...a kromě toho žerou malé děti!

20. 4. 2010

Musím konstatovat, že si nemohu odpustit poznámku ke dvěma oblastem, kterých jste se nedávno dotkli, napsal čtenář Aleš Dvořák.

První z oblastí je diskuse, která se rozpoutala nad článkem Fabiana Golga "Češi smrdí". Uvedený příklad jasně ukazuje princip, jak vzniká z poznání jednoho konkrétního případu názor na celou skupinu - a často mylný.

Nakonec Mirek Topolánek před "popravou" - a to nejsem jeho obdivovatel - se dotkl úplně stejných principů o vnímání jednotlivce a skupiny, ke které jednotlivec náleží (bez komentáře k formě...). Vím, že přehled mnoha obyvatel ČR končí na přirozených hranicích, to mně až tak nepřekvapuje, ale naprosto tristní jsou "vztahovačnost a ješitnost", s nimiž se tento článek setkal. Co bychom asi říkali, když v Itálii ve 13. století po obléhání města českými vojáky maminky strašily své děti, že když nebudou hodné, tak příjdou Češi a sní je. Vojsko se totiž proslavilo krutostí... Žalovali bychom Italy ve Štrasburku a taky se cítili ukřivděně? Tato myšlenková omezenost a neschopnost oprostit se od zavedených schémat u vzdělaných lidí - jak sami sebe hodnotíme - je pro mně naprosto nepochopitelná. Pane Golgo a redakce, jen houšť takových "podvratných" článků, ať se česká kotlinka trochu provětrá, urgentně to potřebuje.

Druhá poznámka se týká textu Ladislava Žáka Člověk míní..., kde je na závěr textu uvedeno moudro ruského manažera. Geniální vyjádření, ovšem poněkud smutné praxe, které by se dalo aplikovat na některá místa státní správy ČR.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 20.4. 2010