27. 2. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
27. 2. 2009

Investorská iluze

John Michael Greer

KD│ Otázky, které dostávám po svých prezentacích, bývají stejně předvídatelné jako výmluvy politiků. Vždy si je někdo jistý, že jsem neslyšel o nějakém energetickém zdroji, o němž je přesvědčen, že světu umožní donekonečna využívat exponenciálně rostoucí množství energie. Vždy je tam někdo kdo věří, že evoluční skok či nějaký jiný deus ex machina nám umožní vyhnout se důsledkům našich špatných rozhodnutí. A pokaždé si někdo myslí, že hovořím o útěku do horské chaty se zásobou munice a konzervovaných fazolí. Všichni dostanou jasné odpovědi s detailními důvody pro mé přesvědčení, že jde o sebeklam. Pak jsou tu lidé, kteří chtějí vědět, jak si poradit s budoucími výzvami, a těm se snažím dát nejlepší možnou radu.

A nakonec, vždycky je tam někdo, kdo chce vědět, jaké investiční strategie doporučuji. Dnes to bývá zpravidla někdo stříbrovlasý, dobře oblečený a ustaraný. Přál bych si, abych měl jasnou odpověď, anebo nějakou dobrou radu. Ale nemám, protože otázka sama zahrnuje osudově pomýlená očekávání, které se se samou podstatou bohatství míjejí. Taková otázka je stejně nezodpověditelná jako dotaz, jak postavit perpetuum mobile.

Začněme od základu: Podstatou bohatství. Zeptejte se deseti lidí na ulici na definici bohatství a můžete si být jisti, že bohatství podle nich sestává ze spousty peněz. To si myslí takřka všichni, ale jsou pořádně vedle, a je dost jednoduché ukázat klamnost jejich závěru.

Představte si soukromé tryskové letadlo plné politiků, které nouzově přistane na neobydleném ostrově v Tichém oceáně. Každý z těchto politiků má u sebe kufřík s miliónem dolarů - budeme zdvořilí a řekněme, že pocházejí z kampaňových příspěvků. Ostrov má vlastní zdroj vody a dostatek potravy, takže se politici nemusejí obávat smrti hladem. Budou mít na ostrově životní standard odpovídající majetku ve výši milión dolarů? Samozřejmě že ne; jejich aktuální blahobyt bude měřitelný plody chlebovníku, které sklidí, rybami, které chytí, chatrčemi, které postaví, a tak dále.

Jinak řečeno, peníze nepředstavují bohatství, ale sociální mechanismus pro jeho distribuci. Pokud bohatství -- skutečné zboží a služby - neexistuje, nekryté peníze neznamenají nic. Ve zdravém tržním hospodářství existuje přibližná rovnováha mezi množstvím peněz v oběhu a množstvím skutečného bohatství, které je ročně vyprodukováno, takže záměna peněz za bohatství může zůstat nepovšimnuta. Ale když je vzájemný soulad mezi penězmi a bohatstvím ztracen, vznikají problémy.

Ekonomické dějiny 19. století nabízejí dobrý příklad. Rostoucí průmyslové hospodářství se v té době vyznačovalo masivním nárůstem produkce skutečného bohatství. Většina průmyslových národů však zdědila peněžní systémy postavené na zlatých rezervách, jež nabízely jen málo možností pro expanzi nabídky peněz, která by držela krok s růstem skutečného bohatství. Výsledkem byla deflační spirála přinášející velkou depresi s frekvencí několika desetiletí. Ve 20. století byl proto zlatý standard postupně opouštěn a peněžní systémy změněny tak, aby vyhovovaly potřebám expandujících ekonomik.

To je kontext současné krize, protože v termínech skutečného bohatství už nejsme expandující ekonomikou. Produkce reálného bohatství průmyslovými státy světa po celá desetiletí klesá. Část deficitu pokrývá import zboží ze zámoří, ale nikoliv celý; srovnejte životní styl americké rodiny žijící z jednoho dělnického platu v roce 1969 s životním stylem podobné rodiny dnes, a získáte určitou představu o tom, k jak velkému zbídačení v posledních 40 letech došlo.

Většina lidí to však nezaznamenala, protože nabídka peněz tomu neodpovídá. Než se ekonomika v druhé polovině roku 2008 rozložila, nikdy nebyl k dispozici takový nadbytek peněz. Část z nich byla utrácena za skutečné bohatství, proto reality a některé jiné komodity stoupaly v ceně, ale většina se měnila v různé formy abstraktního pseudobohatství, jehož vztah k penězům byl asi takový, jako vztah peněz samých ke skutečnému bohatství. Ano, mluvím o investicích.

Záměna peněz za bohatství a zmatení způsobené dlouhou ekonomickou expanzí industrialismu způsobily, že mluvit dnes o investicích tak, aby to dávalo smysl, je takřka nemožné. Většině lidí se zdá normální, že by měli být schopni investovat své peníze a samozřejmě získat víc, než kolik vložili. To odpovídá dynamice expandujícího hospodářství; Pokud roste produkce reálného bohatství, hodnota investic se v průměru zvyšuje tak, že odpovídá tomuto růstu, což nachází svůj výraz ve výnosech. Avšak vně zvláštních podmínek rostoucího hospodářství tato logika už nefunguje.

Dlouhá ekonomická expanze průmyslového věku přinesla ohromný početní nárůst toho, čemu staří marxisté říkali třída rentiérů - tedy třídy, jejíž peníze prostě dělají další peníze. Dokonce i mezi lidmi žijícími z ruky do úst se v nedávné době stala velmi populární myšlenka na život rentiéra. Problém je samozřejmě v tom, že věk průmyslové expanze skončil; byl možný jedině díky exponenciálnímu růstu spotřeby fosilních paliv a dalších přírodních zdrojů; tak jako každý exponenciální růst, i tento čelí nevyhnutelnému nárazu na meze dané prostředím - a náraz právě kolem nás probíhá.

Vstupujeme tedy do periody dlouhodobého ekonomického poklesu - ne do recese, ani do deprese, ale do změny základní hospodářské dynamiky. V minulých stoletích byl hospodářský růst občas přerušen obdobími poklesu; v době, která je před námi, bude dlouhý pokles průmyslové ekonomiky nepochybně přerušován příležitostnými periodami relativní prosperity. Příliv nadnáší všechny lodě, odliv je zase všechny snáší níže; a pokud je odliv hodně silný, mnoho lodí skončí sice vysoko, ale na suchu.

Zoufalá snaha rentiérů na plný či částečný úvazek vyhnout se nevítané realitě vedla k ironickému výsledku, protože situaci ještě výrazně zhoršila. Když investice do produktivních ekonomických aktivit přestaly přinášet znatelný výnos, stále víc investorů se snažilo získat peníze prostřednictvím exotických investic zcela odpojených od ekonomiky zboží a služeb. Výsledkem byla série klasických spekulativních bublin, která kulminovala krachem v roce 2008 a krizí, která kolem nás dosud pokračuje. Nedočkaví investoři, kteří mohli o své peníze přicházet postupně, je místo toho ztratili naráz.

V ekonomice, která se smršťuje, v průměru všechny investice ztrácejí. To je tvrdá realita, s níž se musíme vyrovnat. Proto na sklonku římské doby komplexní peněžní ekonomika využívající půjček a investic ustoupila lokálnímu hospodaření založenému na barterové nebo zvykové směně, v níž peníze hrály mnohem menší úlohu a půjčka byla neznámou věcí. Proto také obě velká náboženská hnutí vyrostlá z trosek Říma, křesťanství a islám, považovala úročenou půjčku za smrtelný hřích - ačkoliv křesťanství se z tohoto hříchu za pár století vymluvilo.

Proto investorům mohu dát jedinou radu: Vložte své peníze do něčeho, co je skutečně užitečné. Naučte se užitečným dovednostem, které vám v deindustrializované ekonomice umožní pracovat - například v oblasti dodatečné izolace domu, která ho učiní obyvatelným při vynaložení menšího množství energie. V tomto historickém okamžiku je víra, že vám peníze zajistí živobytí, v zásadě sebeklamem; bude to nejspíš sebeklam vytrvalý, ale ti, kdo se ho zbaví a přizpůsobí život radikálně odlišné ekonomické realitě, si patrně povedou lépe než ti, kdo se ženou za nadějemi věku, který kolem nás právě končí.

Zdroj: ZDE

                 
Obsah vydání       27. 2. 2009
28. 2. 2009 Britská vláda "zneužívá strachu" k likvidaci demokratických svobod
28. 2. 2009 Trochu o ekonomice a o postavení ČR ve světě Jan  Hošek, Jiří  Drašnar
28. 2. 2009 Prozření Topolánka: už čelíme krizi, která nemá obdoby
1. 3. 2009 Potvrzeno: Obama přijede do Prahy 5. dubna
28. 2. 2009 Mimořádně velký pokles ohrožuje Obamovy plány na oživení ekonomiky
28. 2. 2009 Deutsche Bank zvažuje ústup od angloamerického modelu řízení
27. 2. 2009 Kam kráčíš, Střední Evropo? Miloš  Dokulil
27. 2. 2009 ČR ve "východní Evropě": Přesvědčujte Západ, že tomu tak není :) Jan  Čulík
28. 2. 2009 O Bergsonovi, velbloudech a přeceňování zeměpisu Karel  Dolejší
27. 2. 2009 Dopis Evropě lze poslat i česky Štěpán  Kotrba
1. 3. 2009 Irská vláda chce před hlasováním o Lisabonu reformu financování politických stran
28. 2. 2009 America, Empire of Liberty
28. 2. 2009 KRIZE: CE Wood bez peněz
28. 2. 2009 Psychologové hledají evoluční kořeny morálního znechucení Karel  Dolejší
28. 2. 2009 Slovní fetišismus František  Řezáč
28. 2. 2009 Ale ono přece na tom nezáleží, kde ČR je... Jan  Čulík
28. 2. 2009 Ty jazyky jsou opravdu nutné
27. 2. 2009 Svou penzi ve výši 693 000 liber ročně si nechám
27. 2. 2009 Vláda přiznala, že posílala podezřelé osoby k výslechům do třetích zemí
27. 2. 2009 Republikáni kritizují obrovský Obamův rozpočet - v hodnotě 3,5 bilionu dolarů
27. 2. 2009 Obamův záchranný plán prý v ekonomické krizi neobstojí
27. 2. 2009 Investorská iluze John Michael Greer
27. 2. 2009 Defenestrace Václava Klause
26. 2. 2009 V Německu je přísně a daně tam všichni platí
27. 2. 2009 Negramotní cudzinci nemôžu získať nemecké občianstvo
27. 2. 2009 Svět podle Kotrby
27. 2. 2009 Langeroidní řešení třeba opravdu nikam nevede... Štěpán  Kotrba
26. 2. 2009 Německo získalo miliardové objednávky z Číny
27. 2. 2009 70 procent evropských absolventů anglických vysokých škol nesplácí půjčky na školné :) Jan  Čulík
27. 2. 2009 Vrátíme se k textilní výrobě? Jiří  Jakl
26. 2. 2009 Češi bydlí v zemljankách, hrají na dudy a milují Wesleyho Clarka Karel  Dolejší
26. 2. 2009 Domino efekt a oceňování rizika Jiří  Drašnar
26. 2. 2009 Záskok za česká média -- aneb informace o jednání v Bruselu Jan  Neoral
27. 2. 2009 Polsku víc záleží na bezpečnostní spolupráci s USA než na protiraketové obraně
26. 2. 2009 Zádušní mše za Karla Kryla
26. 2. 2009 Promiňte, ale i Turci jsou lidi, neboli Krize objasňuje myšlení Uwe  Ladwig
25. 2. 2009 Co je Východní Evropa v OSN Miroslav  Prokeš
26. 2. 2009 Nový směr: stabilita. Růst je minulostí? Jaroslav  Jouja
26. 2. 2009 Odbory nejsou jen pro své členy Pavel  Janíčko
26. 2. 2009 Proč neziskovky nefungují "za své" ? Milan  Daniel
26. 2. 2009 Bijci Jiří  Drašnar
25. 2. 2009 Gastarbajtři všech zemí, vciťte se Tomáš  Koloc
31. 1. 2009 Hospodaření OSBL za leden 2009

Hypoteční, finanční ... ekonomická krize RSS 2.0      Historie >
1. 3. 2009 O krizi chápání   
1. 3. 2009 Potvrzeno: Obama přijede do Prahy 5. dubna   
28. 2. 2009 O Bergsonovi, velbloudech a přeceňování zeměpisu Karel  Dolejší
28. 2. 2009 Psychologové hledají evoluční kořeny morálního znechucení Karel  Dolejší
28. 2. 2009 Mimořádně velký pokles ohrožuje Obamovy plány na oživení ekonomiky   
28. 2. 2009 Deutsche Bank zvažuje ústup od angloamerického modelu řízení   
27. 2. 2009 Svou penzi ve výši 693 000 liber ročně si nechám   
27. 2. 2009 Langeroidní řešení třeba opravdu nikam nevede... Štěpán  Kotrba
27. 2. 2009 Obamův záchranný plán prý v ekonomické krizi neobstojí   
27. 2. 2009 Investorská iluze John Michael Greer
27. 2. 2009 Kam kráčíš, Střední Evropo? Miloš  Dokulil
26. 2. 2009 Ukrajina se žene do propasti   
26. 2. 2009 Domino efekt a oceňování rizika Jiří  Drašnar
26. 2. 2009 Německo získalo miliardové objednávky z Číny   
25. 2. 2009 Státní a krajský "žraločí fond" a "Rent to Buy" program pro zaměstnance Vít  Klíma