|
29. 12. 2008
ANALÝZA SOUVISLOSTÍBylo, je a bude - aneb šťastný nový rokI know of no country which there is so little independence of mind and real freedom of discussion as in America.
Alexis de Tocqueville (1805 – 1859)
Prezident Bush W. to má už opravdu za pár. Do historie se zapsal jako málokdo a tudíž nemůže být zapomenut. Zajisté, že W nebyl autorem scénáře, natož jízdního řádu, ani výpravčím, natož režisérem. Měl však svoji válku, jak to má být a je pravidlem, a bota č. 10 sama stačila ke slávě a nesmrtelnosti. Měl 11. září 2001, kdy se předvedl ve své pokleslé, obžalující úloze. Sám o sobě prohlásil, že bude v Historii zapsán jako osvoboditel milionů. Věřím, že tomu věří. Krvavá fraška a tragedie, ve které zahrál stylově žádanou roli, byla jen dalším dějstvím plynule navazujícím na předchozí. Naskočil na rozjetý kolotoč na jatečném posvícení, stejně jako před ním amorek Clinton. A nemylme se, byl tím pravým mužem na pravém místě a v pravý čas. "Doba" ho chtěla, "Doba" ho potřebovala a "Době" byl darován. |
|
Zosobněná parodie vypověděla o realitě vice nežli nadúrovňová reprezentace, nebo podrobná kronika. Konec konců, jen pokračoval v tom, v čem pokračoval Clinton, který pokračoval v tom, v čem pokračoval... atd. Rozdíly v mentalitě prezidentů, a ostatních členů výkonných týmů, způsobu reprezentace odlišných zájmových skupin, taktice, případně i strategii již dlouho nejsou tak důležité, jak bývaly. A nenarušují podstatně kontinuitu ani teleologii (neo)imperialismu. Pouze mění posloupnost etap, tempo, rytmus a formu expanze. Kupříkladu nafta se nedostala do popředí zájmu proto, že zvítězila falanga naftových baronů, ale toto spříseženectvo se dostalo nahoru (mimo jiné), protože ubývající nafta se dostala do popředí zájmů - jak z důvodů ekonomické důležitosti, tak pro extrémní možnosti politického využití. V budoucnosti budou nejspíše války o vodu. To vše jako součást dlouhodobé skryté války neviděnými, postižitelnými, tichými zbraněmi, zostřené momentálně hospodářskou krizí. Hlavně však jde o systémovou krizi kapitalismu, největší za 500 let jeho existence. Výbušná kombinace smrtících komponentů krize si vyžádaje užití všech prostředků vedoucích k dosažení stability, nebo balancování pod kontrolou. Pokud jde o změny v obsazení uvnitř země a v globalizované megastruktuře, před i za kulisami se prohodí pozice, obročí a predikáty. Lid za účast nebo neúčast ve hře dostane naději a sny na výprodej, obdrží vhodné zástupné problémy, nepřítele potřebného pro vzpřímenou chůzi a zapomnění, vzrušení i úlevu přinášející hostilitu, regulovanou vládnoucími v obvyklých čtyřech fázích. Geopolitika, geostrategie, spyrocykličnost i struktura mocenských systémů a zájmy kapitálu mají své zákony a zákonitost, které jsou v poslední instanci důležitější nežli jakákoliv obsluha transmise. Především v době, kdy se pro ultra/ hyper/ imperialismus (jehož teorie nám stále chybí !) stala OIW = Operation Infinite War, Operace nekonečná válka, podmínkou soustředění expanze a zajištění trvalé a trvanlivé dominance i hegemonie. OIW, která zřejmě začala útokem na Jugoslávii, ostatně může mít, jak uváděno, něco okolo padesáti různých forem, krvavých i nekrvavých a tedy být válkou vskutku totální, bude-li třeba. Žádná formu války ekonomické, ani válku kulturní, pokud tato má pouze urychlit dosažení globální, podstatně uniformní, (ve smyslu kulturní logiky pozdního kapitalismu) a bezchybně universální monokultury, do toho není zahrnuta . Doufejme, že převládnou formy nekrvavé. Nepůjde asi o válku nepřetržitou, ale bezkonečnou nejen trváním, ale nastolováním cílů, prostředků, územními změnami, kombinacemi mikro – válek, kaleidoskopem požadavků, produkce a likvidace potřeb. Simultánni šach a simultánní GO současně, na cizím i vlastním území, proti vlastnímu obyvatelstvu jen jinak nežli proti Others-Těm, nepatřičně Jiným. Válka je nenahraditelná forma expanse kapitalismu jinými prostředky, nejen pro získání zdrojů surovin, energie, levné pracovní síly a odbytišť. A nejen pro zisk armádních dodavatelů, případnou poválečnou rekonstrukci, přehlédnutelnou a ověřitelnou psycho-ekonomickou strukturu, předvídatelnou a manipulovatelnou ekonomiku a jiná ekonomická "pozitiva". Válka je pro oligarchii často neúčelnější podmínkou postupu a řešením, nebo předcházením nechtěných krizí. Zjednodušuje politické poměry, sociální vztahy a systém hodnot, vytváří pro vládnoucí skupinu žádoucí změnu norem sociálního chování a morálního klimatu, umožňuje extensivní i intensivní kontrolu a selekci, vede k ochotě pro kolektivní i individuální oběť a vypětí sil, je neutralizátorem třídních vztahů, odstraňuje nepotřebnou, nebo narušující heterogenitu, vytváří z neorganické společnosti, nebo pouhého souhrnu atomizovaných, bezvztažných jedinců pospolitost, ztotožňující se s mocí a jejími reprezantanty; a dobrovolně se podřizující znevolňující státní mašinérii. Je účinným integrujícím stabilizátorem a regulátorem, umožňuje zesílenou koncentraci nekontrolovatelné zcela legitimizované moci, integraci, morální destrukci a devalvaci proletariátu, prevenci revoluce, absorbci nebo eliminaci subverzivních a kontrole se vymykajících jednotlivců i skupin, monopolizaci informací a bezkonkurenční institucionalizaci lži; další, jinak těžko dosažitelné nezbytnosti. Pečlivě konstruované, i spontánní lidovou tvořivostí plozené legendy a mýty se stávají trvale součástí dějinného kolektivního vědomí a jako takové mají trvalou užitkovou hodnotu, bez ohledu na etickou oprávněnost, kulturní opodstatněnost, pravdivost a dějinné souvislosti. Nejčastěji, právě naopak, v nepřímé úměrnosti. Epidemie mythomemes je šťastnou nákazou pro deprivované masy a sladkou smrtí pro dlouhodobou frustrací vyhublá Ega. Samotný úspěšný emocionální apel válečné propagandy je přijímán extaticky, jako strhující prožitek vysvobozující z vnucené existenciální plochosti každodennosti a nivelizujícího stereotypu všednosti a malosti. Pocit a vidina velikosti národa umožňuje formaci podanného podnároda. Působí i tam, kde nemohla působit ekonomická droga, buď pro její nedostatek, potřebnou nedosažitelnost, nežádoucí vedlejší efekt, nezájem nebo předávkování. Výčet není úplný, pouze tématicky postačující. Války kapitalismu, především války mondiální MegaMašinérie, nejsou zapříčiněny pouhými střety zájmů, důsledky zesílené konkurence a pokračováním politiky jinými prostředky. Pokud jde o válku ve smyslu nevojenském a obsáhlejším, platí plně parafráze uvedeného Clausewitzova výroku: „Politika je pokračováním války jinými prostředky“! Krajově a dobově to platí i pro válku ve smyslu užším a vojenském. Nevojenská funkce války, může tedy být a dlouhodobě je pro hegemony mnohem důležitější nežli vojenská. Po relativně dlouhé období kapitalismu platí, že "nepřátelé tvoří klientelu, spojenci konkurenci a vlastní obyvatelsto protivníka". Tyto války jsou vždy v jistém smyslu a podobě, válkami proti vlastnímu obyvatelstvu, případně občanskými válkami vedenými na cizím území a v zastoupení. O užitečnosti války už psal prorocky, avšak dobově limitován, George Orwell. Marxistická (neo-marxistická) analýza války nám také dosud chybí. Pokud jde o současnost, už i počáteční fáze „Globální válka proti terorismu, pro kterou byl přinejmenším nějaký ten „Nový Pearl Harbor“ subjektivně žádoucí a objektivně nutný( připomenme si PNAC a Z. Brzezinského ) má být v jiném, více klasickém smyslu totální. Následující citát není variace na J. Goebbelse: „THIS IS TOTAL WAR. We are figthing a variety of enemies. There are a lots of them out of there. All this talk about first we are going to do Afghanistan, then we will do Iraq, then we take a look around and see how things stand. This is entirely wrong way to go about it... . If we just let our vision of the world go forth, and embrace it entirely, and we dont try to piece together clever diplomacy, but just wage a total war ... . . our children will sing great songs about us years from now “. Má to být Richard Perle. Citován Johnem Pilgerem: America’s Bid For Global Dominance. New Statesman, 16. 12. 2002 Nechce se mi tomu ani věřit. A nějak mi ta poslední věta připomněla starší výrok někoho jiného „Příští generace nám budou vděčny „že jsme to vzali na sebe"! Má to co dělat i s českými dějinami pod ochranou. Mezi výrazně humanistické projevy vyznavačů a obránců svěžího „konce dějin“ patří také výrok, ještě nedávno ministra obrany D. Rumsfelda, že „Iráčany nakonec unaví být zabíjeni“. Dle R. Cheneyho válka neskončí za našeho života. Rozčarováni tedy nebudeme. Po ukončení studené války, s nejasným výsledkem, se v pozdním kapitalismu tzv. „reprezentativní demokracie” stal zjevným a nepřehlédnutelným trvalý trend a účel státu, křiklavě viditelný, přestože ne jediný (!), v obou hlavních předešlých formách jednorozměrné diktatury kapitálu tj. fašismu-nacismu a tzv. komunismu. Tedy, nepřímé i přímé řízení společnosti způsobem, upevňujícím privilegia vládnoucí skupiny a třídy radikální monopolizací moci. Nejrobustnější megacorps a hybridy oligopolů i nejpohyblivější a nejkřiklavější hyperburžoazie, hyperkorporace a jejich hypernomenklatura s globálním Robocoopem pohotově nablízku, hbitě zaplnily mezery, které zanechaly stranovlády v zemích státního kapitalismu, tak řečeného reálsocialismu a převzaly kontrolu i vlastnictví bez zodpovědnosti. Na periférii následují postupující úmrtí a úbytě klasické i dočasné, klasicistní i novopečené národní buržoazie. Zbytkový národní trh je obětován . Dnes stát poskytuje i přímou hospodářskou tranfůzí a infúzí, dokonce i nadnárodním společnostem, v rozporu s volnotržní ideologií povyšovanou na zákon rajské posthistorie. Věřící demokracie, coby zrcadlového obrazu volného trhu hledají vysvětlení, které by nebylo zjevným sebeklamem. W odchází, přes veškerá ujišťování Dicka Cheyneyho o úspěšnosti, bez vavřínového věnce a potlesku publika. A tak se tomu úspěšný Hugo Chavez zase neřestně posmívá a nazývá Bushe socialistou a jeho opatření socialismem tak pro jeho dobré srdce a soucit s miliardářskou sociálkou. To na oplátku. Brazilský prezident Lula dělá na mezinárodním fóru fóry na téma "Boty, Bush a já". Přestože na summitu G20 byl neustále čestně držen po pravici široce se usmívajícího George, kovbojsky poplácáván po rameni jako nikdo druhý. Čínský prezident byl pouze po levici. Čeho všeho se však W za 8 let šťastné vlády nedočkal, to bychom nečekali. Ale přežil a přečkal. Konspirační paranoia, neboli zjevnost jasného byla dokonce už i na místech, kde bychom očekávali a právem předpokládali decentní mlčení a nebo případně jen přitlumený symbolický úsměv pomíjivé pasivní komplicity. Tedy dokonce i v Kongresu Spojených států. Ano ! Sympatický kongresman Kucinich, původu zjevně jugošského, předseda podvýboru pro „domestic policy“ a prezidentský kandidát v několika předešlých a možná i v příštích primárkách, plánoval zahájit částečné vyšetřování teroristického útoku. Vyjádřil se zjemněle, že přísné. Komise, ve své konečné zprávě „The 9/11 Commision Report“ nevyřešila „některá konfliktní fakta" a "podvýbor se soustředí na určitý nesoulad ve veřejném záznamu". Na svém blogu se také zbytečně ptal čtenářů co soudí o impeachmentu. Požadavek impeachmentu nejen GBW, ale dokonce (!) i Dicka Cheneyho, ani Kucinichův volební program nejsou pro nás nijak nespoutaně odvážné, jen mírný pokrok v mezích zákona a v rámci demorepublikánského duopolu, ale i tak pro nezanedbatelnou část Američanů a mocenské elity představoval desatero pekelné. Neuspěl. Ovšemže další vyšetřování 9/11, které se sotva přihodí, je záležitost vyžadující značnou delikátnost a rozvážnost, tedy vhodné vyšetřovatele, přiměřené otázky a zdlouhavý, matoucí postup. Pokud se k tomu někdo vrátí. Sotva. Kupř. Kucinich je člověk čestný a tak by se k něčemu takovému naprosto nemohl hodit. Proč do toho vlastně šťoural! Jistě není tak naivní, aby nepochopil co všechno je ve hře a neznal Desatero Nového imperialismu. A národ velice rád a z důvodů morální a mentální sebezáchovy i nutně, zapomíná. Pravděpodobnost, že by Kucinich mohl někdy v životě vyhrát primárky a pak ještě porazit kandidáta Republikánů je dosti malá. A nyní ještě menší. Ale ani v postu prezidenta by proti „Politickému a Plánovacímu Výboru Inner Party“ natož proti globální oligarchii integrovaného světového kapitalismu příliš, to jest vůbec nic stejně nezmohl. To platí i pro Obamu, ten se pro jistotu začal ztrapňovat v předstihu. Historická Změna se pomalu mění a nečeká na inauguraci. Nadšení, které jeho volba přinesla, začíná, mimo kruhy pravých věřících a zoufajících doufajících, vyprchávat. Odvolávání a ustupování znejasňují jeho důvěryhodnost. Dokonce snaživě přibírá neústupného kritika a protivníka Hillary, aby byla hra s tanci zpěvy bez chyby. Tím se dostává neoficiálně do vlády Clinton, coby Princ manžel, který se svým zkrvaveným a pokáleným válečným štítem, dá Megastruktuře požadovanou záruku elánu, dodržení směru a rychlosti . Kruh se uzavře. Šťastný Nový rok. Doplňující četba
Vynikající analýza neoliberalismu od legendárního Subcomandante Marcose.
S výsledkem studia zapatismu, které si u Rand Corporation objednala US militérka je možné se seznámit v knižní, pokud snad ne zcela úplné, pak celkem postačující podobě:
|
