Přijímačky přes SCIO aneb zkouška servilnosti a ochoty platit

26. 3. 2010

V sobotu 20. 3 jsem se zúčastnil tréninkového dne Scio, abych se lépe připravil na národní srovnávací zkoušky z OSP (obecné studijní předpoklady), které mnoho českých vysokých škol (FSV UK. Právnická fakulta) akceptuje jako právoplatnou přijímací zkoušku, anebo jako první kolo přijímacího řízení, píše čtenář Erik Dohnálek.

Počet dosažených percentilů, s kterými máte reálnou šanci se na školu dostat, se liší fakulta od fakulty - od nějakých 40 na lesnické a dřevařské fakultě v Brně po skoro až 85 u FSV UK. Zde musíte podstoupit

  • 1. test verbální s dosazováním všelijakých slovíček a podobně, kdy je jasnost správného řešení opravdu diskutabilní, ale i tak ve většině případů odhadnutelná.
  • 2. Analytický, kdy na vás čekají úlohy s různými počty určitých věcí a počty jiných věcí, které různě řadíte a převracíte a určujete jejich správná pořadí a podobně.
  • 3. Kvantitativní oddíl, ,v kterém na vás čeká přehršel poměrně jednoduchých matematických úloh na, které však máte jen pouhých 35 minut (ostatně stejně jako na předešlé oddíly). To je čas, díky němuž už nerozhodují znalosti matematické, jako spíš schopnost co nejrychleji vypočítat určitý typ úloh, které se v testech vyskytují.

Tím se dostáváme k hlavnímu problému celé téhle SCIO přijímačkové mašinérie, ve které nerozhoduje obecný studijní předpoklad, ale to, kdo kolik investoval do přípravných kurzů SCIO (kde se ceny pohybují v několika tisících), nebo kdo si jak nacvičil přesnou koncepci testu. Potom už ale ve výběrovém řízení na určité školy nehraje roli váš obecný studijní předpoklad, ale vaše schopnost něco se naučit jak cvičená opička a poté to předkládat. Je otázka, jestli to tak vysoké školy chtějí (je pravda, že v dnešním školním systému jsou produkovány hlavně nemyslící stroje, které se umí jen a stále biflovat fakta a ty pak v drtivé většině příkladů předkládat v nezměněné formě), nebo jestli si to neuvědomují.

Jasné je však to, že SCIO si na celé téhle proceduře jistě namastí pořádně kapsy. Aby měl člověk šanci touto mašinérii projít, točí se čísla vynaložená za všechny přípravy a knihy okolo hodnoty, přesahující deset tisíc. Potom se dostáváme k tomu, že vzdělání již není pro všechny, ale jen pro ty, kteří k němu mají finanční prostředky.

Proč musí člověk, který chce studovat politologii na FSV UK, nejdříve projít hloupým systém oligarchického testování SCIO, vynaložit několik tisíc, aby teprve potom mohl jít k druhému kolu, kde teprve prokáže své znalosti tématu, které jsou pro studium politologie nejdůležitější - znalostí a přehledu v politice a politickém myšlení?

Potom zůstává za branami druhého kola spousta mladých lidí, kteří mají větší předpoklad být dobrými politology, ale jenom prostě neměli prostředky platit nehorázné částky za své vycvičení a naopak k druhému kolu se mohou dostat lidé, kteří vůbec nemají předpoklad ke studii politických věd, ale jen si za pořádný balík peněz prošli výcvikem. SCIO totiž v testu z OSP vůbec nezjišťuje vaše studijní předpoklady, jelikož naučit se koncepci testů nazpaměť a pak jen hloupě dosazovat nic nedokazuje, možná jen vaší servilnost se podřizovat a platit. A to je nakonec to nejdůležitější zjištění, jelikož člověk, který se umí nejvíce podřídit a být celkově servilní, je v budoucnu nejlepší zaměstnancem.

Erik Dohnálek. Nebudoucí politolog.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 26.3. 2010