Vím, že nad problémem squattingu jako způsobem životního stylu mnohý z nás starších ohrnuje nos, ale...

3. 7. 2009

.... Squatting jako alternativní životní styl má ovšem k bezdomovectví daleko. Jeho vyznavači jsou hrdi na to, že nemusí platit elektřinu (žádnou neužívají), vodu (potřebují jí málo a tu si donesou) a nájem (bydlí v objektu, který v katastru nemovitostí prakticky neexistuje). Jejich hudební a kulturní vyjádření pochopitelně nese neklamné stopy této kýžené nezávislosti. Ta hudba se mi sice nelíbí, ale ani oni nepatří k pravidelným návštěvníkům Státní opery a Pražského jara.

Jediný narkoman byl z Milady dávno vyhnán, marihuany se nevykouřilo více než na sousedních vysokoškolských kolejích. Škoda, kterou způsobili jejich psi, byla zaplacena a psi odstraněni, noční klid domluven právě se sousedními vysokoškoláky a časově dodržován. Nebyla to jistě žádná idyla, ale squatteři se celých dvanáct let o tento právně neexistující objekt starali a je především jejich zásluhou, že se neocitl v rozvalinách stejně jako mnohé takzvaně špatně privatizované objekty v celé České republice. Takových dříve kvetoucích hostinců a dokonce i zámků zná každý jistě celou řadu. Záchranu vily ocenil nedávno i ministr Kocáb na více než 10 miliónů Kč. ...

Neviditelný pes, SPOLEČNOST: Radim Uzel: Ještě něco k tomu nešťastnému squatu Milada ZDE

Vytisknout