V Asociaci zůstalo 18 do větších vlastnických celků nepropojených rádií. Dále dalších 39 regionálních rádií seskupených do pěti různých vlastnických celků. Kromě pěti rádií, která se nedokázala domluvit na národním zastoupení s MMS, RRM nebo ARBOmedia, všechny dnes vysílají národní reklamu, tedy i Coca Colu, pokud právě běží její kampaň.

Coca Colu si pan Kotrba vybral jako synonymum pro národního zadavatele. Jen pro pořádek, v roce 2007 se rádia naší asociace podělila o cca 710 milionů korun národní reklamy, zatímco na celoplošné stanice a programovou síť E2 zůstalo jen cca 440 milionů. Místní masny a myčky, které pan Kotrba považuje za typické představitele lokálních zadavatelů, utratily na lokálních odpojeních celoplošek a programové sítě E2 cca 245 milionů. Jiné masny a myčky utratily na regionálních rádiích cca 620 milionů. Dohromady něco přes dvě miliardy. V btto-btto (media net), tedy včetně všech provizí, marží a bonusů u národní a nákladů spojených s prodejem u regionální reklamy.

Jen pro představu, rádio ve městě nad 100 tisíc obyvatel mělo v roce 2007 národní příjem cca 14 milionů korun a lokální cca 15 milionů. Jiné, menší rádio ve městě do 25 tisíc dostalo z národního prodeje cca 3,5 milionu a z lokálu pět milionů. Ani tohle rádio mi, tak jako panu Kotrbovi, "odsouzené k živoření" nepřipadá, má-li náklady aspoň trochu přizpůsobené příjmu. Čísla byla v roce 2008 podobná, už tehdy trh stagnoval.

Počty rádií, počty vlastnických seskupení, mediálních zastoupení a sítí věru nepoukazují na monopol, duopol, oligopol či kartel. To jsou slova, která slýchám od kritiků novely zákona o vysílání. Bohužel, optimalizace a koncentrace je v dnešním globalizovaném světě zmítaném různými krizemi nevyhnutelná. Jde zde především o úsporu nákladů, příjmy plynou dle mediálních podílů a prodejních dovedností.

Štěpán Kotrba, který je v mediální oblasti nepochybně vzdělaný a znalý, se ve světě obchodu a financí nevyzná a neměl by se do podobných úvah vůbec pouštět.

Vyšlo v týdeníku Strategie 11/2009