S obavou a vědomím toho, že článek může nepřesnou a nesprávnou interpretací práva poškodit zaměstnance, kteří by se jeho závěry při svém postupu a rozhodování řídili, jsem se rozhodla alespoň touto cestou zaměstnancům Crystalexu i všem ostatním, kdo by se ocitli v podobné situaci, vysvětlit, jak mají postupovat.

Zaměstnanec, který neobdrží od svého zaměstnavatele mzdu (nebo kteroukoli její část) do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti, je oprávněn okamžitě zrušit pracovní poměr. V takovém případě mu přísluší nárok na odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Tento postup je stanoven v § 56 odst.1 písm. b) zákoníku práce. K okamžitému zrušení pracovního poměru může zaměstnanec přistoupit i v době, kdy mu běží výpovědní lhůta na základě výpovědi, kterou mu dal zaměstnavatel. Zaměstnanci Crystalexu, kteří měli výplatní den 9. 1. a do 24. 1. plat nedostali, mohli tedy po tomto datu kdykoli okamžitě zrušit pracovní poměr a stále mají nárok na odstupné. Není tedy pravda, že musí akceptovat dvouměsíční výpovědní lhůtu od zaměstnavatele a i přes nevyplácenou mzdu chodit každý den do práce. Stejně tak není pravda, že by bylo ukončení pracovního poměru dohodou podmíněno uplynutím 15denní lhůty, kdy nebyla vyplacena mzda. O ukončení pracovního poměru dohodou je možné požádat kdykoli, v jakémkoli zaměstnání i v případě, že je mzda řádně vyplácena. Jde skutečně o dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, kteří se domluví na termínu a podmínkách ukončení pracovního poměru. V případě ukončení pracovního poměru dohodou však nevzniká zaměstnanci právo na odstupné, takže pro zaměstnance Crystalexu by byl tento postup nevýhodný.

Z článku není patrné, kdy byl podán návrh na konkurz (insolvenční návrh), což je datum zásadní pro uplatnění dalších nároků zaměstnanců. Podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele může totiž zaměstnanec uplatnit své mzdové nároky (tj. nevyplacenou mzdu) u úřadu práce. Musí to ale udělat nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy úřad práce zveřejnil informaci o zahájení insolvenčního řízení na úřední desce. Jestliže v této lhůtě (1 měsíc) rozhodl soud v insolvenčním řízení jinak než vydáním rozhodnutím o úpadku (například rozhodnutím o zastavení řízení nebo o neprohlášení insolvence), je možné uplatnit mzdové nároky nejpozději do dne, kdy soud pravomocně rozhodl. Jinými slovy, mzdové nároky je nutné na úřadu práce uplatnit co možná nejdříve po zahájení insolvenčního řízení. Jestliže zaměstnanec své mzdové nároky včas uplatní, úřad práce mu může vyplatit mzdové nároky maximálně za 3 měsíce. Stejně tak je třeba do insolvenčního řízení včas uplatnit pohledávky na odstupném. Na závěr je ještě třeba připomenout, že mzdové pohledávky jsou v insolvečním řízení uspokojovány přednostně.

RNDr. Jitka Seitlová je zástupkyní veřejného ochránce práv