BRITÁNIE:

Vláda plánuje jak zajistit, aby v budoucnosti lidé nehladověli

11. 8. 2009

Vláda vypracovala strategii, jak pro budoucnost zajistit pro britské obyvatelstvo dostatek potravin. Podstatnou měrou bude nutno zvýšit objem pěstování plodin, pokud nemáme trpět v budoucnu hladem, tvrdí britské ministerstvo životního prostředí, potravin a záležitostí venkova (Defra) ve své analýze potravinové bezpečnosti.

Klimatické změny, klesající zdroje energie, rychle rostoucí počet obyvatel na Zemi a téměř úplně zlikvidované ryby v mořích, to všechno podle britské vlády znamená, že se musíme intenzivně začít starat o svou schopnost zajistit si dostatek potravin, nemáme-li v budoucnu trpět hladem.

Letos v červenci varovala britská vládní komise pro udržitelný rozvoj, že současný systém výroby potravin začíná selhávat, protože vypouští příliš mnoho skleníkových plynů a ignoruje stav kvality půdy i využívání vodních zdrojů. Defra uvedla, že v nadcházejících deseti letech budou dodávky potravin v Británii, využívání energie i schopnost chudých lidí kupovat si potraviny, dostatečné. Avšak varovala, že co se týče globální produkce potravin na jednoho obyvatele, situace je nejistá, anebo do určité míry nepříznivá. Velmi nepříznivá je, co se týče globálního využívání půdy. Zdrojem největšího znepokojení je téměř úplně vylovení ryb v mořích a nedostatek vody.

Organizace OSN pro potraviny a zemědělství odhaduje, že do roku 2030 musí stoupnout výroba potravin o 40 procent a do roku 2050 o 70 procent, má-li svět nakrmit 9 miliard lidí, kteří budou podle odhadů bydlet na planetě Zemi r. 2050. Hilary Benn, britský ministr pro životní prostředí, zdůrazňuje, že Británie bude hrát aktivní roli při plnění potravinových cílů OSN pro rok 2050.

Britská vláda zdůrazňuje, že musíme vyhledávat inovační techniky, přejít na zdravější potraviny a méně plýtvat. Vědcům z výzkumné organizace East Malling Research v Kentu se podařilo snížit množství vody potřebné na vypěstování jedné tuny jahod ze 70 tun na 10 tun, zároveň zlepšili chuť jahod a zvýšili koncentraci vitamínu C a antioxidantů v jahodách. Ve snaze zvýšit výnosy poskytne zřejmě britská vláda povolení ke komerčnímu pěstování geneticky modifikovaných potravin v Británii.

Ze zdravotního hlediska je to, co Britové jedí, neefektivní, protože konzumují příliš mnoho červeného masa, příliš málo ryb a příliš málo ovoce a zeleniny -- 2,7 porcí denně, zatímco vláda doporučuje pět porcí ovoce a zeleniny denně. Vláda také odhaduje, že britské domácnost vyhodí až 30 procent potravin, které nakupují, ročně každá britská rodina vyhodí potraviny za 610 liber (18 300 Kč).

Britská vláda varuje, že se západní země nemohou vyhnout řešení globálních potravinových problémů. Je to spojeno s otázkami morálky a praktičnosti. V současnosti je Británie dostatečně bohatá na to, aby dovážela ze zahraničí velké množství potravin, avšak kdoví, jak bohaté budou západní země kolem roku 2050 poté, co se stanou nejvýznamnějšími ekonomikami Čína, Brazílie a Indie. Dopad klimatických změn na vodní zdroje, na sklizně může být dramatický. Západní země nejsou imunní před šoky globálního potravinového systému. V důsledku rychle rostoucích cen ropy a sucha v Austrálii stouply r. 2007 ceny potravin o 40 procent. Vedlo to k nepokojům v Bangladéši, na Haiti, v Pákistánu, v Kamerunu a v mnoha dalších rozvojových zemích. Inflace cen typického košíku potravin v Británii dosáhla v květnu 19 procent.

Na světě je v současnosti dostatečné množství potravin, ale nejsou rovnoměrně a spravedlivě k dispozici. Lidé na Západě se přejídají energeticky bohatými potravinami a tloustnou. Podle OSN má 1,4 miliarda lidí nadváhu a 1 miliarda lidí je podvyživených. Problémem není nedostatek potravin, ale to, že chudí si potraviny nemohou dovolit. Zvýšení produkce potravin na Západě uvolní tlak na globálních potravinových trzích, a povede to ke snížení cen potravin, takže začnou být přístupné pro miliony lidí.

Současná produkce a využívání potravin je v Británii obrovským plýtváním. Britská vláda odhaduje, že by bylo lze zabránit 70 000 předčasným úmrtím ročně, kdyby se lidé stravovali podle vládních doporučení ohledně cukru, soli a tuku a kdybychom všichni jedli pět porcí ovoce a zeleniny denně. Obezita stojí britské státní zdravotnictví 8 miliard liber ročně. Až čtvrtina čerstvé zeleniny se nechává shnít na polích, anebo se zakopává na skládky či se jimi krmí dobytek, protože tyto potraviny neodpovídají vysokým kosmetickým normám, které požadují supermarkety. Podle kritiků neomezuje britská vláda dostatečně drsnou vládu supermarketů nad výrobou potravin. Kdyby se přestalo plýtvat potravinami v domácnostech, plýtvání potravinami by se dalo snížit o 30 procent.

ZDE ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 11.8. 2009