Dovoluji si obracet se na Vás takto opakovaně čistě jen z důvodů neustávající naléhavosti situace. Současná krize kolem financování AV (která není beztak stále nijak systémově vyřešena a zažehnána) pouze odkryla pro vzdělanost, vědu a kulturu v ČR obecnější zhoubné trendy, které by byly v pohybu za jakýchkoli okolností.

Bez ohledu na probíhající jednání AV s vládou ohledně rozpočtu se stále (my všichni, kdo působíme ve vědě, bez ohledu na pracoviště) nacházíme v situaci, kdy aplikovanému podnikovému výzkumu (na úkor výzkumu základnímu) se již nyní dostává dvojnásobně více dotací než i v těch nejtechnologičtěji zaměřených zemích západní Evropy či Japonska, kdy normativy na studenty klesají (a počty studentů stoupají), kdy humanitní vědci musí (vinou absurdní metodiky hodnocení) vyprodukovat pro stejnou míru bodového ohodnocení třikrát více výsledků než vědci z přírodních a technických oborů a kdy tzv. reformy z pera pánů Jahna, Matějů, Blažky a potažmo ex-premiéra Topolánka vedou k další privatizace zdrojů na úkor veřejného prostoru a kdy reformní "étos" (snižovaní institucionálního financování, jež ve svých důsledcích povede k ztrátě elementárního kariérní výhledu za horizont dvou let pro většinu pracovníků) směruje k postupné a zvyšující se proletarizaci vědecké práce. Je-li takováto situace vážná již nyní, je perspektivně z hlediska elementární integrity vědy, vzdělanosti a kulturnosti v ČR neudržitelná zcela.