15. 3. 2010
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
15. 3. 2010

Rusko trpí čínským komplexem

KD│ V těsné blízkosti říčního přístavu Chabarovsk stojí plno krabic z vlnitého plechu. Všechny nabízejí "cesty do Číny". A vlastně jedinou cestu. Ráno z Chabarovska trajektem na druhý břeh Amuru, autobusem do bazaru ve Fu-ťienu. Nocleh. A druhý den ráno zpět k trajektu. Jízdenka stojí 1 800 rublů (zhruba 1 200 korun) na osobu, napsala Ludwika Włodek-Biernat pro Gazetu Wyborczu.

Jezdí každý, kdo jen má sílu a peníze na lístek. Každý Rus má právo co 30 dní bezcelně dovézt 30 kilogramů čínského zboží. "Vozí se vše: Oblečení, televizory, varné konvice, dlaždice, elektronika. Jednou dokonce přepravovali lednici," říká kapitán hydroplánu, který létá na trase Chabarovsk - Fu-ťien dvacet let. "Vozí pro sebe a pro přátele. Ale někteří hned za hranicí vše odevzdají domluvenému Číňanovi, který zboží rozprodává dále do Ruska."

Pro obyvatele Kamčatky, Vladivostoku a všech měst podél čtyřtisícikilometrové hranice na Amuru představuje Čína důležitější vztažný bod než vzdálená Moskva. Existují místa, kde je obtížné vůbec najít něco, co by neneslo značku "Made in ČLR". Od švestek přes pivo až po dlažební kostky. "Nevyplácí se nic vyrábět. Za denní mzdu, jakou dostávají Číňané, by se Rusovi nechtělo ani vstát z postele," říká Irina, která mnoho let žila v Číně.

Neočekávaná výměna rolí

Pro Rusy je čínský příklad fascinující. "Před 20 lety, když jsem začal létat na této trase, Číňané prosili Rusy, aby jim prodali cokoliv. Hodinky, oblečení, cigarety, sportovní vybavení," říká kapitán hydroplánu Amur. "Ve Fu-ťienu byly skoro výlučně domky s doškovými střechami."

Po mnoha desetiletích Rusko přineslo do Číny pokrok. Začalo to na konci devatenáctého století, s výstavbou mandžuské větve Transibiřské magistrály. Na základě mezivládních dohod vznikla ruská společnost se sídlem v čínském Cha-r-pinu. S ní spojení inženýři a jejich rodiny město poevropštili. Vznikly tam stejné domy jako v celém carském impériu, velký zděný kostel s cibulovou kupolí, synagoga. Otvírala se evropská divadla, kabarety, na koncertech hrála evropská hudba. To od bohatých Rusů se Číňané naučili nejen to, jak se lidé na Západě oblékají a baví, ale i to, o čem přemýšlejí a diskutují.

Ještě za sovětských časů Rusko ve vztazích s Čínou vystupovalo coby starší bratr. Když Mao začínal "Velký skok", rozhodl se svou zemi modernizovat podle sovětského vzoru. Ruští inženýři stavěli v Číně továrny, čínští rolníci měli za úkol vytavit co nejvíce oceli a železa, protože předsedu fascinovaly úspěchy sovětského těžkého průmyslu. Maem nařízený program modernizace, jak známo, skončil velkou katastrofou, hlady zemřely možná i desítky milionů Číňanů.

Nicméně vedení Komunistické strany Číny z neúspěchu vyvodilo poučení. A když se sovětská ekonomika začala propadat do stagnace, čínská se začala rozvíjet úžasným tempem.

Vzít si příklad z Číny?

Rusy nezajímá jen čínský civilizační vzestup, ale také jeho okolnosti. Tamní modernizace proběhla bez jakékoli změny v politickém systému. Na rozdíl od západních zemí, Japonska a Jižní Koreje ji nedoprovázela demokratizace.

"O úspěchu čínské modernizace rozhodl efektivní model řízení - odpovědný vlastnímu národu a schopný dosáhnout stejných výsledků jako systémy demokratické, bez použití demokratických postupů," chválí Čínu ruský ekonom a ředitel Institutu problémů globalizace Michail Dělagin v článku 'Čínská cesta pro Rusko: Neostalinismus'.

Účinnost čínské vlády zdůrazňuje také Michail Remezov, ředitel Institutu pro národní strategie: "Komunistická strana Číny se ukázala být velmi efektivním a kompetentním správcem. Zavedla skutečnou odpovědnost zaměstnanců za výsledky jejich činnosti a rotaci v pozicích, což dodalo celému systému předvídatelnost."

Z těchto ruských připomínek zaznívá obdiv k čínské "třetí cestě". Číňané ukazují, že lze dosáhnout hospodářského úspěchu bez zaplacení ceny v podobě politické liberalizace, což je velmi atraktivní pro ruské stoupence "suverénní demokracie" přesvědčené, že by Rusko nemělo bezhlavě kopírovat západní vzory. Méně nadšeni jsou z čínského modelu stoupenci demokratizace Ruska. Ekonom Jevgenij Jasin, vedoucí výzkumník Vysoké školy ekonomické, vysvětluje, že čínská industrializace byla úspěšná díky specifickým vlastnostem tamní společnosti - obrovskému trhu a velmi levné pracovní síle - a díky politické stabilitě, která přitahuje zahraniční investory. Podle jeho názoru však tyto vlastnosti Číně poskytují jen dočasnou výhodu. "Politický systém, který dnes podporuje úspěch čínské ekonomiky, současně blokuje inovace," věří Jasin.

Podobný názor sdílí i ekonom Joseph Diskin: "Čína nemá nějaké ohromující úspěchy v rozvoji moderních technologií. Tamní export spočívá na importu technologií, patentů, know-how a nelegálním kopírování cizích vynálezů, včetně ruských." Zatímco "společenská modernizace znamená přijmout miliony rozhodnutí, a nikoli jako dříve vybudovat stovky továren. Kontrola se neuskutečňuje shora dolů, ale horizontálně. Modernizace je dnes možná pouze v podmínkách demokracie."

Nikoho není třeba přesvědčovat

Stejně hovoří prezident Dmitrij Medveděv, který slovo "modernizace" skloňuje ve všech pádech. V článku 'Kupředu, Rusko' publikovaném na podzim představil svůj sen o moderním Rusku: "Budeme lídrem v efektivitě výroby, dopravy a spotřeby energie. Vyvineme a uvedeme na vlastní i zahraniční trhy nové typy pohonných hmot. Rozvineme jaderné technologie. Ruští specialisté budou vymýšlet informační technologie a s využitím nejmodernějších počítačů získají významný vliv na rozvoj globálních informačních sítí."

"Finský prezident nemusel psát články, v nichž by nadřazenost vlastní společnosti odvozoval z inovativní ekonomiky, nebo přesvědčovat domácí podniky, aby investovaly do rozvoje technologií. Nemusel vyzývat elitu k modernizaci země. Modernizace Finska nebyla výsledkem jednotlivých rozhodnutí prezidenta, ale logickým důsledkem systému skutečné volné konkurence," soudí příkře Nikolaj Zlobin, ředitel ruských a asijských programů washingtonského think-tanku World Security Institute (Rossijskaja gazeta 28. října).

"Modernizaci neprovede jednotlivý lídr, i kdyby byl nevím jak silný," zopakoval Michail Chodorkovskij, bývalý oligarcha a nyní nejslavnější ruský vězeň, v článku '??dernizace: Generace M', který byl odpovědí na Medveděvův text.

Modernizace, nebo smrt

Zatímco v moskevských salónech probíhá diskuse o tom, jak modernizovat Rusko, Rusové od Amuru nadále jezdí do Číny. Civilizační propast mezi čínskou a ruskou stranou hranice způsobuje, že nevěří, že by dobré čínské pastvě byl brzy konec.

Památníkem čínského úspěchu je Mandżuli, poslední sídlo, kterým vlaky projíždějí po jihomandžuské trati po cestě do ruského Zabajkalska. Až do pozdních nočních hodin kypí životem. Jsou otevřeny tisíce restaurací. Zaměstnanci znají alespoň několik základních frází v ruštině. Můžete jíst, a to nejen tradiční čínské jídlo, ale také kyjevské roštěnky, dokonce i varšavské. V obchodech jsem ještě o půlnoci viděla nakupující Rusy. Nakupujícím, kterým město vděčí za svůj impozantní růst, dokonce postavili pomník na centrálním bulváru. Tři postavy odlité z bronzu: Otec v typickém kostkovaném oděvu, jemuž u nás říkáme ruský, ale ve skutečnosti je samozřejmě čínský, tašku nacpanou až po okraj; matka s menším plastovým sáčkem a syn s rysy slovanského cherubína.

Velké mrakodrapy Mandżuli citují artdecovský Chicago styl, ale můžete také vysledovat podobnost se stalinským palácem kultury. Na hranice k vlakům ruské turisty dovážejí autobusy i soukromé taxíky. Po cestě míjejí gigantické zábavní parky s kolosální matrjoškou zobrazující Číňanku v tradičním oděvu a kopie slavných ruských soch, včetně Dělníka a kolchoznice.

Pohraniční terminál připomíná přinejmenším náš nový v Okęcie.

Na ruské straně hranice jsou cestující odbavováni v oprýskaných kasárnách páchnoucích lysolem. Autobus zabředává do děr zchátralé dálnice, než dosáhne první vesnice - Zabajkalska. Zatímco Mandżuli se rozvíjelo a budovy rostly ve velkém měřítku, Zabajkalsk ztrácel asfalt v ulicích a omítku domů. V srpnovém poledni nebyla otevřena žádná kavárna ani restaurace, pokud nepočítáte azerskou šašlikárnu v plechové boudě. U hlavní silnice se pásla kráva, které na rohu visel plastový sáček, a ve vchodu oprýskaného paneláku "chruščovky" dva muži popíjeli sto gramů vodky.

Z hlediska Zabajkalska je obtížné nesouhlasit s Dělaginem, když píše: "Modernizace nebo smrt. Pravdu mají ti, kdo předloží Rusku přesně takovou alternativu. Ale příliš často se zapomíná, že žvanění o modernizaci, kterým se tato země jen co pamatuji zabývá již čtvrt století, rovněž vede ke smrti. A nikoliv k modernizaci."

Čínská hrozba

Rusové, kteří zblízka přihlížejí čínskému úspěchu, z něj nečerpají žádnou inspiraci.

"U nás to nejde," slyšela jsem opakovaně od obyvatel Chabarovska, Irkutska nebo Čity. Rusové mohou obdivovat mrakodrapy a kupovat čínské zboží, ale většinou hovoří o Číňanech se směsí opovržení a blahosklonnosti. Vysmívají se jejich přízvuku, ale čínsky dovedou říci pouze "ni-chao" (nazdar). "Kdo by v Rusku za takovové drobné pracoval?", diví se. Vedle civilizační propasti mezi dálněvýchodním Ruskem a Čínou se sociální role ještě nezměnily. Rus je v Číně zákazníkem, o nějž usiluje obchodník s potravinami. Číňan je v Rusku gastarbeiterem. Bere tu nejtěžší práci, musí snášet obtěžování ruskou policií, která pouze čeká na úplatek kvůli chybějícímu přihlášení k pobytu nebo jinému nedostatku v dokumentech.

Tento paradox vysvětluje ruská novinářka Julia Latynina. "Jaká odvětví hospodářství se rozvíjejí na ruském Dálném východě? Kácení lesů, rybářství, vývoz odpadu a dovoz zahraničních vozů. Jinými slovy ta, v nichž se lze vyhnout státní kontrole! A vedle v Číně? Elektronika, montážní a krejčovské firmy, metalurgie - oblasti, které mohou existovat pouze s pomocí státu. Na začátku vás zajímá, kde Rusové berou peníze, když v Zabajkalském kraji pracují pouze Číňané. Potom začínáte chápat, že na této straně hranice také kvete podnikání. Na příklad ilegální kácení lesů - s vývozem do Číny.

V Číně stát podnikání pomáhá, v Rusku se rozvíjí jen ten, kdo se před vládou skrývá. Čínské úřady myslí na zbohatnutí státu. Ruští představitelé myslí pouze na vlastní obohacení" ('Dokud Rusko pije, Čína kráči vpřed', Komsomolskaja Pravda, říjen 2009).

"Možná je to málo vlastenecké," přiznává se mi Latynina, "ale myslím, že Rusům ze Sibiře by se nevedlo hůře, pokud by tyto oblasti přešly pod čínskou správu. V dnešním světě je takový proces zcela přirozený, lépe organizované státy přebírají kontrolu nad těmi hůře organizovanými. Afghánistánu se nikdy nepodařilo obsadit USA. Číňané by na Sibiř mohli přinést efektivnější formy řízení. Nebude to tak těžké, protože alespoň v těchto odlehlých oblastech Ruska stát neexistuje. Největší hrozbou pro Rusko vůbec není Čína. Největší hrozbou je premiér Putin.

Podrobnosti v polštině: ZDE

                 
Obsah vydání       15. 3. 2010
15. 3. 2010 Personalistika Věra  Říhová
15. 3. 2010 Kde začít…?!? Ladislav  Žák
15. 3. 2010 V jádru spokojená periferie Karel  Dolejší
15. 3. 2010 Rusko trpí čínským komplexem
15. 3. 2010 Šéfové britských univerzit nyní dostávají astronomické platy
13. 3. 2010 Michael  Marčák
15. 3. 2010 Beneš bez iluzí Irena  Ryšánková
15. 3. 2010 Nepřeháníme to v odporu vůči šlechtickým titulům? Jan  Potměšil
15. 3. 2010 Orličtí Švarcenberci byli a jsou Češi Tomáš  Koloc
15. 3. 2010 Ani (ne) reakce Jiří  David
9. 3. 2010 Keller o aroganci financí
15. 3. 2010 Sarkozyho strana utrpěla ztráty v místních volbách
15. 3. 2010 Provládní gruzínská televizní stanice vyděsila Gruzínce falešnou zprávou o nové ruské invazi
15. 3. 2010 Burdžanadzeová: Falešná reportáž o invázii bola vytvorená s vedomím prezidenta
15. 3. 2010 Falešná televizní reportáž o invazi byla "nezodpovědná"
14. 3. 2010 Británie ignoruje důkazy o mučení žadatelů o azyl
14. 3. 2010 Čína vyjádřila obavy o stabilitu dolaru
14. 3. 2010 Obama varuje: Netanjahu, dokaž, že ti jde o mír
14. 3. 2010 Zaměstnanci v britském potravinářském průmyslu terčem týrání
12. 3. 2010 Jako když dvoranou proletí pták
13. 3. 2010 Michael  Marčák
12. 3. 2010 Jak Lidové noviny skočily na manipulaci Washington Postu o 11. září
12. 3. 2010 Lavrov: Rusko nepřijme americkou hrozbu svému odstrašujícímu jadernému potenciálu Karel  Dolejší
12. 3. 2010 Bludný balvan, Zlatý nuget nebo Železné klepeto…?!? Ladislav  Žák
12. 3. 2010 Maďarský problém se jmenuje Jobbik Karel  Klimša
12. 3. 2010 Exergetická krize John Michael Greer
12. 3. 2010 Rokovania o strategických útočných zbraniach – diabol číha v detailoch
12. 3. 2010 Únor bílý – pole sílí Miloš  Dokulil
12. 3. 2010 Zle je, zle, Švarcenberci zde, na ČT2 Štěpán  Kotrba
12. 3. 2010 Schwarzenberka je možno titulovat "kníže" zcela beztrestně Jan  Potměšil
12. 3. 2010 Zákon zrušil užívání šlechtických titulů nadobro Štěpán  Kotrba
12. 3. 2010 Vytvořte fotografickou „sochu“! Jan  Paul
12. 3. 2010 Kterak bloger a novinář Daniel Dočekal vytváří fámy Štěpán  Kotrba
12. 3. 2010 „Evropa jako cíl?“ - mýty a fakta Petr  Pokorný
2. 2. 2010 Hospodaření OSBL za leden 2010

Čína RSS 2.0      Historie >
15. 3. 2010 Rusko trpí čínským komplexem   
14. 3. 2010 Čína vyjádřila obavy o stabilitu dolaru   
4. 3. 2010 Třináct čínských deníků požaduje, aby se Číňané mohli stěhovat, kam chtějí   
2. 3. 2010 Čína "kráčí po visutém laně"   
22. 2. 2010 Čína opět zpřísnila pravidla poskytování úvěrů   
19. 2. 2010 Útoky proti Googlu "pocházely ze dvou čínských škol"   
17. 2. 2010 Mladí absolventi čínských univerzit žijí jako mravenci   
12. 2. 2010 Čína opět "přitáhla kohoutky" finančním institucím   
9. 2. 2010 Muž, který v Číně hájil lidi postižené kontaminovaným mlékem, bude postaven před soud   
8. 2. 2010 Čína a Spojené státy směřují ke studené válce   
1. 2. 2010 Americké zbraně pro Tchajwan ohrozily čínský souhlas se sankcemi proti Íránu   
27. 1. 2010 Katastrofální důsledky politiky jednoho dítěte   
22. 1. 2010 Když Čína vládne světu V.   
19. 1. 2010 Immanuel Wallerstein: Jak uvažovat o Číně Immanuel  Wallerstein
15. 1. 2010 Když Čína vládne světu IV.   

Šanghajská organizace spolupráce RSS 2.0      Historie >
15. 3. 2010 Rusko trpí čínským komplexem   
15. 10. 2009 Čína a Rusko   
13. 8. 2009 Čína varovala před budováním protiraketové obrany   
10. 8. 2009 Usáma bin Ládin pracoval pro USA až do 11. září   
6. 8. 2009 Uzbekistán odmítá novou ruskou základnu v Kyrgyzstánu   
10. 7. 2009 ŠOS: Jak je to s dolarem ?   
10. 7. 2009 „Hlavné mesto sveta“ – Jekaterinburg Peter  Stupavský
18. 6. 2009 Brazílie, Rusko, Indie a Čína formují blok proti dominanci USA   
17. 6. 2009 Představitelé Šanghajské organizace pro spolupráci se neshodli na nové světové rezervní měně   
16. 6. 2009 Americké impérium bankrotuje   
15. 5. 2009 Strategie národní bezpečnosti Ruské federace do roku 2020   
12. 9. 2008 Mráz neprišiel z Dušanbe Peter  Stupavský
12. 9. 2008 CSTO: Asie dostane společné jednotky rychlé reakce   
13. 8. 2008 G8, OECD či WTO: Dupání rozmazlených dětí v bačkůrkách Štěpán  Kotrba
23. 5. 2008 Tak za prvé: Koncept lidských práv jako obušku byl nahrazen právy ropnými Štěpán  Kotrba