22. 5. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
22. 5. 2008

Přednostní ochrana Česka výměnou za radar?

ČTK dne 14. května 2008 na základě informací, které získala z ministerstva zahraničí, uveřejnila velmi pozoruhodnou zprávu, ve které se uvádí, že hlavní česko-americká smlouva o XBR radaru v Brdech zaručí Čechům přednostní ochranu před možným raketovým útokem, pokud by na Evropu například letělo několik nepřátelských balistických raket najednou...

Ve smlouvě není podle české diplomacie přímo zmínka o přednostní ochraně. Logicky to ovšem podle ní vyplývá z toho, že Česko může plány proti útokům ovlivnit ve svůj prospěch.

Česká republika se podle vyjednané smlouvy totiž bude moci podílet na přípravě prováděcích plánů na použití systému protiraketové ochrany v Evropě pro případ nepřátelského útoku. Velení a řízení operací protiraketové obrany sice bude náležet USA, ale český velitel bude mít na radarové základně kancelář. Není prý důležité, kdo mačká knoflík, ale jak je ten systém naprogramován. Američané se ve smlouvě přímo zavazují chránit Česko před možným útokem balistickými raketami, což je podle české diplomacie výjimečná dvoustranná bezpečnostní záruka.

Otázkou je, co českou diplomacii přimělo k přesvědčení, že Česko může něco ovlivnit ve svůj prospěch. Informace ministerstva zahraničí postrádá odborné stanovisko ministerstva obrany, které by bezesporu bylo velmi zajímavé. Po přečtení strohých informací je jedno naprosto jasné – odborníci, kteří si vytvořili takový názor na věc, zcela jistě žijí na míle vzdáleni realitě, nemohou a nebo spíš nechtějí vnímat problematiku komplexně a hlavně na základě fyzikálních zákonů, s respektováním možností a způsobů použití balistických raket a obranného systému, spolu se zákonitostmi vedení moderních ozbrojených konfliktů. Za těchto okolností pak přirozeně museli dospět k absurdním závěrům, nad kterými zůstává, jak se v české zemi obvykle říká, rozum stát. Pojďme se na to podívat ryze technicky.

Radar oázou bezpečí, nebo terčem pro rakety?

Vláda českou veřejnost neustále přesvědčuje o tom, že XBR radar, který by měl stát v Brdech, prý bude oázou klidu a bezpečí, bude dokonale zabezpečen a žádné nebezpečí ohrožení prý nepřichází v úvahu. Jako by hlavní radar pro navedení antiraket neznamenal žádné riziko! Bohužel, opak je pravdou. Vzpomeňme jen, jak před lety probíhaly konflikty v Iráku či v bývalé Jugoslávii. Pojem vzdušný elektronický úder je v různých zemích sice nazýván různě, ale vždy znamená to samé – v první řadě zničit všechny radary, bez nichž nebude schopen odpálit jedinou raketu, která by se bez dat z radaru rázem staly nepoužitelným kusem železa. Bez nich se antiraketa do cíle prostě netrefí – bude „hluchá a slepá“. Je víc než jasné, že klíčový radar protiraketové obrany v Brdech by fungoval jako „vábnička“ a v případě konfliktu by zcela jistě neunikl účinným zbraním. V případě útoku na Evropu (ale i Ameriku) by brdský radar musel být zničen jako první. Až teprve jeho zničení by umožnilo případný účinný úder na naše evropské spojence.

Závěr první: pokud dojde k útoku na Evropu, cílem prvního úderu bude radar v Brdech.

Evropa: nedostatek místa a málo času na protiopatření

Prostor Evropy je pro použití protiraketového systému takového kalibru příliš malý. Při vyhodnocování reálného raketového útoku je nutné počítat s tím, že doba letu rakety z Íránu do České republiky by se pohybovala okolo 10–12 minut, přitom značnou část své trajektorie by vzhledem k zakřivení Země překonala ve skrytu před brdským radarem (schována za horizontem). V počáteční fázi letu rakety lze pomocí družic určit místo dopadu jen velmi přibližně, nelze jednoznačně rozpoznat, zda směřuje např. na Velkou Británii, Slovensko, Německo nebo Česko, to je možné až ve střední fázi. Po vstupu bojové hlavice do horních vrstev atmosféry by již bylo na střelbu příliš pozdě – v atmosféře není možné uskutečnit navedení prostředku ničení EKV, to lze jen v kosmu. Střelba je tedy možná pouze ve velmi krátkém časovém rozmezí řádově několika minut. Nějaký čas zabere i výpočet parametrů trajektorie rakety a prvků navedení do předpokládaného bodu střetu. Za předpokladu, že by vše fungovalo, jak má, by raketa útočící např. na Prahu mohla být v lepším případě zničena jen první antiraketou „za pět minut dvanáct“, v horším případě (při vhodných parametrech trajektorie) systém nestačí zareagovat vůbec. Na případné odpálení druhé rakety by již pravděpodobně nebyl čas.

Závěr druhý: čas potřebný ke zpracování a provedení účinných protiopatření je velmi krátký, prostor Evropy pro nutný manévr příliš malý.

Zásadní problém: která je pravá?

Přední raketoví experti jsou stoprocentně přesvědčeni o tom, že i ty nejprimitivnější cizí rakety ponesou nejen pravé bojové hlavice, ale i různá přídavná zařízení, která mají jediný cíl – oklamat jak XBR radar, tak počítačem řízené infračervené senzory, které jsou součástí prostředku ničení EKV. V reálném raketovém úderu lze předpokládat, že přilétající rakety budou využívat velmi důmyslné víceúčelové klamné cíle odlišného profilu a rozměrů, které budou pro systém velmi tvrdým oříškem. Tato schopnost je stále považována za nejzávažnější technický problém a nejslabší místo systému. Jedině XBR radar s dálkovou rozlišovací schopností 15 cm je údajně schopný tyto hlavice od sebe rozlišit. K tomu si však musí všechny objekty „ohmatat“ svým signálem, což ale opět vyžaduje určitý čas. Navíc všechny hlavice mohou využívat technologie stealth (neviditelné), které mohou tento proces výrazně ztížit. Radar je pak schopen rozpoznat je z menších vzdáleností, což znamená další ztrátu drahocenného času a prostoru pro manévr.

Závěr třetí: použitím klamných hlavic může být systém zahlcen a potenciál antiraket vyčerpán střelbou na nepravé cíle.

Které antirakety?

Generál Ron Kadish, bývalý velitel americké Agentury protiraketové obrany (MDA), nedávno prohlásil: „Radar na území ČR by měl význam i bez polské základny s antiraketami“. Poláci však nyní mají náročné požadavky a může se stát, že antirakety v Polsku nikdy nebudou. Zatím je velkou neznámou, které jiné antirakety by pro obranu České republiky mohly být použity. Ze základen ve Spojených státech? Těžko, ty jsou příliš daleko k tomu, aby účinně zasáhly: v případě útoku na Evropu by nám nebyly nic platné, protože by do Evropy za těch pár minut prostě nedoletěly. Ani v poslední době zmiňované antirakety ve Velké Británii by situaci výrazně nezměnily. Kadish říká, že lze použít rakety na lodích. Americké vojenské námořnictvo sice má k dispozici antirakety SM-3 s radarovým systémem Aegis, ale jejich dálkový dosah je 500 km, výškový 160 km. Možnosti námořní části systému by v případě raketového útoku na Evropu byly velmi omezené a hovořit o nějaké přímé součinnosti mezi antiraketami SM-3 a radarem v Brdech je nesmyslné.

Závěr čtvrtý: radar bez antiraket nemá smysl. Antirakety z území USA, Velké Británie, případně z lodí nemohou zabezpečit obranu České republiky.

Žalostná spolehlivost systému

Všechny poznatky dokazují, že technologie i těch nejjednodušších klamných hlavic jsou tak dokonalé, že daleko předčí i komplexy špičkových pokročilých technologií k jejich detekci a rozpoznávání. To znamená, že je velmi nesnadné, až téměř nemožné, rozlišit skutečné bojové hlavice od klamných. O účinnosti systému se vedou dlouhé diskuse. Zatímco se oficiálně uvádí, že se pohybuje okolo 90 %, odpůrci tvrdí, že tento údaj je stejně jako podmínky testů zfalšovaný. Specialisté tvrdí, že při reálném raketovém úderu by úspěšnost zničení nepřátelských bojových hlavic dosahovala stěží 10 %. Jak si tedy vysvětlit vyjádření ministerstva zahraničí o tom, že raketa na českou metropoli by mohla být pro větší jistotu zneškodněna dvěma antiraketami, zatímco jiné jednou antiraketou? Tvrdí, že v případě vystřelení 11 nepřátelských raket, což je o jednu více, než má být antiraket v Polsku, by se jedna musela nechat dopadnout na cíl. I v tomto případě by to podle ministerstva nebyla ta, která by letěla na ČR. Jak naivní a prosté.

Závěr pátý: Systém protiraketové obrany v současné podobě je velmi složitý, nespolehlivý a málo účinný.

Co dodat k teorii přednostní obrany České republiky? S největší pravděpodobností se jedná o další v řadě zoufalých pokusů uchlácholit českou veřejnost nějakým tím „superargumentem“ a zvrátit její mínění pro podporu výstavby XBR radaru v Brdech. Ten či onen radar nám však nepomůže, jen zbytečně vyvolává dnes neexistující rizika, napětí v české společnosti a poškozuje nás v Evropě. Tudy asi cesta nevede.

Autor je vojensko-technický analytik, pracoval v minulosti pro ministerstvo obrany

Zdroje: ČTK, www.ceskenoviny.cz, www.ct24.cz, zpravy.respekt.cz, www.radio.cz, www.tiscali.cz, www.halonoviny.cz, zpravodajství ČT1 a další české sdělovací prostředky

Vyjde v příštím čísle měsíčníku ATM 6/2008, který se v prodeji objeví 2. června

                 
Obsah vydání       22. 5. 2008
22. 5. 2008 Jan Bednář má problémy s játry
22. 5. 2008 Obavy z nedostatku ropy zvedly cenu barelu nad 135 dolarů
22. 5. 2008 Přednostní ochrana Česka výměnou za radar? Stanislav  Kaucký
22. 5. 2008 MediaTenor: Téma výstavby radarové základny v Brdech bylo ve zpravodajství ČT z hlediska zastoupení politických subjektů prezentováno vyváženě Marek  Síbrt
22. 5. 2008 Analýza vypadá profesionálně, má však chyby Stanislav  Blaha
22. 5. 2008 Problém Media Tenoru: co je to neutralita Štěpán  Kotrba
22. 5. 2008 Americké krize - fámy a pravdy Petr  Baubín
22. 5. 2008 Trhy je nutno regulovat. Hospodářská recese potrvá dlouho
22. 5. 2008 Poutní místo U hladovkářů Štěpán  Kotrba
22. 5. 2008 Bývalý Let Kunovice v ruském vlastnictví
22. 5. 2008 Takhle se nechová demokratická vláda, takhle se chovají diktátoři
22. 5. 2008 Je podvracení Iránu v arabském a evropském zájmu? Patrick  Seale
22. 5. 2008 Dálkově ovládaný holub
22. 5. 2008 Jak Bushův dědeček pomáhal Hitlerovi k moci
22. 5. 2008 Udržitelný rozvoj - potraviny místo zbraní
22. 5. 2008 Vysoká cena ropy přiměla American Airlines, aby z provozu vyřadili 75 letadel
22. 5. 2008 Pákistán podepsal dohodu s Talibanem
22. 5. 2008 Haiku Kateřina  Rudčenková
21. 5. 2008 Antiekonomie, cíle ekonomické a mimoekonomické Ladislav  Žák
22. 5. 2008 Sudetendeutsche Organisationen 1945 --1955
22. 5. 2008 Dětem padlým v zemětřesení v S'-čchuanu
21. 5. 2008 ČT zve k debatě o americkém radaru v Brdech v neděli 25. května 2008.
22. 5. 2008 Jaroslav Vejvoda: Pomsta pozdních partyzánů a jiné poválečné tragédie Karla  Ladwigová
22. 5. 2008 Vláda nemohla uznání Kosova lépe načasovat
22. 5. 2008 Protestuji proti uznání Kosova Václav  Hála
22. 5. 2008 Zbavte se posedlosti Paroubkem a ČSSD Jaroslav  Polák
21. 5. 2008 Premiér by neměl ustupovat výhrůžkám Mostecké uhelné
21. 5. 2008 DJ Milan vs Milouš: Miliony berou!
21. 5. 2008 Potravinová krize: Optimismus není na místě Petr  Tuček
21. 5. 2008 Jak ovládnout 220 miliard Kč v českém zdravotnictví
21. 5. 2008 ČLK: Lze ovládnout 220 miliard Kč v českém zdravotnictví? Michal  Sojka
21. 5. 2008 Agel - hra Monopoly aneb konec soukromých lékařů Michal  Sojka
21. 5. 2008 Letecké odbory se chtějí stát součástí privatizace ČSA
20. 5. 2008 Podílel se Čestmír Císař v Plzni r. 1953 na komunistických nezákonnostech? František  Řezáč
20. 5. 2008 Svědectví Čestmíra Císaře o plzeňských antikomunistických demonstracích
21. 5. 2008 Ať žije stávka Boris  Cvek
21. 5. 2008 Wallerstein: Agenda levice pro příštích 25 let Štěpán  Steiger
21. 8. 2014 Proti zapomnění a manipulaci: O co šlo v roce 1968
21. 5. 2008 Zpravodajství iráckého odboje za dny 1.-15. května 2008
5. 5. 2008 Hospodaření OSBL za duben 2008

Americká protiraketová základna v České republice RSS 2.0      Historie >
22. 5. 2008 Poutní místo U hladovkářů Štěpán  Kotrba
22. 5. 2008 Přednostní ochrana Česka výměnou za radar? Stanislav  Kaucký
22. 5. 2008 Problém Media Tenoru: co je to neutralita Štěpán  Kotrba
15. 5. 2008 Radarem v Brdech ohrožujete brdskou faunu a flóru   
13. 5. 2008 Jerusalem Post: Bush nabídne Izraeli předsunutý radar k české základně   
13. 5. 2008 Everybody knows - aneb Radar pátrá, radí, rozhoduje Karel  Dolejší
13. 5. 2008 Radare, vítej nám! (imprese) Michal  Kuklík
13. 5. 2008 BigBoard: akcionářská struktura pro paranoiky z Mladé fronty Dnes, aneb kudy teče české pivo Štěpán  Kotrba
12. 5. 2008 Česká televize cenzuruje odbornou kritiku radaru. Proč? Jakub  Rolčík
12. 5. 2008 Uhodí-li tě do levé tváře, nastav jim pravou Štěpán  Kotrba
6. 5. 2008 Mluvčí jako klenot České televize Jan  Keller
6. 5. 2008 Tisícovka lidí na demonstraci Ne základnám Štěpán  Kotrba
4. 5. 2008 Raytheon dostal za úkol řešit zahřívání polovodičů u vysoce výkonných radarů Štěpán  Kotrba
2. 5. 2008 Přehled dosavadních slyšení o americké obraně proti balistickým raketám v Kongresu Pavel  Barák
30. 4. 2008 Pane redaktore, proč ten výsměch? Jan  Neoral

Radar v Brdech - klíčové argumenty RSS 2.0      Historie >
22. 5. 2008 Přednostní ochrana Česka výměnou za radar? Stanislav  Kaucký
22. 5. 2008 Problém Media Tenoru: co je to neutralita Štěpán  Kotrba
15. 5. 2008 Radarem v Brdech ohrožujete brdskou faunu a flóru   
13. 5. 2008 BigBoard: akcionářská struktura pro paranoiky z Mladé fronty Dnes, aneb kudy teče české pivo Štěpán  Kotrba
12. 5. 2008 Česká televize cenzuruje odbornou kritiku radaru. Proč? Jakub  Rolčík
12. 5. 2008 Uhodí-li tě do levé tváře, nastav jim pravou Štěpán  Kotrba
4. 5. 2008 Raytheon dostal za úkol řešit zahřívání polovodičů u vysoce výkonných radarů Štěpán  Kotrba
9. 4. 2008 Zelení zřejmě rozhodnou osud radaru. Jak? Andrea  Cerqueirová
7. 4. 2008 Otazník nad základnou v Polsku -- Jince opět na řadě? Karel  Dolejší
7. 4. 2008 Americký radar v balení pro české zelené Oskar  Krejčí
3. 4. 2008 Balistická hloupost Jiřího Paroubka Štěpán  Kotrba
31. 3. 2008 Diskreditace hnutí Ne základnám pokračuje - jenže selektivně Štěpán  Kotrba
25. 3. 2008 Radar - Bursíkova zhouba Ivan  Větvička
23. 3. 2008 Česko-americké vztahy a výročí velikonočního "humanitárního" bombardování Jugoslávie Štěpán  Kotrba
21. 3. 2008 Protiraketová základna v Polsku: Co chtějí Poláci? Karel  Dolejší