Magistrála? Zklidněme provoz na třetinu, doporučuje Auto*Mat

15. 5. 2009

tisková zpráva

PRAHA - Zklidnění severojižní magistrály? Kdo z Pražanů, který zažil jaké to je pěšky překonávat tuto dálnici v centru města, by si to nepřál. Ještě hůře jsou na tom desítky tisíc lidí, kteří mají tu smůlu, že v dosahu magistrály bydlí. Současný plán magistrátu na vybudování tunelů u Muzea ale problém neřeší. Tvrdí to nová studie (1) iniciativy Auto*Mat. Podle ní je nutné řešit magistrálu jako celek, a ne prosazovat jen populistickou úpravu krátkého úseku u Václavského náměstí (2). "Klíčem k řešení je snížení intenzity provozu (3). Aby magistrála mohla fungovat jako městský bulvár, musí se počet aut snížit až o dvě třetiny," řekl mluvčí Auto*Matu Michal Křivohlávek.

"Pokud chceme, aby bylo okolí magistrály obyvatelné (4), pak nemůžeme dopustit, aby u Národního muzea projíždělo denně sto tisíc aut. A je víceméně jedno, zda budou na povrchu, nebo pod zemí," vysvětluje Michal Křivohlávek. Magistrátní plán podle něj pouze konzervuje současný stav a odsuzuje město k dalším desítkám let zahlcení automobily.

"Auta musejí do tunelu někudy přijet a na jiném místě zas vyjedou na povrch. Vzhledem k tomu, že magistrála je v samém centru města, fungují ulice jako Rumunská, Anglická, Ječná nebo Žitná jak dálniční přivaděče. To se nezmění ani výstavbou tunelů. Problém magistrály lze vyřešit jedině zklidněním provozu v centru města," doplnil Michal Křivohlávek.

Podle architekta a odborníka na dopravu Ivana Lejčara by mělo po magistrále projíždět optimálně kolem třiceti tisíc aut denně. "Jakmile přesáhne denní intenzita padesát tisíc vozů, jakákoliv ulice se stává zcela neobyvatelnou. Při průjezdu do čtyřiceti tisíc aut za den je možné z magistrály vytvořit skutečný městský bulvár s obchody, kavárnami, zelení a cyklistickými pruhy. Tak byly koneckonců všechny ulice Královských Vinohrad původně navrženy," dodává Lejčar.

Pražský magistrát nedávno spustil přípravu stavby tunelů u Muzea. Daňové poplatníky mají přijít na deset miliard korun. Nyní probíhá takzvané posuzování vlivů na životní prostředí (5). V rámci procesu vyhodnotí nezávislý expert problém a jeho řešení z pohledu lidského zdraví, znečištění ovzduší, hluku apod. K záměru může podat své připomínky kterýkoliv občan.

Iniciativa Auto*Mat představí svou studii na dnešním zasedání Výboru pro dopravu Zastupitelstva hlavního města Prahy (6). "Vyzveme výbor, aby požadoval doplnění dokumentace a posouzení různých variant zklidnění dopravy. Není možné plánovat výstavbu tunelů na krátkém úseku magistrály bez toho, aby existovalo řešení pro tuto dálnici uvnitř města jako celek," říká Michal Křivohlávek. "V opačném případě budeme jen vytloukat klín klínem a přesuneme problém nadměrného zatížení automobily od Muzea do jiných městských čtvrtí, konkrétně na Pankrác a do Holešovic. Jenže tam, na rozdíl do Muzea, žijí lidé," dodal mluvčí Auto*Matu.

"Jakékoliv stavební opatření - a jiné by asi nebylo dost účinné - bude velmi nákladné a bude znamenat alespoň po dobu stavby velkou zátěž nejenom pro pražskou dopravu, ale i pro životní prostředí, pro obyvatele dotčených území i ty, kdo tam za jakýmkoliv účelem přicházejí. Proto bychom měli od přestavby magistrály požadovat, aby znamenala opravdu zlepšení odpovídající vynaloženým prostředkům daňových poplatníků," říká urbanista Karel Maier z ČVUT. "Dopravní řešení by mělo především ulehčit a zpříjemnit pohyb pěších v celém prostoru od Hlavního nádraží přinejmenším po Čelakovského sady, a to jak ve směru křížícím směr magistrály, tak i podél její trasy. Mělo by být komplexní - tedy nemělo by být na úkor jiných částí města, například tím, že by se dopravní zátěž přesunula do jiné čtvrtě nebo že by zvýšená kapacita magistrály indukovala ještě větší zátěže na magistrále samotné a na ulicích, které do ní ústí," dodal urbanista Maier.

Severojižní magistrála je nejvíce zatíženou komunikací na území hlavního města. Srovnatelný počet aut jezdí už jenom po Jižní spojce, která ale na rozdíl od magistrály neprochází obytnými ulicemi, ale řidčeji osídlenými předměstími Prahy, a v současné době plní funkci chybějících částí Pražského okruhu. Paradoxní je, že ani části Městského okruhu, které měly odlehčit dopravě v centru metropole, v současnosti zdaleka nedosahují intenzit severojižní magistrály. To platí například pro Strahovský tunel nebo tunely Mrázovka.



Poznámky:

(1) Studie "Zklidnění severojižní magistrály - Praha nepotřebuje více tunelů, ale méně aut" ke stažení

(2) Auto*Mat doporučuje: 10 kroků ke skutečnému zklidnění magistrály

1. Řešit celé území uvnitř Městského okruhu jako provázaný organismus

2. Uzavřít centrum Prahy pro tranzitní meziměstskou a mezistátní dopravu

3. Stanovit maximální únosnou kapacitu magistrály, optimálně do 40 tisíc aut denně

4. Posílit kapacitu veřejné dopravy, zejména železnice, tramvají a metra

5. Rozdělit magistrálu na úseky a pro každý stanovit specifická opatření

6. Zpracovat různé alternativy a posoudit jejich dopady na život města

7. Projednat návrhy s občany postižených čtvrtí a zohlednit jejich představy

8. V centru upravit magistrálu do podoby bulváru nebo městské třídy

9. Zbourat mimoúrovňové křižovatky v centru, přidat přechody pro chodce

10. Zkvalitnit okolí magistrály a vytvořit atraktivní veřejný prostor

(3) Současné intenzity provozu na vybraných ulicích Prahy

* Severojižní magistrála

- v centru: 100 000 vozidel denně

- na Hlávkově mostě: přes 80 000 vozidel denně

- na mostě Barikádníků: přes 70 000 vozidel denně

* Jižní spojka a Barrandovský most: až 135 000 aut denně

* Strahovský tunel: 45 000 aut denně

* Západní část Pražského okruhu: v průměru 50 000 vozidel denně

* Dálnice D11 do Hradce Králové: asi 41 000 vozidel denně

Zdroj: Útvar dopravního inženýrství TSK hl. m. Prahy

(4) Magistrála: neustálý hluk a vzduch hustý tak, že by se dal krájet

Nejvíce z lidí, kteří jsou v České republice vystaveni hlukové zátěži překračující zákonem stanovené hygienické limity, žije v Praze. Je to celkem 119 471 lidí, tj. 12,9% obyvatel metropole (zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR, http:/hlukovemapy.mzcr.cz).

Magistrála protíná městské části Praha 1, 2, 3, 4, 7 a 8. Jen na území Prahy 2 se nachází 97 bytových domů, které jsou vystaveny hluku silnějšímu než 70 decibelů. Bydlení v takových domech je zdraví škodlivé - tyto domy jsou z hlediska legislativy a zdravotnických poznatků neobyvatelné. Přesto v nich žijí lidé.

V Legerově ulici jsou v období celého roku měřeny nejvyšší koncentrace NO2 a jemného polétavého prachu (částice PM10) ze všech měřících bodů v Praze. Hygienický limit pro 24hodinové koncentrace jemného polétavého prachu (PM10) byl v roce 2008 překročen celkem 132krát, tedy prakticky každý třetí den.

"Hlavní město Praha je oblastí, ve které je znečištění ovzduší vystaveno velké množství lidí. Většina překročení imisních limitů souvisí se značným dopravním zatížením podmíněným zejména tím, že hlavní dopravní tahy vedou přímo středem města." Zdroj: zpráva Českého hydrometeorologického ústavu, 2008. ZDE

(5) Informace o hodnocení vlivů tunelů u Muzea na životní prostředí

(6) Otevřený dopis iniciativy Auto*Mat členům Výboru pro dopravu Zastupitelstva hlavního města Prahy

Vážení členové Výboru dopravy ZHMP, blíží se zlomové období v životě obyvatel Prahy. V průběhu příštích dvou až tří let nastanou takové změny v pražské silniční dopravě, které umožní ukončit čtyřicet let trvající tragickou chybu v plánování města. Po dostavbě jihozápadního segmentu Pražského okruhu a severozápadní části Městského okruhu přestane být severojižní magistrála se sto tisíci auty denně nutným břemenem každodenního života Pražanů.

Rezidenti Vinohrad, Nového města, Holešovic, Pankráce, oblasti Budějovické, Žižkova i Karlína dostanou šanci žít bez trvalé zátěže uvalené na jejich zdraví a majetek. Staří lidé, rodiny s dětmi, mládež i ekonomicky aktivní obyvatelé městských částí 1, 2, 3, 4, 7 a 8 mají příležitost žít v dobrém místě bez nesnesitelných koncentrací zplodin a intenzit hluku.

Aby se žádoucí a potřebné změny odehrály k maximální spokojenosti obyvatel a návštěvníků Prahy, je potřeba vypracovat detailní postup zklidnění magistrály. Pro komplexní řešení je potřeba věnovat se postiženému území města v celé jeho šíři, tj. od Jižní spojky do Troje.

Žádáme vás, abyste začali bezpodmínečně jednat. Sestavte pracovní skupinu ze zástupců Odboru dopravy, Útvaru rozvoje města a postižených městských částí. Zadejte vypracování variantní studie komplexního zklidnění, kterou projednejte se všemi dotčenými stranami. Pravidelně informujte veřejnost o jednotlivých krocích.

Věříme, že si uvědomujete závažnost současné situace a z ní plynoucí příležitost pro výraznou změnu, a že podniknete potřebné kroky.

V příloze tohoto dopisu si Vám dovolujeme zaslat studii, která podrobněji vysvětluje, proč je nutné přistupovat k severojižní magistrále jako k jednomu nedělitelnému problému. Zároveň nastiňuje principy, za jejichž uplatnění je nutné hledat optimální řešení.

Děkujeme za pozornost, kterou budete věnovat našim návrhům.

(7) Programové prohlášení Rady hlavního města Prahy 2006 - 2010



Bod 1. 4.: Zajistí zpracování projektové dokumentace ke zklidnění Severojižní magistrály a její proměnu na městský bulvár a zahájí realizaci tohoto projektu. Termín: 31. 12. 2010

Analýza stavu 2009 Radou HMP: Řešeno i v rámci aktivit dotčených MČ.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 15.5. 2009