Opět dvojí metr

14. 4. 2010 / Pavel Mareš

Rád bych panu Veselému připomněl historii, o které se ve svém článku z pochopitelných důvodů raději nezmiňuje: když okolní arabské státy zaútočily v r. 1948 na Izrael, stál tento sotva zrozený ostrůvek demokracie uprostřed arabských diktatur před hrozbou vyvraždění, jako později ještě několikrát. Když Západní břeh včetně jeruzalémského Starého města anektovalo Jordánsko, důsledně jej vyčistilo od židovského obyvatelstva, jako to už předtím učinili Hášimovci ve Východní Palestině, potom co zde Velká Británie ustavila Království transjordánské.

Až do r. 1967 tyto etnické čistky nikomu nevadily, vždyť šlo jen o Židy. Jakmile se ovšem karta obrátila a Jordánci v šestidenní válce území Západního břehu ztratili ve prospěch Izraele, který předtím napadli, spouští arabský svět pokřik, když se sem Židé začali vracet, opovažují se tu zakládat nové osady, a teď dokonce, nastojte, chtějí arabskou pátou kolonu dokonce deportovat. Dělali snad předtím Jordánci něco jiného? Nebo abychom nechodili tak daleko, nebyl snad odsun sudetských Němců po válce u nás "spravedlivou odplatou za nacistické zločiny" a nezbytným opatřením pro budoucí bezpečnost státu?

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 14.4. 2010