Autoři Vít Klusák a Filip Remunda v sobotu 17. dubna v předpremiéře film promítli tam, kde to vše začalo - tedy v Trokavci, v tanečním sále Lidového  domu, který trokavečtí spolu s pražskými profesionály proměnili pro tuto příležitost na kinosál se 187 diváckými místy.

Setkali se tu znovu lidé z celých Brd. Tedy zejména ti, kteří se po celá tři léta potkávali na protiradarových manifestacích - ale nejen oni, samozřejmě.

Například také ta babička, která pro svůj  vysoký věk už nemohla přenést svůj protest proti radaru na Václavák, ale která v domácím prostředí, v květnu 2007 v Borovně, na externím natáčení Otázek Václava Moravce, s chutí řekla do kamery, že řeč naší tehdejší vlády je „jako když kráva …. do vody a dělá to plesk, plesk, plesk“…

Autoři filmu byli brdským publikem velmi oceněni a sklidili zasloužené ovace.

Pochopitelně jsme byli všichni zvědavi na reakci publika plzeňského - publika, které není vázáno na genia loci Brd. V neděli 18. dubna měla totiž být v Měšťanské besedě plzeňská premiéra filmu.

A také proto, že média týden předem avizovala, že po filmu proběhne beseda autorů s diváky, jíž se zúčastní i trokavecký starosta Jan  Neoral (tedy moje maličkost), a pan senátor Tomáš Töpfer.

Pan senátor Töpfer seděl ve druhé řadě, já za ním v  řadě čtvrté. Očekával jsem, že se po filmu, podle plánu, společně s autory posadíme všichni pod promítací plátno, a moderátor Pavel Anděl nás spolu s diváky budou zpovídat.

Mám velmi rád Karla Arazíma, četnického strážmistra, kterého přímo nádherně ztvárňuje Tomáš Töpfer. A málokdy, opravdu jen výjimečně, jsem některý z dílů Četnických humoresek vynechal. Četnický strážmistr Arazím se vždy stavěl k problémům čelem. Co říkal, mělo hlavu a patu. A hlavně - mluvil vždy podrobně jen o věcech, kterým rozuměl.

  Ten večer jsem si uvědomil, jak nesmyslné je hledat paralelu mezi seriálovou postavou a reálnou osobou onu postavu vytvářející. Senátor Töpfer se totiž zachoval tak, jak by se Arazím nikdy nezachoval.

Během závěrečných titulků, bez rozloučení (snad aby nerušil), pan senátor z ještě temného sálu sehnut v předklonu nenápadně zmizel - takže nám znemožnil jakoukoli konfrontaci.

Tedy ne že bych upíral komukoliv právo vzdálit se odkudkoliv, pokud chce. Jen jsem naivně očekával, že pan senátor Töpfer, místopředseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, člen Stálé komise Senátu pro ochranu soukromí, člen Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky, ověřovatel Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky, (čili nikoliv jen pan divák) usedne před ostatní diváky (jak bylo avizováno), a bude odpovídat na otázky.

Nakonec, smířil jsem se s tím.

Beseda proběhla, byla zajímavá. Hovořil například pan režisér Jiří Krejčík (režisér filmu „Vyšší princip“), další režiséři, televizní dramaturgyně a scenáristka Šárka Kosková, filmoví kritici, lidé z branže, diváci - beseda trvala přes hodinu.

Bylo to velmi zajímavé, poučné.

Možná i proto, že pan senátor Töpfer už byl dávno na úprku.