Proč jsme tak šokováni, kdykoliv se ukáže, že "ošklivé" ženské jsou schopné něco dokázat a nesedí doma a nebrečí, že by chtěly vypadat jinak? Mužům se dovoluje být ošklivý a talentovaný. Avšak ženská musí vypadat jako barbína - jinak se do televize nedostane. Nechceme se na vás dívat. Leda ve zprávách, kde můžete brečet, protože se vám stala nějaká strašná osobní tragédie.

Soudce Simon Cowell se zeptal této podivné kreatury, tohoto vetřelce, kolik jí je let. "Je mi skoro 47," řekla. Simon udělal šokovanou grimasu. "Ale to je jen jediný aspekt mé osobnosti," řekla Boylová a zavrtěla boky. Další muž soudce, Piers Morgan, udělal taky šokovanou grimasu. Cožpak Susan neví, že se nemá chovat sexuálně? Reakce publika byla stejně odporná. Chichotalo se, protože mu bylo trapně. Když Susan řekla, že chce být profesionální zpěvačkou, v záběru kamery se objevila mladá dívka z publika s tlustým makeupem. Ta taky udělala ironickou grimasu. A pak Susan začala zpívat. Stála s rozkročenýma nohama, jako skotská Edif Piaf, a nesmírně pomalu začala zpívat píseň "I dreamed a dream" z muzikálu Les Miserables. A bylo to senzační.

Soudci byli překvapeni. Tleskali. Vypadali, že je jim téměř stydno. Jak ji mohli hodnotit tak špatně? Ale jak by bývali mohli udělat cokoliv jiného? Ona neměla makeup! Měla špatné zuby. Divné vlasy. Je šílená, tenhle zoufalec, tahle malá skotská stará panna, kterou miluje jen kočka Peebles?

Když Susan dozpívala, Piers Morgan řekl něco neuvěřitelně sprostého. "Když jste tu stála s tím drzým úsměvem a řekla 'Chci být jako Elaine Page', všichni se vám smáli. Teď už se nikdo nesměje." Soudkyně Amanda Holden, žena, která je nejvíce známá jen tím, že hraje psychotickou kadeřnici v televizním seriálu Cutting It, řekla: "Jsem nadšená, protože vím, že všichni byli proti vám." "Všichni byli proti vám," řekla, jako by Susan bývala měla být oběšena za to, že si dovolila pokusit se dostat do televize. Proč? Cožpak "oškliví" lidé nesmějí mít sny, ty pitomá, povrchní, přehnaně našminkovaná barbíno?

Vím, co řeknete. Řeknete, že Paul Potts, ten tlustý operní zpěvák, který vyhrál soutěž Britain's Got Talent v roce 2007, zažil také při svém prvním vystoupení od soudců sprosťárny. Vyhledala jsem si to na YouTube. Není tomu tak. "To jsem nečekal," řekl Simon Paulovi. "Já taky ne," řekla Amanda. "Máte neuvěřitelný hlas," řekl Piers. A to bylo vše. Nikdo se nepoškleboval, žádná paranoia, žádné posměšné pískání, žádné ztrapňující grimasy.

V populární kultuře tohle vidíme pořád. Díváte se někdy na televizi a napadá vás, kde je příští generace dobrých hereček, jako jsou Judi Dench či Juliet Stevenson? Nejsou nikde, protože nejsou dost "hezké", aby se dostaly do televize.

Susan asi tuto soutěž vyhraje. Podívejte se! Ono je to ošklivé! A ono to zpívá! Avšak Susan bude jen výjimkou potvrzující pravidlo. Tím, že teď oslavujeme Susan, zapomeneme, že všechny ostatní Susan potlačujeme. Protože Británie je zlá. Zpívej, Susan, zpívej - hnusnému publiku, které si tě nezaslouží.

Podrobnosti v angličtině ZDE