Obviňován byl nejprve a především Internet, zato že odvedl reklamu a čtenáře, a ekonomická krize, která zničila výnosy a udeřila na zadlužené mediální firmy. Ale navzdory všemu vylitému inkoustu pochopení toho, co můžeme s krizi dělat, zůstalo žalostně nepřiměřené. Pokud nepromyslíme alternativy a reformy, média budou upadat, dokud žurnalismus zcela nezmizí.

Začněme krizí. Mediální korporace poté, co žurnalismus přitlačily k zemi, dospěly k závěru, že sběr informací a zpravodajství nejsou činnosti generující zisk. Proto nyní opouštějí loď. Velké regionální deníky - the Chicago Tribune, the Los Angeles Times, the Minneapolis Star Tribune, the Philadelphia Inquirer - bankrotují. Denverské Rocky Mountain News nedávno ukončily činnost. Vlastníci listu San Francisco Chronicle, kteří údajně prodělávají milion dolarů týdně, hrozí uzavřením redakce, což by město ponechalo bez vlastního deníku. Velké deníky v Seattlu, Chicagu a Newarku jsou na pokraji rozkladu a menší deníky jako Baltimore Examiner už přestaly vycházet. Sto let starý Christian Science Monitor, v nedávných letech hlavní zdroj mezinárodního zpravodajství a analýz, ruší své každodenní tištěné vydání. Seattle Post-Intelligencer ruší tištěné vydání a zmenšuje redakci z někdejších 165 novinářů na nějakých dvacet pracujících v internetovém vydání. Celé novinové řetězce čelí poklesu hodnoty akcií pod cenu jednoho novinového výtisku. A New York Times potřebovaly mimořádnou finanční injekci ve výši stovek miliónů dolarů od mexického miliardáře Carlose Slima.

Ale nejsou to jen noviny, co je v krizi; je to samotná instituce žurnalismu. Žurnalismus se ztrácí z většiny komerčních rádií. Televizní zpravodajství je posedlé celebritami a počasím, změnilo se v "zisková centra". Kabelová vysílání plní vakuum spoustou učených pedantů a "obchodních reportérů", kteří posledních deset let dělali vše špatně, ale nyní si stěžují, že vláda neví, jak věci napravit. Kabelové televize lze hájit jedině proto, že se v nich příležitostně coby mluvící hlava objeví zpravodajský reportér. Ale co se stane, až poslední reportér přestane pobírat plat a odejde do PR nebo lobbyingu?

Internet a blogosféra ve věci původního žurnalismu také z velké části závisejí na "starých médiích". Webové linky nejčastěji odkazují čtenáře na texty, které se nejprve objevily v tištěných vydáních. Ani nejoptimističtější scénáře nemají žádný obchodní model, jenž by udržel digitální žurnalismus, s výjimkou malého počtu titulů. Pokusy novin přejít na on-line edice znamenaly výměnu dolarů ze starých médií za pence v médiích nových. Internet nemůže naplnit svůj revoluční potenciál jakožto občanské fórum bez spolupráce klasického žurnalismu.

Politici a administrátoři budou moci ve stále větší míře pracovat bez nezávislého dohledu a bez toho, že by se veřejnosti zodpovídali. Kolaps žurnalismu a demokratické infrastruktury, kterou udržuje, to je vývoj, kterou nemůže přivítat nikdo kromě zkorumpovaných politiků a zájmů, kterým tito lidé slouží.

Zdroj: ZDE