Amerika je daleko drsnější společnost, než bychom my kdy tolerovali v Evropě

26. 8. 2009

Nejde jenom o zdravotnictví. Povšimněte si nekompromisní americké reakce na propuštění atentátníka z Lockerbie z humanitárních důvodů. Povšimněte si toho, že v USA se dál praktikuje trest smrti, a také toho, že násilné scény v amerických filmech jsou v evropských zemích daleko častěji cenzurovány než sex. Povšimněme si dokumentů o CIA, z nichž vyplývá, že tato organizace má úplně jinou toleranci, co se týče mučení a terorismu, než je zvykem v Evropě.

Když my Evropané uvažujeme o tom, jak musí Barack Obama v USA bojovat ve snaze prosadit reformu zdravotnictví, naše prvotní reakce je nevěřícná. Jak je možné, že sociální dobro, jímž je všeobecné zdravotní pojištění, není součástí struktury Spojených států? Jak může jedna z největších, nejbohatších a nejpokročilejších zemí na světě tolerovat situaci, kdy každý šestý její obyvatel musí platit za lékařskou péči v hotovosti?

Druhou reakcí je obviňovat z toho všeho "kruté Republikány". Pro Evropany je všeobecně přístupné zdravotnictví tak základním rysem civilizované společnosti, že si představují, že by proti tomu principu mohla být jen šílená, extremní pravice.

Jenže ono to není pravda, píše v deníku Independent Mary Dejevsky. Obamovi se nepodařilo přesvědčit ani Demokraty, že je reforma zdravotnictví důležitá. Americká levice je o hodně pravicovější než evropská levice.

Američané mají obrovské pochybnosti o Obamově reformě zdravotnictví. Většina Američanů je přesvědčena, že mají dostatečné zdravotní pojištění. Jejich možnost volit si zaměstnání je tím omezená (musejí se vyhýbat zaměstnáním bez zdravotního pojištění), stejně jako jejich pracovní mobilita. A jejich předpoklady, že s jejich zdravotním pojištěním je všechno v pořádku, mohou vést k nepříjemnému překvapení - v případě nehody nebo nemoci.

Ale vzhledem k tomu, že většinu důchodců chrání státní zdravotnictví jménem Medicare, ve společnosti převažuje postoj, že neexistuje žádný problém. Tento postoj jde ruku v ruce s obavami, že kdyby se poskytla zdravotní péče i 50 milionům lidí, kteří ji nemají, chudým a nemocným lidem, zdravotní pojištění by bylo dražší a vznikly by čekací lhůty na zdravotní péči - proto vyvolávají historky o britském státním zdravotnictví takovou hrůzu.

V USA převažuje v mainstreamových postojích drsné sobectví, které je ochotno tolerovat daleko více nerovnosti, sociální deprivace a utrpení než je přijatelné v Evropě.

Nejde jenom o zdravotnictví. Povšimněte si nekompromisní americké reakce na propuštění atentátníka z Lockerbie z humanitárních důvodů. Povšimněte si toho, že v USA se dál praktikuje trest smrti, a také toho, že násilné scény v amerických filmech jsou v evropských zemích daleko častěji cenzurovány než sex. Povšimněme si dokumentů o CIA, z nichž vyplývá, že tato organizace má úplně jinou toleranci, co se týče mučení a terorismu, než je zvykem v Evropě.

Někteří argumentují, že tyto rozdíly mezi Amerikou a Evropou jsou důsledkem ideologické rigidnosti, která vedla puritány, aby kdysi do Ameriky uprchli, jiní je připisují krutému boji o přežití, jímž byly charakterizovány první roky života v Americe při dobývání západu. Ještě jiní vidí tuto krutost jako cenu, kterou Amerika platí za svůj hmotný blahobyt. Znamená to však, že i když se Obamovi snad nějakou zdravotní reformu prosadit podaří, americké zdravotnictví bude stejně vždy velmi odlišné od toho v Evropě.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 26.8. 2009