Víme ovšem, že některým americkým bankéřům by nevadilo na světě nic, vyjma situace, kdy by už nemohli vydělávat aspoň třistakrát tolik, kolik dostávají průměrní zaměstnanci bank. Že se správní rady některých bank rozhodly, že si sice dál nechají pomáhat od státu, ale že budou zároveň vyplácet svým akcionářům dost velké dividendy, to už není jen překvapující, to je podle mě vrchol drzosti.

Zajímavé na tom není jen, že americká vláda argumentuje, že vyplácení dividend nemohla zabránit, protože jinak by banky nepřijaly státní finanční pomoc, ale také, že německá vláda rozhodla, že právě nevyplácení dividend musí být základem každé státní pomoci finančním institucím. Paní Merkelová a pan Steinmüller asi znají mentalitu vedoucích bankéřů, a proto chtějí mít právo rozhodovat, kolik budou nyní vydělávat ti bankéři, kteří pracují ve firmách, jimž má stát pomoci, a zároveň požadují zákaz výplaty veškerých dividend, protože by se ty dividendy vlastně platily od státu. Tady se zase jednou ukazuje, že se někdy v Evropě jedná ve finančních záležitostech racionálněji než za Atlantikem, nebo myslíte že ne?