4. 7. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
4. 7. 2008

Nejde o konflikt mezi falešnou a skutečnou solidaritou, ale o konflikt mezi lékařskou etikou a neoliberální ekonomickou ideologií

Reakce na text pana Munziho ze 4.7.08.

Pan Tomáš Munzi ve své odpovědi panu Petru Wagnerovi ze dne 4.7. opět projevuje fundamentální předpojatost, která nevychází z analýzy faktů a znalosti oboru o kterém píše. Ideologická představa neoliberálů o medicíně se zkrátka MUSÍ opírat o předpoklad, že pojištěnec určuje své zdraví svým zvoleným životním stylem a je tedy za ně odpovědný. Tato iluze je stejného kalibru, jako ono pověstné bolševické "poručíme větru dešti". Životní styl je pouze jedním z mnoha faktorů, které naše zdraví určují -- zdaleka nikoli nejvýznamnějším. Patří mezi tzv. komplex psychosociálních vlivů, jejichž parametry jsou nastaveny celospolečensky -- jedinec je ovlivňuje pouze částečně. Zcela pomíjí vlivy genetické a environmentální, které jsou u drtivé většiny chorob daleko důležitější.

Druhým iluzorním předpokladem současných reformátorů je pacientova "svobodná volba" vlastního léčení. Při opravdu vážném zdravotním stavu pacient není většinou schopen adekvátně komunikovat -- natož pak racionálně myslet a rozhodovat se -- zejména v tak složitém oboru, jako medicína, kde je laikem. Základem vztahu pacient -- lékař je (či dosud byla) DŮVĚRA, neboť pacient v rukou lékaře je tvor manipulovatelný a bezbranný. Jak chtějí ekonomové aplikovat dogma svobodné volby terapie v oboru psychiatrie, či chorobných stavů ovlivňujících funkci mozku ? Tuto otázku je evidentně nekorektní pokládat, protože na ni neexistuje odpověď.

Postavit na takovýchto pofidérních předpokladech celou filosofii zdravotního systému je naprostý utilitární alibismus. Drtivá většina pacientů onemocní bez svého vlastního zavinění a proti své vůli -- nebo snad se pan Munzi domnívá, že pud sebezáchovy je slabším motivem, než ekonomická sankce za nezdravý životní styl? Drtivá většina pacientů se touží svěřit do rukou svého vybraného lékaře s DŮVĚROU a nepřeje si být znejisťována pocitem, že se musí rychle vzdělat v medicíně, jinak zahyne v rukou mrchožravce.

Pan Munzi označuje současný systém, jehož etos je garance stejné péče lege artis chudákovi z Wilsonova nádraží, jako úspěšnému podnikateli s politickou konexí -- systém, opírající se o fakt HUMANITY obou těchto extrémních pólů společnosti -- za systém solidarity falešné. Jakou alternativu však nabízí? Selekci dle obsahu peněženky? Mají se z lékařů stát selektoři, jejichž úlohou je nechat nelukrativní KLIENTY (nikoli tedy již pacienty -- jak půvabné "obsazování pojmu") bez patřičné péče trpět, či zemřít? Touží po této změně naše společnost a rozhodla se tak po nějaké diskuzi?

Pokud bylo řečeno, že existence trhu sama o sobě nenutí nikoho k účasti, pak je trh ve skutečné život zachraňující medicíně z povahy věci neaplikovatelný. Nemocný je totiž utrpením NUCEN vyhledat péči, bez ohledu na své vlastní rozhodnutí. Nemoc je krize -- podobná povodni, nebo požáru. Stejně, jako je absurdní představa požárníka, který nejprve zjišťuje stav konta či pojištění osoby v plamenech aby mohl rozhodnout, zda bude zachráněna, je absurdní představa lékaře, který nepodá zachraňující lék lidské bytosti, pokud tento lék existuje -- bez ohledu na aktuální cenu. Pokud by tak neučinil, přestal by totiž být lékařem -- alespoň v tom vysoce etickém smyslu, v jakém je tato profese tradičně vnímána.

V roce 1993 skutečně kdosi zatáhl za páku a změnil parametry systému. Do té doby lékaře příliš konflikt mezi lékařskou etikou a ekonomií nezajímal. Kolik měl prostředků k dispozici v rozpočtovém systému, tolik proléčil. Jeho svědomí zůstalo čisté a jeho etická úroveň neotřesena. Ve chvíli, kdy byla tíha ekonomického rozhodování přesunuta alibisticky z řízení resortu na jednotlivá zdravotnická pracoviště (neexistence standardů léčby), je lékař postaven do konfliktu mezi dva mlýnské kameny: ztrátu vlastní prosperity, popřípadě zrušení neprosperujícího oddělení (za dveřmi číhá "zastupitelstvo" zastupující developerskou společnost) versus etická nutnost léčit lege artis. Tato změna se na chování lékařů evidentně odrazila -- začala jejich selekce dle etické úrovně. Systém byl nastaven tak, aby přežívali dravci bez skrupulí (vzpomeňme na páně Mackův výrok o nutnosti "vystřílet" v lékařském stádu slabé kusy), a pokud se i v tomto systému podařilo přežít odpovědným lékařům, kteří odmítli opustit své pacienty i za cenu vlastního odříkání a nekonečného boje s větrnými mlýny klientelistických zájmů, ekonomicky rdousícíh limitů, knutou neplatících pojišťoven hrozících vypovězením smluv a zbytečných administrativních úkonů, je to malý zázrak. Na druhém pólu lékařské obce se samozřejmě usadila skupina pochybné etické úrovně, prosazující rozvolnění tradiční lékařské etiky a lobující často za ekonomické zájmy jistých politicko - finančních kruhů či své vlastní -- bez ohledu na zájem pacienta. Věcná argumentace tohoto tábora však vykazuje slabost -- proto raději spoléhá na sílu, než na diskuzi. Někdy však jak vidno, se dočkáme i demagogie -- či prosté neznalosti.

Pokud se pan Munzi domnívá, že je třeba lidi motivovat ke zdravějšímu životnímu stylu, aby zbyly peníze na opravdu nemocné, měl by patrně začít u ekonomických podmínek pro distribuci alkoholu a tabáku. Na tomto obchodu státní kasa slušně vydělává (nehledě na producenty a distributory). Tyto prostředky však do zdravotního rozpočtu nevrací.

Trh v medicíně lze z hlediska lékařské etiky připustit pouze v omezené míře tam, kde nejde o život, trvalé následky, nebo utrpení pacienta. T.zn. především estetické, kosmetické, dentální medicíně, sexuologii, některých psychoterapeutických programech, a pod. Pokud začneme pacienty kastovat v přístupu ke zdraví podle peněženky, pak teprve půjde o falešnou -- protože alibistickou -- solidaritu.

Falešnou proto, že na straně poražených bude valná většina občanů, úroveň lékařského stavu i společenský altruismus. Na straně vítězů pak úzká skupina majitelů, sobectví, bezohlednost a "high society", která dosáhne na vysoký standart pojištění. Falešná proto, že naše politická reprezentace nemá mandát k provedení této změny proti vůli a bez vědomí většiny občanů tohoto státu, ani proti garanci práva na bezplatnou lékařskou péči na podkladě všeobecného zdravotního pojištění, jak ji formuluje ústava.

Nejde tedy o nálepku "kritické selhání socialistického zdravotnictví", které lidem dle pana Munziho NUTÍ vysokou míru přerozdělování. Jde o skutečnost, že demokratický stát -- Česká Republika - svými mechanismy dospěl k celospolečenské dohodě, ukotvené v ústavě, která pro specifickou zdravotní sféru vyhradila ODLIŠNÝ princip fungování a stanovila VYŠŠÍ míru přerozdělování, než jaká platí na volném trhu. To, že existují vlivné vrstvy společnosti, kterým toto uspořádání nevyhovuje a pokoušejí se je zvrátit ve svůj prospěch -- prostředky čestnými i nečestnými -- to je ovšem věc jiná.

                 
Obsah vydání       4. 7. 2008
5. 7. 2008 Lidská společnost není k žití? Jan  Čulík
6. 7. 2008 Jakubiskova Bathory: Typický "euroentertainment" Jan  Čulík
6. 7. 2008 Pronikání do složitostí registračního systému Jan  Čulík
5. 7. 2008 Agresivní politika hotelu Thermal je zaměřena proti ženám
5. 7. 2008 Stručný pozdrav z Karlových Varů Jan  Čulík
4. 7. 2008 Jsou za odporem české veřejnosti proti radaru v Brdech ruské a arabské peníze? Jakub  Rolčík
4. 7. 2008 Polsko odmítlo nabídku USA na raketovou základnu
4. 7. 2008 Jak Cizinecká policie v Praze bojuje proti cizincům
4. 7. 2008 Imigrační politika státu není věcí Cizinecké policie Milan  Daniel
6. 7. 2008 Imigrace Petr  Wagner
5. 7. 2008 Tato xenofobie není přijatelná - ale dělejte si, co chcete, ovšem otevřeně Jan  Čulík
4. 7. 2008 Fronty před cizineckou policií jako odvrácená strana otevřené náruče Štěpán  Kotrba
4. 7. 2008 Biopaliva jsou prvotní příčinou potravinové krize
4. 7. 2008 Privatizace spravedlnosti pozastavena Ladislav  Žák
4. 7. 2008 Litva opět odmítla jednání s USA o instalaci radarového systému
4. 7. 2008 ve vesnici zapalují ohně Petra  Placáková
4. 7. 2008 Němci si připomněli 125. výročí narození Franze Kafky Richard  Seemann
4. 7. 2008 Čtěte Ferdinanda Peroutku - je to opravdu dobré Otto  Drexler
4. 7. 2008 Mimořádné vysílání ČT24 v úterý 8. 7. 2008 - Zaostřeno na radar
4. 7. 2008 Nad přízrakem rakoviny "svítá"? Miloš  Dokulil
4. 7. 2008 Obchod ve zdravotnictví a autentická solidarita Tomáš  Munzi
4. 7. 2008 Nejde o konflikt mezi falešnou a skutečnou solidaritou, ale o konflikt mezi lékařskou etikou a neoliberální ekonomickou ideologií Vladimír  Línek
4. 7. 2008 Jak je to s tou "falešnou solidaritou?"
4. 7. 2008 Reformovat zdravotnictví lze i jinak! Jaké jsou alternativy? Jiří  Patermann
3. 7. 2008 Další fundamentalista, který chce české zdravotnictví zničit Petr  Wagner
4. 7. 2008 Londýnský primátor Boris Johnson uprostřed kontroverze
4. 7. 2008 Demokracie ve školství, neboli Kvalita není jen nutná, mělo by ji také být možné prosadit Uwe  Ladwig
4. 7. 2008 Další vzestup cen zemního plynu na obzoru?
4. 7. 2008 Týdeník Reflex se stal proradarovou značkou
3. 7. 2008 Liška: Za poslední ročník mateřské školky povinně plaťte, aneb jak zezelenat zděšením Anna  Čurdová
3. 7. 2008 Waterboarding JE mučení
3. 7. 2008 "Korektne": Spôsobujú ropnú krízu slovenskí dôchodcovia? Sylvia  Rychlá
3. 7. 2008 Ingrid Betancourt je na svobodě Simone  Radačičová
2. 7. 2008 "Objektivita je vymyšlenost"
2. 7. 2008 Národ Gátorů: Jak vypadá americký model "univerzity-firmy" Greg  Evans
2. 7. 2008 Rakety na poslední chvíli
4. 7. 2008 "Nepodepisujte smlouvu!" vyzývají dopisem občané Peacelandu ministryni
3. 7. 2008 Polsko a USA "budou jednat o raketové obraně"
3. 7. 2008 Polsko konstatovalo, že obdrželo poslední americkou nabídku k raketové obraně, ale že rozhodnutí neuspěchá
2. 7. 2008 Čeští politici tíhnou ke způsobu vlády palácové byrokracie orientálních absolutistických říší doby bronzové Ivan  Větvička
4. 7. 2008 Teorie informačního pole (část 1) Michal  Rusek
4. 7. 2008 Mravenec zmohl víc než slon Fidel Castro Ruz
4. 7. 2008 Zpravodajství iráckého odboje za dny 16. -- 30. června 2008
6. 6. 2008 Hospodaření OSBL za květen 2008

Zdravotnictví a reformy RSS 2.0      Historie >
4. 7. 2008 Obchod ve zdravotnictví a autentická solidarita Tomáš  Munzi
4. 7. 2008 Jak je to s tou "falešnou solidaritou?"   
4. 7. 2008 Nejde o konflikt mezi falešnou a skutečnou solidaritou, ale o konflikt mezi lékařskou etikou a neoliberální ekonomickou ideologií Vladimír  Línek
3. 7. 2008 Další fundamentalista, který chce české zdravotnictví zničit Petr  Wagner
1. 7. 2008 Horký konec června? Ondřej  Slačálek
13. 6. 2008 Protestní shromáždění proti neblahým změnám ve zdravotnictví   
12. 6. 2008 Anatomická pomůcka ke studiu chirurgie českého zdravotnictví   
6. 6. 2008 Žádné hrůzy v českém zdravotnictví Jaroslav  Polák
5. 6. 2008 Tančíme s poplatky Jan  Mertl
4. 6. 2008 Nejsem proti placení poplatků u lékaře Bohumír  Tichánek
4. 6. 2008 Zdravotnické poplatky v Německu: Neúčinné   
3. 6. 2008 Proč je Julínkova reforma špatná Petr  Wagner
30. 5. 2008 Postup ODS mi připomíná stalinské praktiky padesátých let   
27. 5. 2008 Bankovní poplatky a zděšení v USA z našich nemocnic Václav  Špíka
24. 5. 2008 Konec výuky medicíny v Čechách? Marek  Radecki