Je to také velký mezník v interní íránské politice. Prezident Mahmud Ahmadinežád byl zvolen na základě příslibu, že podstatně zlepší hospodářské postavení obyčejných lidí a že zmodernizuje zemi. To první se mu vůbec nepodařilo a to druhé se nyní, před červnovými volbami, snaží dokazovat.

Z Washingtonu, z Londýna a z některých dalších hlavních měst na Západě se vyslání íránského satelitu na oběžnou dráhu posuzuje především z hlediska íránského jaderného projektu. "Proto si myslíme, že to vysílá mezinárodní komunitě nesprávný signál. Ta už schválila pět rezolucí Rady bezpečnosti OSN o íránském jaderném a raketovém programu," řekl mluvčí britského ministerstva zahraničí.

Z tohoto důvodu má vyslání íránského satelitu na orbit přímý dopad na debatu o americké protiraketové obraně. Tým Baraka Obamy naznačil, že projekt protiraketové obrany se bude zřejmě znovu hodnotit. Toto naznačení přineslo okamžité dividendy ve vztazích s Moskvou, která se cítí rozmístěním prvků raketové obrany v Polsku a v ČR ohrožena. Ruská vláda konstatovala, že oplátkou za změnu Obamova tónu zruší své plány na rozmístění taktických střel v Kaliningradu. Tato diplomatická obleva, i když pouze týden stará, vyvolala naději na produktivnější americko-ruské vztahy. To je nyní ohroženo vysláním íránského satelitu na oběžnou dráhu. Posiluje to ve věci raketové obrany argumenty jestřábů.

Mark Fitzpatrick, odborník na íránský jaderný program v Mezinárodním institutu strategických studií (International Institute for Strategic Studies - IISS, London), uvedl: "Je tomu, jako kdyby byl Írán spojen s těmi lidmi v USA, kteří prosazují protiraketovou obranu."

Z čistě technického hlediska je pokrok, který představuje vyslání tohoto satelitu, velmi malý. Avšak přesto to povede k zintenzivnění debaty ohledně Íránu i raketové obrany právě v době, kdy se nová americká vláda snaží vůči Íránu chovat vstřícně.

Zdroj ZDE