Kromě umístění operačně-taktických balistických raket poblíž polské hranice může Rusko na americké snahy instalovat ve střední Evropě prvky protiraketové obrany reagovat také pomocí přesně naváděných leteckých zbraní, uvedl ruský vojenský expert. „Raketový systém Iskander není nutně nejefektivnější zbraní proti pozemním objektům, které by měly být umístěny v některých evropských státech. Máme přece také letectvo, které vlastní přesně naváděné zbraně,“ sdělil generál Pjotr Děněkin, bývalý velitel ruského letectva. Zmínil např. strategické letectvo, jež má střely s plochou dráhou letu Ch-55 (AS-15 Kent) s účinným dosahem až 4500 km.

Nevysvětlil však, proč by měly být zbraně s takovými výkony nasazeny proti cílům ve střední Evropě. (Základní verze Ch-55 má dostřel 2500 km, ale Rusko později vyvinulo rovněž modernizované varianty Ch-55SM, Ch-555, Ch-101 a Ch-102, jejichž dosah se pohybuje mezi 3000 a 5000 km; mohou dopravit konvenční nálož o hmotnosti 400 kg nebo nukleární hlavici se silou 200 kilotun; pozn. LVI)

Americký ministr obrany Robert Gates odmítl ruský návrh „nulové varianty“, tj. že by se obě mocnosti vzdaly plánů umístit zbraňové komplexy ve střední Evropě. Ruský prezident Dmitrij Medveděv uvedl v interview pro francouzský deník Le Figaro, že Rusko zruší plány rozmístit rakety krátkého doletu poblíž Polska, pokud se Spojené státy zavážou, že nebudou umisťovat prvky svého protiraketového štítu ve střední Evropě.

Gates uvedl, že Medveděvova hrozba rozmístěním Iskanderů v pobaltské exklávě Kaliningrad je „sotva tím správným uvítáním, které si nová americká administrativa zaslouží“ a že „takové provokativní kroky jsou zbytečné a zavádějící“. Washington oznámil, že nabídl Moskvě další návrhy, jež mají rozptýlit obavy Ruska z amerických plánů rozmístění deseti protiraketových střel v Polsku a radaru v České republice, které Bushova administrativa prosazuje jako nutnou reakci na možnou hrozbu íránských raket dlouhého doletu.

Rusko ovšem vnímá systém protiraketové obrany jako hrozbu pro svoji národní bezpečnost a trvá na tom, že by mělo být vytvořeno nové bezpečnostní uspořádání založené na vzájemném respektu, což by odstranilo nutnost protiraketové obrany.

Komentář LVI: Postřeh generála Děněkina je velice správný a logický. Operačně-taktické rakety Iskander-M mají max. dostřel 480 km, což by při jejich instalaci v Kaliningradu sice pokrylo naprostou většinu Polska včetně plánované základny amerických protiraketových zbraní GBI, avšak 700 km vzdálený radiolokátor v Brdech by ležel beznadějně mimo dosah. Pro Rusko by určitě nepředstavovalo technický problém prodloužit dolet raket Iskander-M, popř. vyvinout novou raketu s příslušným dostřelem, to by však vyústilo v porušení Smlouvy o omezení raket středního a kratšího doletu, která znamenala likvidaci balistických střel s doletem mezi 500 a 5500 km. Na to by USA mohly zareagovat vývojem ekvivalentních zbraní, což by odstartovalo další nebezpečné závody ve zbrojení. Naproti tomu křižující střely Ch-55 lze kdykoli vypustit ze strategických bombardérů ze vzdušného prostoru Ruské federace a jejich minimální výška letu z nich dělá velice obtížně zničitelný útočný prostředek, proti němuž dnes ani USA nemají spolehlivou obranu. Možnost nasazení střel Ch-55 představuje vhodnou asymetrickou reakci, která je pro dnešní ruskou obrannou politiku typická.

Russia may use 'overkill' missiles to counter U.S. shield ZDE