Představitelé ČEZu opakovaně uvedli, že čistší a účinnější technologii v Prunéřově společnost odmítá použít z ekonomických důvodů. V tom, o kolik by byla nejlepší dostupná technologie (tzv. BAT) nákladnější, sami nemají jasno, ale podle jejich dosud posledního vyjádření se jedná o 5 miliard korun. V loňském roce přitom ČEZ dosáhl čistého zisku 52 miliard korun. Firma se snaží prosadit prodloužení životnosti elektrárny o dalších 25 let. Pokud by se náklady na pořízení kvalitnější technologie rozpočítaly na celé uvedené období, bylo by pořízení kvalitnější technologie dražší o pouhých 0,4 % čistého zisku ČEZ. (viz graf na str. 3 této zprávy). Emise škodlivin by přitom byly nižší o více než 10 %.

„Martin Roman se zjevně rozhodl udělat si ze Severočechů rukojmí. Od podzimu hrozí ministerstvu životního prostředí, že pokud toto nedá k polovičaté modernizaci elektrárny souhlas, nesníží emise vůbec a bude elektrárnu dál provozovat v podobě z osmdesátých let minulého století“, komentoval dnešní akci Jan Rovenský, vedoucí klimatické a energetické kampaně Greenpeace, a dodal: „Pevně doufáme, že pan ministr podobnému vydírání neustoupí. ČEZ přece nemůže ohrožovat zdraví lidí jen proto, aby ušetřil méně než půl procenta svého ročního zisku.“

Severočeská hnědouhelná pánev, ve které se Prunéřov nachází, je z hlediska dopadu na zdraví dlouhodobě jedním z nejzatíženějších regionů České republiky. Na tuto skutečnost minulý týden upozornila ve své zprávě i Akademie věd ČR. Elektrárna Prunéřov je největším českým zdrojem emisí jak skleníkového plynu oxidu uhličitého, tak i zdraví škodlivých oxidů dusíku a síry. Pokud ČEZ z ekonomických důvodů odmítá zvýšit účinnost elektrárny a snížit tak znečištění, lze bez nadsázky říci, že chce ušetřit na zdraví místních lidí. Veřejné debatě o svém záměru se ČEZ bez udání důvodu vyhýbá.

Členové chomutovského sdružení, Greenpeace i Ekologický právní servis věří, že ministerstvo životního prostředí vydá k záměru ČEZu na přestavbu a prodloužení provozu prunéřovské elektrárny negativní stanovisko.

Právník Ekologického právního servisu Jiří Nezhyba dodal: „Martin Roman by si měl uvědomit, že prosazováním technologicky zastaralé technologie při obnově Prunéřova se snaží obejít požadavky zákonů. Zvyšuje tak negativní dopady nejen na místní občany, ale ohrožuje i mezinárodní dobré jméno své firmy, která se prezentuje jako společensky odpovědná. Její dosavadní přístup v kauze Prunéřov však na tuto odpovědnost vůbec neukazuje.“