16. 12. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
16. 12. 2008

Raketa Bulava byla schválena pro sériovou výrobu

LVI│ Problematická ruská námořní raketa Bulava patrně vyhrála mnohaletou bitvu o přežití, napsal Martin Stieff pro agenturu United Press. Ruský vicepremiér a někdejší ministr obrany Sergej Ivanov oznámil, že Kreml schválil sériovou produkci této kontroverzní střely. Výsledky testů jsou však zatím (velmi diplomaticky řečeno) rozpačité.

Bulava (podle NATO SS-NX-30) má mít dostřel 5000 mil (8000 km; pro tři odlišné varianty Bulavy se uvádějí dostřely od 6500 do 10 000 km; pozn. LVI) a dosud selhalo osm z šestnácti pokusných startů. (Podle oficiálních informací bylo uskutečněno celkem jedenáct testů, z nich první dva zahrnovaly jen uvolnění zbraně z šachty a byly úspěšné; následovalo jedenáct testů letových, z nichž se vydařily tři nebo čtyři; pozn. LVI) Někteří významní ruští analytici (např. Ilja Kramnik z RIA Novosti) otevřeně tvrdí, že projekt Bulava by mohl být pozastaven a nová generace raketonosných ponorek by měla dostat starší, ale vysoce spolehlivé rakety Siněva na kapalné palivo. (R-29RMU Siněva je nová generace střely R-29RM Štil, resp. 3M37, RSM-54 a SS-N-23 Skiff, jež zřejmě nese návratové těleso z Bulavy; pozn. LVI)

Zkouška provedená 28. listopadu však nejspíše způsobila názorový posun. Nukleární ponorka Dmitrij Donskoj třídy Typhoon vypustila z Bílého moře u severního arktického pobřeží Ruska raketu Bulava, jež zasáhla určený cíl na poloostrově Kamčatka zhruba 4200 mil (asi 6730 km; pozn. LVI) východně od Moskvy, jak oznámila RIA Novosti. Po tomto úspěchu Ivanov uvedl, že do konce prosince 2008 proběhne ještě jeden start. „Do konce roku bude uskutečněno další pokusné odpálení rakety Bulava, zatímco náš zbrojní průmysl zahájil plnou sériovou výrobu,“ řekl podle zpravodajství RIA vicepremiér Ivanov.

Program Bulava byl schválen v roce 1998 prezidentem Jelcinem a (podobně jako řada dalších ruských zbrojních programů zahájených v té době) trpí nekompetencí a problémy. Moskevský institut teplotechniky, jenž raketu vyvíjí na bázi své úspěšné pozemní mezikontinentální střely Topol-M, v podstatě nemá zkušenosti s vývojem ponorkových zbraní. Konstruktéři si nejprve neuměli poradit s větším odporem, který voda klade při stoupání balistické rakety ve srovnání s kyslíkem a dusíkem ve vzduchu, takže při prvních vypuštěních vystartovaly rakety z oceánu v nesprávných úhlech, což pochopitelně mělo fatální vliv na jejich balistické letové trajektorie a následně samozřejmě i na přesnost zásahu.

Posléze se situace zlepšila, ale zmíněný analytik Kramnik v listopadu napsal: „Je evidentní, že Bulava, známá také jako R-30 v ruském námořnictvu, 3M30 v Hlavním odboru dělostřelectva a raket Ministerstva obrany, RSM-56 podle smlouvy START a SS-NX-30 podle kódu NATO, nedokázala naplnit očekávání, neboť ze sedmi zkušebních startů zcela selhaly čtyři a poslední byl podle oficiálních pramenů jen částečně úspěšný.“ Kramnik napsal i o tom, že problémy se objevovaly v různých částech letu od prvních minut po startu po oddělení hlavice, což ukazuje na nutnost zdokonalení více různých částí rakety.

Kramnik uznal, že žádný z problémů není neřešitelný, ovšem odhadl, že zlepšení spolehlivosti a eliminace potíží „bude vyžadovat možná až tři roky a 12 až 14 pokusných vypuštění, což se odrazí v podstatném odkladu zavedení nových strategických ponorek Projekt 955 do služby, a tím i v oslabení ruského strategického arzenálu, neboť sedm ponorek Projekt 667BDR má být v polovině příštího desetiletí vyřazeno“. Nicméně bývalý ruský prezident a současný předseda vlády Vladimir Putin a jeho „pravá ruka“ Ivanov tlačí na prosazení programu Bulava. Ačkoliv ponorky Projekt 955 by určitě bylo možno adaptovat pro kapalinové střely Siněva, mohl by to být delší, složitější a dražší proces než dokončení vývoje Bulavy.

Ve válce a lásce není nic jisté. A v náročných technologických programech už vůbec ne. Nyní záleží na výsledcích dalších testů rakety Bulava. Pokud významná část z nich opět selže, není vyloučeno, že budoucnost této střely bude opět na vážkách. Ale v této chvíli se zdá, že Bulavě se podařilo uspět a že má před sebou nadějnou budoucnost. Na záchranu rakety Bulava ovšem byla třeba armáda inženýrů, opakované zkoušky, desetiletí trpělivosti a rovněž velká politická vůle, aby byla překonána (někdy zřejmě oprávněná) kritika z mnoha stran. Z celého programu lze vyvodit veliké poučení, které se dá vztáhnout k 50. letům, kdy USA i SSSR vyvíjely první mezikontinentální rakety a setkávaly se s četnými neúspěchy.

Raketová věda není snadná, a to nikoli kvůli teoretickým konceptům, neboť ty jsou v podstatě dosti jednoduché, nýbrž zejména kvůli obrovské náročnosti a komplexnosti stavby samotných raket. Strojírenství na této úrovni nepotřebuje zástup držitelů Nobelových cen; ti jsou třeba na návrh rakety, avšak stavba vyžaduje obrovské množství zkušených a trpělivých techniků, kteří budou znovu a znovu testovat jednu každou součást konstrukce, každou kapku paliva a každý možný vztah mezi všemi komponenty a budou schopni přicházet s nepatrnými změnami, které však ve výsledné synergii zabrání katastrofě.

Dotažení ambiciózních projektů mezikontinentálních balistických raket i protiraketových střel z fáze studie do fáze bojové použitelnosti však vyžaduje také pevné nervy a dobré žaludky jak vojenských šéfů projektů, tak jejich civilních politických nadřízených. Všichni musejí vytrvat v podpoře programu během nekonečných testů a musejí počítat s mnoha neúspěchy. Tato fáze se může jevit nekonečnou a depresivní, avšak vždy je třeba jí projít, aby zbraň dosáhla bojové použitelnosti. Americké protiraketové obranné střele GBI (Ground Based Interceptor) se snad již podařilo toto deprimující stádium vývoje překonat a ruská Bulava se z něj, jak se dá soudit podle aktuálních informací, už také dostala.

Nicméně program Bulava má v Rusku stále nemálo kritiků, z nichž někteří prosazují adaptaci nových raketonosných ponorek Projekt 955 Borej pro starší střely RSM-54 Siněva na kapalné palivo. Siněva má pověst „starožitnosti“, jelikož kvůli méně efektivním pohonným látkám letí v počáteční fázi mnohem pomaleji než Bulava. V dalších fázích letu ovšem dosahuje rychlosti srovnatelné a proti Bulavě unese těžší náklad na delší vzdálenost. (Její nosnost je proti Bulavě více než dvojnásobná a dolet se pohybuje mezi 8300 a 8900 km; pozn. LVI)

Hlavní argument proti zmíněnému řešení je ten, že přestavba třídy Borej pro rakety Siněva by mohla přinést další množství technických problémů. Ačkoli Kreml pokládá ponorky Borej za jeden z nejdůležitějších a nejprestižnějších strategických programů, ruské loděnice se potýkají s cenovými i časovými problémy při jeho realizaci. A to poslední, co by si ruské vedení přálo, by byla další velká vlna potíží. Vlastně lze říci, že kombinace postupně se zdokonalující střely Bulava a spolehlivé rakety Siněva by mohla být pro ruské námořnictvo ideální cestou k tomu, jak uchovat odstrašující potenciál pro další desetiletí.

Zmíněný respektovaný analytik Kramnik pro RIA Novosti napsal: „Páteří ruských námořních strategických jaderných sil by měly zůstat rakety RSM-54 Siněva na kapalné palivo umístěné na šesti nukleárních raketonosných ponorkách Projekt 667BDRM, jejichž životní cyklus by se měl prodloužit do konce 20. let 21. století, a tyto rakety by postupně mohly doplňovat novější střely RSM-56 Bulava na plavidlech Projekt 955/955A.“ (Ponorky Projekt 667BDRM, v kódu NATO známé jako Delta-IV, nesou 16 raket. Úvodní plavidla třídy Projekt 955 nejspíše budou vybavena 12 šachtami pro střely Bulava, ale pozdější jednotky označované jako Projekt 955A pravděpodobně ponesou 16 raket téhož typu; pozn. LVI)

„Ruské námořnictvo hodlá zavést do služby osm ponorek nové třídy, které nahradí současnou třídu Projekt 667BDR. Kolem roku 2020 by ruské válečné loďstvo mohlo provozovat dvanáct až čtrnáct nukleárních raketonosných ponorek, které budou vybaveny 192 až 224 balistickými střelami s celkem 800 až 900 hlavicemi,“ uzavírá Kramnik. Jestliže se podaří tyto ambiciózní plány realizovat, raketové nukleární síly na ruských ponorkách zůstanou jednou z nesilnějších a nejvíce odstrašujících zbraní na světě.

Přehled dosavadních testů rakety Bulava

 DatumVýsledekPopis a průběh
1.11. prosince 2003ÚspěchPouze uvolnění makety střely z odpalovací šachty
2.23. září 2004ÚspěchPouze uvolnění skutečné střely z odpalovací šachty
3.27. září 2005Úspěch (?)První letový test, z ponorky na hladině, problémy s třetím stupněm
4.21. prosince 2005ÚspěchPrvní letový test z ponořené ponorky
5.7. září 2006NeúspěchZ ponořené ponorky, první stupeň krátce po startu selhal
6.25. října 2006NeúspěchZ ponořené ponorky, třetí stupeň selhal
7.24. prosince 2006NeúspěchZ ponorky na hladině, problémy třetího stupně
8.28. června 2007ÚspěchNepotvrzené problémy s jednou z hlavic
9.10. listopadu 2007NeúspěchPrvní stupeň krátce po startu selhal
10.18. září 2008NeúspěchUrychlovací motor návratového tělesa selhal
11.28. listopadu 2008Úspěch (?)Nepotvrzené problémy, jedna ze tří hlavic údajně minula

Bulava beats the blues ZDE

Lessons From The Russian Bulava Missile Submarine Program Part Two ZDE
Bulava missile test history ZDE
RSM-56 Bulava – wiki ZDE
Булава (ракета) – wiki ZDE
SS-NX-30 Bulava (Datenblatt) ZDE
                 
Obsah vydání       16. 12. 2008
16. 12. 2008 Ropa ze zdrojů OPEC začne docházet za 11 let, z ostatních ropných polí za 3-4 roky
16. 12. 2008 Tanečky okolo Lisabonské smlouvy Michael  Kroh
16. 12. 2008 Sarkozy ve francouzských Gumácích podpálil Klause
16. 12. 2008 Kdyby ČR vyráběla lokomotivy... František  Řezáč
16. 12. 2008 Ruská vláda neví, co bude napřesrok s ekonomikou
16. 12. 2008 Ruští generálové ztrácejí moc
16. 12. 2008 Nastávající krize Milan  Valach
16. 12. 2008 Michael  Marčák
16. 12. 2008 Taky něco na uklidněnou? Krize, nekrize? Miloš  Dokulil
15. 12. 2008 Traumata a mindráky Jiří  Drašnar
16. 12. 2008 Jak odvést pozornost od "lisabonizace" EU... Jaroslav  Kuba
16. 12. 2008 Immanuel Wallerstein: Pákistán: Obamova noční můra Immanuel  Wallerstein
16. 12. 2008 Bestie a nenávist Pavel  Urban
16. 12. 2008 Athénské jaro jako odpověď na finanční krizi Daniel  Veselý
16. 12. 2008 Financování reálné ekonomiky musí mít v regulační politice přednost
15. 12. 2008 Na pomoc ekonomice?
15. 12. 2008 Čech Klaus a složitost evropského bytí Miroslav  Polreich
16. 12. 2008 Vystačíme si se svými šašky? Miloslav  Štěrba
16. 12. 2008 Zemský ráj v nedohlednu
15. 12. 2008 Láska ještě úplně nevymřela Wenzel  Lischka
16. 12. 2008 Dva výroky dne
16. 12. 2008 Public relations ústavních principů Jozef Bohumil Ftorek
16. 12. 2008 Co ty formulace opravdu znamenají Štěpán  Kotrba
16. 12. 2008 Právo na sebeurčení a osud Evropy Tomáš  Boněk
16. 12. 2008 Raketa Bulava byla schválena pro sériovou výrobu
16. 12. 2008 Rovnost, volnost a bratrství - a klacek lidských práv
13. 12. 2008 Klaus je lepší dramatik než Havel Jan  Keller
13. 12. 2008 Integrovaná Evropa je jedinou možnou budoucností Ivan Odilo Štampach
13. 12. 2008 ČR nemůže přežít bez vazeb na ostatní evropské země Jan  Čulík
13. 12. 2008 K obhajobě vůdcovského principu Karel  Dolejší
12. 12. 2008 O roli prezidenta v ústavním systému ČR Václav  Žák
15. 12. 2008 Integrace Evropy nestačí Miroslav  Prokeš
13. 12. 2008 Center for American Progress: Zastavte rozmisťování protiraketové obrany v Evropě Karel  Dolejší
15. 12. 2008 K údajnému ruskému tvrzení o primárně protiruském zaměření nových amerických základen v Evropě Pavel  Barák
15. 12. 2008 Protiraketová obrana
15. 12. 2008 Pavel Barák obhajuje neobhajitelné Karel  Dolejší
16. 12. 2008 Velký kříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo českému ministru zahraničí Štěpán  Kotrba
15. 12. 2008 Všechna moc pochází z lidu Štěpán  Kotrba
15. 12. 2008 NATO provokuje Obamu: Chceme raketovou obranu v Evropě
15. 12. 2008 Prosinec 2008: Obamo, Vaše názory mne nezajímají... Boris  Cvek
15. 12. 2008 Muslimové a křesťané - soužití a možnosti dialogu
15. 12. 2008 Jak byste znali své sousedy, neboli Statistická data, na která by se mělo reagovat Uwe  Ladwig
15. 12. 2008 Na břehu dnů Petr  Litoš
15. 12. 2008 Odkud pramení dnešní nevděk vůči RČS a jejím zakladatelům? Tomáš  Koloc
4. 12. 2008 Hospodaření OSBL za listopad 2008