Titul článku - Proč Spojeným státům americkým vadí rychlý internet na Kubě? - je lekcí manipulace a nepravdivosti! Správnou otázkou je ptát se, proč kubánský režim nechce, aby jeho občané měli SVOBODNÝ přístup k internetu.

Zeptejte se kubánské bloggerky Yoani Sanchezové. Tu a bloggera Orlanda Luise Parda minulý pátek zbila kubánská tajná policie, protože chtěli napsat na svém blogu o demonstraci proti násilí. Bloggerka Claudia Cadelo byla také zadržena, aniž by bylo proti ní vzneseno jakékoliv obvinění. Takže jak můžeme v BL publikovat něco s tak absurdním titulkem, když je pravda, že na Kubě vás zbijí, pokud máte přístup k internetu, ale používáte ho jinak, než jak Fidel a jeho gorily to očekávají. Vydat takovýto článek pouhých několik dní poté, co byla mladá žena zmlácena jen za to, co napsala na svém blogu, je cynické a morálně odsouzeníhodné.

To, že Raul Castro povolil prodej počítačů a začal nabízet víc přístupu k internetu neznamená, že mají průměrní Kubánci - či dokonce disidenti - k tomu přístup. Samozřejmě, ve skutečnosti mají k internetu či k nákupu počítačů přístup jen aparátčíci či lidé, kolaborující s režimem. Doma smějí internet používat jen lidé s oficiálním povolením, jako státní úředníci, straničtí činitelé a lékaři.

Hovoříme o ostrově, na němž jsou jeho obyvatelé drženi ve vězení. Netrpí nedostatkem přístupu k webu v důsledku embarga USA. Kubánské obyvatelstvo je rukojmími Fidela a jeho stárnoucího gangu bývalých revolucionářů, kteří se proměnili v diktátory. Kubánci nemohou volně brouzdat po internetu, protože, jako v Číně, i na Kubě jsou tisíce internetových stránek zablokovány, některá slova nelze vyhledávat ve vyhledávačích a to všechno se děje v režimech, které nemohou existovat, aniž by nenutily lidi nařizovat jim chovat se, jak ony chtějí. Nepevnost kubánského režimu je víc než zjevná z toho, že vláda filtruje to, co by obyvatelstvo mělo vědět.

Jen ideologický zaslepenec dokáže ignorovat nelidskou realitu pro Kubánce, kterou zosobňuje castrovské vězení. Kuba je jen reliktem bipolárního světa.

Kuba jako údajná laboratoř pro nebe na zemi prokazatelně selhala. Neustále obviňovat americké embargo z toho, že je Kuba chudá, je čirou propagandou. Pravdou je, že kubánský režim selhal jako systém, v němž lidé nemohou rozhodovat sami za sebe. A každý takový paternalistický stát je nakonec ochromen neschopností svého obyvatelstva vytvářet hodnoty a řídit sama sebe.

Kuba je jen symbol. Je to dogma pro ty, kdo vidí sobecké a imperialistické způsoby americké zahraniční politiky a přejí si, aby existovat David, který se dokáže postavit americkému Goliášovi. Kuba je jen nostalgickou ikonou, vzniklou v době, kdy jsme se domnívali, že svět zachrání skupina vyvolených, snílků o novém pořádku, jako byl Castro a jeho stoupenci.

Skutečné embargo na Kubě není od americké vlády; je od kubánské vlády. Je to emgargo, vnucené celému národu, který nesmí žít, jak si přeje.

Kuba je snem pro cizince jako Kotrba, ale pro drtivou většinu Kubánců je noční můrou.