že by se nemělo zapomenout na starosty z obcí kolem plánované lokality pro radar v Brdech: "Většina z nich jsou bývalí komunističtí vojáci z povolání."

Ano, ještě neumřeli... a někde bydleli. Většinou tam, kde byly vojenské újezdy, kasárna a jiné instalace tehdy ještě československé a lidové armády.

Hana Čápová, LN 30. 3. 2008: Za odporem k radaru je rozvědčík StB ZDE

Jan Hrbáček, ČRo1 2.5. 2007: Extrémisté a možné umístění amerického radaru ZDE

A abych to Haně Čápové, rozhlasovému Hrbáčkovi, radarovým scénáristům , rozvědčickému poradci premiéra Topolánka i mluvčímu od uziny usnadnil: také jsem byl v SSM, v KSČ i v KSČM. Stejně jako mnoho lidí v ODS, nejen v té pražské a nejen v té komunální. Ještě si je totiž pamatuji, i jako okresní svazácké či stranické tajemníky , ideologické instruktory Městské politické školy, případně stážisty VŠP, oné bolševické Sorbonny... Případně jako ředitele bank či podniků, sponzorujících v té době ODS a ODA. Česká pravice je podivuhodně pestrá... Stejně pestrá jako pestrou minulost mají současní "antikomunisté" v Senátu, bývalý svazák Mejstřík a bývalý komunista Štětina... Mám přátele, kterří organizovali první výlet Štětiny do Náhorního Karabachu. A já sám jsem předával Mejstříkovi svazácké vyznamenání. To bylo ještě před 17. listopadem. Odešel jsem z KSČM v roce 1992, ve chvíli, kdy corporate identity této strany, které jsem pomáhal tvořit, bylo hotové na dlouhá léta, kdy do funkce nastoupil jako předseda bývalý přítel Václava Havla, režisér Jiří Svoboda. A s ním jako poradce Radim Valenčík. U toho jsem být nemusel. Přešel jsem po nějakém čase do ČSSD, kde do té doby působil chaoticky analytik CIA, profesor Jiří Horák. Přítel Jiřího Paroubka, přišedšího do ČSSD od národních socialistů. Pomáhal jsem k moci jeho protivníkovi a dlouholetému rivalovi, Miloši Zemanovi a jeho týmu až do roku 1998, kdy vstoupil hlavním vchodem do Strakovky. A dodnes jsem registrován v "jeho" pražské organizaci, v níž je nezávislý duch vzdělaných, kreativních a intelektuálně potentních lidí různého vzdělání, postavení i názorového zbarvení (od liberálů po konzervativce, od globalistů po alterglobalisty, od bývalých komunistů po pragmatické emigranty a idealistické disidenty) zárukou, že levice zůstane tvůrčím, intelektuálně pluralitním prostředím, prostředím pozitivní deviace - nebude spolkem impotentních samců, vyznávajících slepě názory jakéhosi absolventa vojenského gymnázia, chlopa s gulama, kterému ty názory někdo musí napsat, aby je vůbec měl.

Lidi jsem za těch dvacet pět let, co se motám okolo politiky, vždy soudil podle toho, co vykonali, nikoliv podle toho, co podepsali a nebo naopak nepodepsali. Stejně tak mají právo soudit jiní mne. Chartu77 bych býval nepodepsal, Antichartu zrovna tak. Ne snad kvůli těm dokumentům, ale kvůli některým lidem, s nimiž jsem si nepotřeboval podávat ruce (nebo sdílet celu). To je věc osobní hygieny. Do partaje mě během gorbačovské perestrojky nikdo nenutil, naopak. Vždy jsem si - i jako nestraník, i jako straník - doposud mohl říkat a říkal, co jsem chtěl. Z partaje mě nikdo nevyhazoval a pokud mě kádrovali, činili tak utajeně. Cenzurou jsem netrpěl, omezováním tvůrčí práce také ne. A kdyby chtěla Hana Čápová či redaktor Hrbáček nálepkovat moje názory, můj život či mou práci, může. Nemám se za co stydět. Ani za posledních deset let nezávislé žurnalistiky ne. Což se o posledním článku Čápové říct nedá.

Do nezávislosti má daleko, do objednávky - vzhledem k načasování - blízko.

                 
Obsah vydání       31. 3. 2008
31. 3. 2008 Krize české literatury Štefan  Švec
31. 3. 2008 Americký politolog o budoucím Rusku
31. 3. 2008 Špatná zpráva: Svoboda slova nemá velký politický vliv Ivo  Šebestík
31. 3. 2008 Je svoboda slova něco víc než akciová burza? Bohumil  Kartous
31. 3. 2008 Rezignuje dalajláma? Tibetská mládež ho možná donutí Štěpán  Kotrba
31. 3. 2008 Diskreditace hnutí Ne základnám pokračuje - jenže selektivně Štěpán  Kotrba
31. 3. 2008 Xabar.Info: Rusko údajně zvažuje vybudování protiraketové základny ve Venezuele
31. 3. 2008 Která je vaše země a co je vám posvátné? Říká se přece, že slova něco znamenají Uwe  Ladwig
31. 3. 2008 Írán vyměnil petrodolary za eura a přesvědčuje k tomu i OPEC
31. 3. 2008 Monitor Jana Paula: Jediná cesta je referendum Jan  Paul
31. 3. 2008 Chováme se pokojně a protestujeme proti nesnášenlivosti
31. 3. 2008 Demonstrace proti uznání samostatnosti Kosova a Metohie
30. 3. 2008 Nacistické knihovny Richard  Seemann
28. 3. 2008 Svoboda není konzum
29. 3. 2008 Oidipovské Velikonoce na toryovský způsob Karel  Dolejší
29. 3. 2008 Neférové zhodnocení Jan  Čulík
30. 3. 2008 Rozdělování na "muzeum" a "současnost" Boris  Cvek
31. 3. 2008 Britští konzervativci jsou stejní jako čeští pravičáci Karel  Dolejší
31. 3. 2008 Politujme Tibeťany, kteří si naivně mysleli, že jim někdo pomůže
30. 3. 2008 Nepál: Tibetskí demonštranti sa pokúsili vniknúť do čínskeho veľvyslanectva
30. 3. 2008 Wildersův film je také zrcadlem pokrytectví Ondřej  Šlechta
31. 3. 2008 Gita je mrtva, ať žije gitA
30. 3. 2008 Průzkum: Většina občanů Evropy proti americkému radaru
31. 3. 2008 Ať si to v parlamentě přečte aspoň uklízečka
31. 3. 2008 Znásilněná čeština Věra  Říhová
30. 3. 2008 Není cep jako CEP Beno  Trávníček
31. 3. 2008 "Olympiáda v Pekingu - Vypni televizi!"
30. 3. 2008 Dezinformační válka: Podle obskurních zdrojů prý britská špionáž tvrdí, že nepokoje v Lhase vyvolali čínští policisté
31. 3. 2008 Geopolitické zájmy Jiří  Jírovec
28. 3. 2008 Knížecí rady Jan  Mertl
31. 3. 2008 Město Otokar  Fischer
30. 3. 2008 Mobilní telefony "jsou nebezpečnější než kouření"
28. 3. 2008 Martin Luther King a prosazování spravedlnosti
30. 3. 2008 Paroubek nepřeceňuje příklon orientace Ruska na Asii Štěpán  Kotrba
29. 3. 2008 Únosy a týrání dětí ve jménu Boha, policie a soudu Anna  Čurdová
28. 3. 2008 Rozloží se Severoatlantické společenství?
28. 3. 2008 Sarko v Londýně příliš nenadchl, Carla vyvolala vzdechy Josef  Brož
30. 3. 2008 "Kosovo patří stále Srbům"
21. 3. 2008 Hospodaření OSBL za únor 2008

Komunistická idea a její reflexe v politice i teorii RSS 2.0      Historie >
31. 3. 2008 Diskreditace hnutí Ne základnám pokračuje - jenže selektivně Štěpán  Kotrba
11. 1. 2008 Bludný kruh české levice Michael  Hauser
21. 11. 2007 Komunisté zachránili střechu nad hlavou   
6. 11. 2007 Mají leninističtí radikálové budoucnost v KSČM, nebo jde o řeči z hrobu? Štěpán  Kotrba
30. 3. 2007 Marx nebyl prorok, ale ... Milan  Neubert
29. 3. 2007 Když Potůček naslouchal antikomunistům mezi bývalými komunisty Štěpán  Kotrba
28. 3. 2007 Marx nebyl prorok ani historicista Petr  Kužel
26. 3. 2007 Marx prorok rozhodně nebyl Milan  Valach
21. 3. 2007 Dvojí tvář prorokova -- filosof Marx si vulgarizaci nezaslouží Luděk  Toman
19. 3. 2007 Marx a zákony Milan  Valach
16. 3. 2007 Prorok Karel Marx Luděk  Toman
5. 3. 2007 Dialektika není nevědecká, musí se jí ale rozumět Michael  Kroh
5. 3. 2007 Marxisté všech zemí, nemýlíte se? Uwe  Ladwig
2. 3. 2007 Nekonečná bída antikapitalismu Luboš  Zálom
2. 3. 2007 Argumenty Josefa Víta jsou omezené Jiří  Holý

Americká protiraketová základna v České republice RSS 2.0      Historie >
31. 3. 2008 Diskreditace hnutí Ne základnám pokračuje - jenže selektivně Štěpán  Kotrba
28. 3. 2008 Rusko stále naléhá na Spojené státy, aby projekt raketové obrany zrušily   
25. 3. 2008 Radar - Bursíkova zhouba Ivan  Větvička
23. 3. 2008 Česko-americké vztahy a výročí velikonočního "humanitárního" bombardování Jugoslávie Štěpán  Kotrba
23. 3. 2008 Postscriptum velikonoční Karel  Dolejší
21. 3. 2008 Protiraketová základna v Polsku: Co chtějí Poláci? Karel  Dolejší
21. 3. 2008 Třikráte předpovězené utrpení a třikráte předpovězené vzkříšení aktivismu Štěpán  Kotrba
20. 3. 2008 Radar: Klíčovou roli bude mít parlament   
17. 3. 2008 Langerovo posílení rozvědky a snížení bezpečnosti Česka umístěním radaru Zdeněk  Maršíček
16. 3. 2008 Proti radaru demonstruje jen malá část jeho odpůrců Štěpán  Kotrba
14. 3. 2008 RADAR: Budeme mít v Libavé i americké rakety?   
12. 3. 2008 Radar nezachytí rakety včas   
7. 3. 2008 Julínek lže ve zprávě ke zdravotní neškodnosti radaru!   
7. 3. 2008 Američané na své základně v ČR nebudou podléhat českým soudům   
7. 3. 2008 Radar: Odstupující píárista Klvaňa si stěžoval na Britské listy v ČT24 Štěpán  Kotrba

Umělci, kultura a kolaborace? Za komunismu... RSS 2.0      Historie >
31. 3. 2008 Diskreditace hnutí Ne základnám pokračuje - jenže selektivně Štěpán  Kotrba
27. 3. 2008 Kdo všechno "ovlivňoval studenou válku ve prospěch Západu"? Štěpán  Kotrba
14. 11. 2007 Hutka odkryl palčivé místo moderních českých dějin Michal  Rusek
29. 3. 2007 Když Potůček naslouchal antikomunistům mezi bývalými komunisty Štěpán  Kotrba
1. 11. 2004 Havel i Klaus reagovali na komunistický režim podobně - nedostatečně Bohumil  Kartous
30. 10. 2004 A co Čalfa u Havla?   
29. 10. 2004 Pane generálmajore, promiňte Bohumil  Kartous
29. 10. 2004 Národně stmelující gesto? Jan  Čulík
29. 10. 2004 Kulturní politika a politizace kultury Štěpán  Kotrba
29. 10. 2004 Projev prezidenta republiky Václava Klause 28. října 2004   
29. 10. 2004 Vávra nebyl apolitický umělec Bohumil  Kartous
29. 10. 2004 Je Vávrovo vyznamenání absurdní?   
29. 10. 2004 O generálu Fajtlovi   
31. 8. 2004 Sloboda, demokracia, právny štát a iné opojné slova Andrej  Sablič
12. 8. 2004 Čulíkovy pohlady nie sú precítené Andrej  Sablič

Petice "Zrušte komunisty" a co z toho nakonec bylo RSS 2.0      Historie >
31. 3. 2008 Diskreditace hnutí Ne základnám pokračuje - jenže selektivně Štěpán  Kotrba
27. 3. 2008 Kdo všechno "ovlivňoval studenou válku ve prospěch Západu"? Štěpán  Kotrba
25. 3. 2008 Ani deset tisíc městských soudů Karel  Košťál
22. 3. 2008 "Zákaz" Komunistického svazu mládeže neznamená, že ti lidé přestanou existovat Štěpán  Kotrba
16. 3. 2008 Být nalevo není zločin   
6. 11. 2007 Mají leninističtí radikálové budoucnost v KSČM, nebo jde o řeči z hrobu? Štěpán  Kotrba
18. 5. 2007 KSM: Zpravodajství ČT nebylo manipulatnivní   
24. 3. 2007 Proč je potřeba Ústav paměti národa Lubomír  Novotný
20. 3. 2007 Pravdy a nepravdy Zdeněk  Štefek
20. 2. 2007 Janečkův milicionář a internetové výročí Štěpán  Kotrba
19. 2. 2007 Lambert: Proč jsem byl milicionářem František  Lambert
19. 2. 2007 Uhl Janečkovi: "Snažíte vyhnout se své právní odpovědnosti za porušování zákona a činíte to na úkor České televize a jejího dobrého jména" Petr  Uhl
16. 2. 2007 Jak vyřešit případ příslušníka Lidových milicí ve funkci vrchního ředitele České televize Jiří  Janeček
9. 2. 2007 Milicionář Lambert Jiří  Janeček
9. 2. 2007 Odbory v ČT: Janeček i Rada ČT o Lambertovi věděla   

Radar v Brdech - klíčové argumenty RSS 2.0      Historie >
31. 3. 2008 Diskreditace hnutí Ne základnám pokračuje - jenže selektivně Štěpán  Kotrba
25. 3. 2008 Radar - Bursíkova zhouba Ivan  Větvička
23. 3. 2008 Česko-americké vztahy a výročí velikonočního "humanitárního" bombardování Jugoslávie Štěpán  Kotrba
21. 3. 2008 Protiraketová základna v Polsku: Co chtějí Poláci? Karel  Dolejší
21. 3. 2008 Mladá fronta Dnes si najala na diskreditaci hnutí Ne základnám specialisty z řad pravicových extremistů Štěpán  Kotrba
17. 3. 2008 Langerovo posílení rozvědky a snížení bezpečnosti Česka umístěním radaru Zdeněk  Maršíček
16. 3. 2008 Proti radaru demonstruje jen malá část jeho odpůrců Štěpán  Kotrba
14. 3. 2008 RADAR: Budeme mít v Libavé i americké rakety?   
7. 3. 2008 Julínek lže ve zprávě ke zdravotní neškodnosti radaru!   
7. 3. 2008 Radar: Odstupující píárista Klvaňa si stěžoval na Britské listy v ČT24 Štěpán  Kotrba
5. 3. 2008 Radar v Brdech: Kterak Bush a Topolánek uplatňují Lisabonskou smlouvu Karel  Košťál
23. 2. 2008 Radar nebude pod velením a řízením NATO, říká generál Obering Daniel  Solis
5. 2. 2008 Dopouštějí se členové vlády a další osoby závažné trestné činnosti? Václav  Drbohlav
4. 2. 2008 Radar s digitálním tvarováním vysílaného svazku: klíč k ruským obavám   
4. 2. 2008 Írán provedl test odpalovací rampy a otevřel vesmírné kontrolní středisko Štěpán  Kotrba