Občané jsou natolik zpitomělí, že sami hájí sprostotu podnikatelů proti nim

12. 2. 2010 / Petr Wagner

Pan Kábrt se dopouští častého faulu. Hájí něco o čem můj článek nebyl. Byl o neuvěřitelné sprostotě banky, která z peněz udělá dluh. To jestli jsem o tom věděl nebo nevěděl je druhá věc. Pan Kábrt o mně nic neví. Netuším proč bych si měl létat třeba ze San Francisca nebo St. Luis nebo třeba Jeruzaléma měnit adresu trvalého bydliště. K ničemu jí nepotřebuji.

Ostatně účet byl podnikatelský a banka měla k dispozici adresu provozovny, kde kolegové (jichž jsem byl zaměstnancem) provozují své zařízení do dneška.

Rovněž uváděný případ s exekutory jenom ilustruje skutečně nepřijatelný stav v této oblasti u nás.

To že banka krade -- nic jiného to není, nebo, že exekutor ještě s posvěcením soudu okrade -- nic jiného by to nebylo, NEVINNÉHO to, prosím, snad nelze považovat za akceptovatelnou normu evenuálněl na ní hledat jakési pseudovysvětlení.

Takže, pane Kábrt rád nejsem. Takovéto jednání, navíc pseudo kryté zákony i další mocí považuji za nesprávné a nepřijatelné. Proto jsem o této bohulibé instituci napsal článek. Otázku mého trvalého bydliště do toho prosím nepleťte.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 12.2. 2010