K debatě o matematice

Současný přístup k matematice je špatný

1. 4. 2010

S matematikou a geometrií jsem se ve zlém potýkal již od prvního stupně základní školy, i>píše Jan Knitl. Od druhého stupně jsem zaujal zcela vědomou strategii "nepropadnout". Čtyřka této strategii plně vyhovovala.

Stejnou strategii jsem zaujal i na střední škole technického směru -- chemické průmyslovce v Křemencově ulici v Praze. Kantoři, kteří se mne bez úspěchu snažili zasvětit do tajů jediné exaktní vědy, nebyli špatní. Na oné chemické průmyslovce působila dáma, jejíž jméno z paměti ani internetu dnes nevylovím. Její přednášky by ovšem seděly spíš pro MatFyz, než pro střední školu. Dnes bych je snad byl schopen ocenit.

Chemie je založena na kvantové mechanice a matematice. Kvantovou mechaniku jsem byl schopen jakž takž schroupat, ale matematika (bez níž nelze vskutku rozumět kvantové mechanice), mi byla dlouho záhadou. To, že je matemtika krásná, že má podstatný vliv na způsob myšlení, že je základem myšlení obecně, jsem se dozvěděl až o deset let později na Fakultě humanitních studií UK. S desetiletým zpožděním jsem si uvědomil, že jsem promeškal ojedinělou příležitost, kterou mi moje učitelka matematiky na Křemencárně nabízela.

Drsně si dnes uvědomuji, že to, co je dnes vyučováno pod etiketou "matematika" jsou počty, výpočetní postupy a nic víc. O podstatě matematiky/geometrie/logického prostoru se žák nic nedozví. Je sice schopen spočítat ten či onen příklad, ale naprosto neví, proč to tak funguje. Není veden k otázce proč to tak funguje. Na druhou stranu ví, že "to nějak funguje" a je pak náchylný k podsouvání číselných vztahů pod jevy. Současné školství vede k positivismu dvacátých let 20. století. Tento positivismus mimo jiné vyprodukoval fašistické a bolševické sociální inženýrství.

Nevím, jak to dělat lépe, jen tuším, že současný přístup k výuce matematiky je špatný. Možná méně matematických pouček a více praktických ukázek je tou cestou. Nevím, nejsem pedagog, ale pokud by mi někdo ukázal řezy kuželem a na nich představil ideu kuželoseček, snad bych se s parabolou a hyperbolou smířil již ve školním věku. Minimalně od střední školy by ostatně mělo být jasno, že číslo je idea a nic víc, nic míň.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 1.4. 2010