1. 7. 2010
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
1. 7. 2010

Ještě o orientalismu s autoritativními rysy -- odpověď Martinu Knapovi

Martin Knap vznesl některé námitky proti mé kritice způsobu, jakým Stanislav Komárek využívá čínských motivů ve své vlastní agendě. Hned na úvod musím uznat, v lecčems týkajícím se Číny samotné má pravdu, třebaže za důležitější v této věci považuji právě ona ale , která se na pozadí jeho odpovědi tak neutěšeně množí. Největší potíž je ovšem v tom, že velká část jeho výkladu se míjí s intencí mého původního příspěvku, který míří v první řadě na profesora Komárka, a koneckonců mnohé z toho, proti čemu se pan Knap ohrazuje, má polemika neobsahuje a ani to z něho nikterak přímočaře nevyplývá.

Mé základní východisko je velice jednoduché. Vím, jak vypadá život u nás, a vím aspoň přibližně, jak věci chodí v ČLR, v každém případě jsem tam mnohé viděl a slyšel a o soudobém čínském dění si udržuji přehled, ačkoli má odborná parketa to není (některé konkrétní detaily mi tak bezpochyby unikají, například přesně od kdy do kdy a jsou či byly blokovány stránky BBC; pan Knap ovšem nezmínil, že i často bývají blokovány selektivně i jednotlivé články a čínské verze zpravodajství bývají poněkud "upraveny"). Děsím se proto lidí, kteří nekriticky propadli kouzlu čínského hospodářského zázraku či jinému orientálnímu oblouzení, umožněnému beznadějně povrchním poznáním této země a její kultury, a jako profesor Komárek interpelují za to, abychom se ČLR politicky přiblížili -- nebo to aspoň opatrně naznačují. O to mi jde v prvé řadě, a pokud jsem v tomto případě psal o všudypřítomných temných stránkách současné čínské společnosti, bylo to hlavně proto, abych upozornil na scestnost takových úvah a vyvolal otázku, zda se chceme mít stejně "dobře" jako v Číně.

Pan Knap přitom nepopírá téměř nic z toho, co jsem za tímto účelem vylíčil, ale mnohé z těchto praktik se snaží vysvětlovat či obhajovat. Abych jej parafrázoval: ano, v ČLR je cenzurován internet z politických důvodů, ale . Ano, v ČLR je katastrofální stav životního prostředí, ale. Ano, v ČLR je rolníkům protiprávně zabírána půda developery a leckteří se proti tomu urputně, leč marně brání, ale. Ano, v ČLR je soužití chanské většiny s menšinovými národnostmi problematické, ale . Inu, ale . Nicméně to, že některé z nutně tezovitých bodů rozvádí, upřesňuje a změkčuje, je samozřejmě záslužné.

Vysvětlovat, co za příslušnými negativními jevy stojí, myslím není tuze nutné. Nikterak například netvrdím, že to, co dělá čínský establišment, nemá při určitém způsobu myšlení a z pohledu určité třídy lidí logiku. Ostatně jsem ani nikde netvrdil, že ČLR je KLDR, ani nic podobného. Obhajovat to, jak to v ČLR chodí, je pak otázka hodnot a svědomí. Osobně mi nepřipadá jako vkusné na základě velmocenské logiky (či "logiky dějin") bagatelizovat všechno to bezpráví, které se v ČLR děje, a které je nezřídka protiprávní i z hlediska čínských zákonů. Stejně je pro mě naprosto nepřípustné označovat všechny spontánní protesty proti záborům půdy nebo katastrofálním dopadům ničím nespoutaných průmyslových provozů na životní prostředí a na zdraví obyvatel za protistátní činnost řízenou zahraničními agenty. Činí tak s oblibou čínské sdělovací prostředky a boj proti teroristům, proti separatistům i proti rozvracečům státu slouží jako dobrá záminka k potlačení nespokojených či nepohodlných obyvatel všude na světě, bez ohledu na to, že terorismus a separatismus skutečně existuje.

Nakonec vždy vyvstane jedna jednoduchá, ale stěžejní otázka, která mnohé vysvětlí: chtěl bych, aby to takto chodilo u nás? Chtěl bych, abych byl v kůži řadového čínského rolníka? Nebo jiné obdobné otázky: sympatizuji se zoufalým zemědělcem, kterému nezbývá při faktické absenci právního státu na provinční úrovni, kde prorostl velký obchod s politikou již dokonale, nic jiného, než se bránit podomácku vyrobeným dělem, nebo právě s developery? S rodiči protestujícími proti ututlání případu, v němž bylo poškozeno zdraví jejich dětí, nebo s institucemi, které je za "rozvracení státu" zavírají do vězení, paradoxně aby nepoškodili dobrý obraz Číny a zájmy kapitálu? S těmi, které obklíčili policajti v jejich čtvrti, aby si už podruhé nemohli jet stěžovat na místní správu do Pekingu, anebo se zkorumpovanou místní správou? Zde končí všechno teoretizování, všechny rozbory mezinárodní situace a kavárenské hovory o industrializaci, teroristech, jiných kulturních zvyklostech či jiných důvodech, které opravňují spravovat zemi tímto způsobem.

V západním prostředí má zkreslování obrazu různé podoby; jak podivně se někdy kříží jsem tak trochu naznačil ve svém pohledu na olympiádu . Mezi ně patří i odlišné verze sinoromantiky na jedné straně a formální antikomunismus na straně druhé. Nehlásím se ani k jednomu, sinoromantika člověka většinou po zevrubnějším poznání čínské kultury přejde s tím, jak iluze orientalismu nahradí o poznání prozaičtější realita, jakkoli zajímavá, o antikomunismu si myslím své už díky české zkušenosti, sám tíhna nalevo. Antikomunismus je koneckonců dost přihlouplý vůči zemím jako Čína, které s komunistickou myšlenkou mají už jen málo společného. Vždyť pokud je na Číně něco skutečně strašidelného, pak varovné důsledky sňatku nedemokratického a asociálního zřízení a vlády ničím neregulovaného a neomezovaného velkokapitálu, jehož zájmy podporují vládnoucí struktury. To není ani tak nelibost levicového intelektuála, jako hrůza z toho, co člověk viděl na vlastní oči, a elementární lidská solidarita s postiženými.

Za západní sdělovací prostředky, natožpak jejich čínské "kauzy" se nikterak nestavím. Tibetská kultura mě v nejmenším nezajímá -- což neznamená, že schvaluji, jak se Číňané v Tibetu chovají! -- , o Fa-lun-kungu myslím totéž co pan Knap, západní zpravodajství o Číně považuji z větší části za hrubě nekompetentní, o českém ani nemluvě -- koneckonců jsem byl osobně přítomen několika takovým žurnalistickým "výkonům". Uvědomuji si, že představuji skeptický pól pohledu na ČLR, ale můj postoj k ní ČLR je jednak založen na ucelených osobních zkušenostech, zarámovaných dlouholetým studiem čínské kultury, a jednak si myslím, že tak trochu vyvažuje onu plejádu nadšených čínomilů, kteří zpravidla nevědí, o čem mluví. Mezi ně patří dle mého soudu i Stanislav Komárek. Samozřejmě je zde i vliv ustrojení člověka, jsou jistě i znalci Číny, kteří vidí pro změnu především ochotné číšníky, dobré a levné jídlo a kaligrafie v obchodech s uměním, prostě vše to, co člověka hned při prvním dojmu okouzlí. Pokud není vevázán v tamější systém jako jeden z řadových Číňanů a je stále přinejmenším jednou nohou v Evropě, snadno pro bohatství nevšedních zážitků přehlídne, co za tím vším stojí a v jakém rámci se to odehrává.

Jednotlivé body mého polemicky vyhroceného příspěvku byly esejisticky nahozeny tak, aby buď rozbily růžové brýle romantiky, pokud skutečně o romantiku jde, anebo vytáhly na světlo i ty rysy ČLR, o kterých lidé typu S. Komárka možná vědí, ale rádi je zapomínají ve svém horování pro asijský dynamismus zmiňovat. Těžko je tedy lze považovat za pojednání o problému v jakémkoli slova smyslu, která aspirují na to, zachytit příslušné problémy v jejich plastičnosti. Telegraficky se však dotknu některých připomínek:

  • podsouvat mi černého petra zdiskreditované "osvícené Evropy" je tak trochu nefér: to, že v Evropě osvícenské ideály vznikly a že se k nim z velké části hlásím, neznamená, že říkám, že Evropa je osvícená, nikoli, není. To, že je mentálně někde jinde, vyplývá ze zkušenostmi s industrializací, o jejímž průběhu přitom pan Knap mluví a nepřímo potvrzuje má slova: jednoduše zatímco ČLR prožívá do značné míry civilizační posun, který v Evropě proběhl někdy před sto lety, a její pozornost je upřena na problémy s industrializací, jedním ze současných čínských fetišů, Západ vstoupil do éry postindustriální a s hlubokými rozpaky hledí zpět na způsob vlastní industrializace. ČLR se ovšem těmito rozpaky nenechává v nejmenším vzrušovat, oficiální diskurz se šine v kolejích budovatelské moderny, zatímco Západ se topí v soumraku postmoderní nejistoty, ale probleskuje i nadějí postmaterialistického myšlení. Mám velké výhrady k tomu, popisovat situaci jako úpadek dekadentního Západu a sílu asijského ducha, když ve skutečnosti se jedná jen o fázové posunutí a faktické zpoždění ČLR ve vývoji globální civilizace, i když je zřejmé, že to pro její elity za stávajícího nastavení (neoliberální ideologie a instituce globálního kapitalismu) může být paradoxně výhodné.
  • vím o tom, že značná část čínského obyvatelstva oficiální politiku schvaluje, i když pochybuji o tom, že zájmy velkých firem a rolnictva se stýkají, jak tvrdí pan Knap. Ani pan Knap mě však nepřesvědčí o tom, že je v pořádku upřít veškerá práva na obranu těm, kteří s ní nesouhlasí a kterých se brutálním způsobem dotýká. A je jich hodně. Nikdo mi nevymluví, že kdyby tyto zájmy byly tak sladěné, že by docházelo k tak masivním nepokojům, potlačovaným demonstracím, že by čínské úřady musely blokovat provoz sociálních sítí, svobodnou výměnu informací, zakazovat filmy a hudební skupiny a šikanovat neposlušné (kritické) žurnalisty, vyřazovat z provozu mobilní sítě ve snaze zabránit organizaci demonstrací. A opravňovat tyto prakticky s tím, že vše je jen obrana proti působení CIA či proti pornografii, je dle mého projev patologicky paranoidního smýšlení nebo demagogické manipulace.
  • o problémech v soužití s menšinovými národnostmi jsem psal jen to, že existují. Chtěl bych pana Knapa ubezpečit, že jsem dalek toho tyto rozpory vnímat zjednodušeně. Netvrdím, že v Sin-ťiangu neexistují teroristé, neříkám, že tibetská otázka není nadmíru komplikovaná (i tak jsem však přesvědčen, že se o vztah kolonizační v zásadě jedná). Věc se jistě nemá tak, že jsou Ujguři či Tibeťané nevinná kvítka či za asimilaci desítek malých nárůdků můžou jen čínské instituce. Jedno je však podle mého jisté -- chanská většina má velké potíže se soužitím s ostatními národnostmi a přes všechnu zdařilou propagandu se k nim nechová nikterak v rukavičkách, ačkoli určitou snahu nelze ústředním orgánům upřít. O nějakém pochopení, respektu či dokonce ocenění svébytných kultur menšinových národností chanským obyvatelstvem lze mluvit stěží. V každém případě já bych v jejich kůži být nechtěl, ať si profesor Komárek o civilizačním přínosu Číny v Tibetu či o péči o ujgurské písemnictví bájí cokoli.
  • jeden z oblíbených, ale dost průhledných triků obhájců současného dění v ČLR, je zvolání: "A to mají jako zůstat v předmoderní době a dělat nám agrární skanzen?!" V mnohém to připomíná onu legračně pitomou odpověď průměrného Čecha takřka na jakoukoli ekologickou výzvu: "A to se mámě vrátit do jeskyní a svítit loučema?" Martin Knap je zjevně dost bystrý na to, aby si uměl představit i jinou cestu industrializace Číny, než kterou nabízí stávající faktická bezprávnost řadového obyvatelstva vydaného na milost a nemilost srostlého komplexu politiky a korporací. Pro začátek by stačilo poučit se trochu z chyb a rozporů industrializace evropské, ale ani zaručit fungování právního státu a hledět na elementární spravedlnost by nebylo od věci, když už se poněkud pokrytecky bojíme demokracie a občanské společnosti v Číně.
  • Pro ty, kdo se prokousali až sem, nabízím malou uměleckou odměnu (http://www.youtube.com/user/Chmelarcik#p/a/318E78D3E659D33C/3/MMePSqdyBHw). Týká se jednoho z význačných rysů současné Číny, o kterém jsme zatím vůbec nemluvili, a ani profesor Komárek jej pokud vím nikde nezmiňuje. Přikládám narychlo spíchnutý překlad velmi populární písně, která v klipu, založeném na úspěších čínského kosmického programu, zní:

    Kolik je skryto snů ve větrech a deštích pěti tisíc let
    žluté tváře, černé oči, na tváři stále úsměv
    hory a řeky osmi tisíc mil jsou jako jedna píseň
    lhostejno odkud přicházíš a kam jdeš


    Stejné slzy, stejné bolesti
    minulé strasti si uchováme v srdci
    stejná krev, stejná rasa
    jsou ještě sny pro budoucnost, společně je rozviňme

    Jdeme ruku v ruce, nerozlišujeme mezi já a ty
    se vztyčenou hlavou kráčíme vpřed
    ať celý svět ví, že jsme všichni Číňani

Ano, stejná krev, stejná rasa, jedna masa, všichni jsme Číňani: já manažer, ty aktivista ve vězení. Inu, všichni jsme žlutí dědici draka s černýma očima a černými vlasy (ZDE s anglickými titulky)...

                 
Obsah vydání       1. 7. 2010
2. 7. 2010 Pozoruhodná míra nespokojenosti s režimem Jan  Čulík
1. 7. 2010 Ruský "špion" na Kypru zmizel
1. 7. 2010 Bezplatná právní pomoc pomáhá
1. 7. 2010 Prodá se ČSSD za 33 stříbrných? Vít  Klíma
1. 7. 2010 O zázračném gigantu a spásné chamtivosti Karel  Dolejší
1. 7. 2010 Michael  Marčák
1. 7. 2010 Besser geht's nicht? Vojtěch  Žítek
1. 7. 2010 Proč bylo nutné vyklidit Miladu Zdeněk  Chaloupka
1. 7. 2010 Významná univerzitní knihovna východoevropských materiálů má být přesunuta kamsi mimo campus
1. 7. 2010 Primární výroba energie v Británii se za deset let snížila téměř o polovinu
1. 7. 2010 ■ ■ ■ Petr  Štengl
1. 7. 2010 Americký Detroit přebírá znovu příroda
1. 7. 2010 Britská firma Octel podplácela irácké činitele
1. 7. 2010 Velryby zůstanou pod ochranou člověka Josef  Liška
1. 7. 2010 Ještě o orientalismu s autoritativními rysy -- odpověď Martinu Knapovi Lukáš  Zádrapa
2. 7. 2010 All things to all men - Vším pro všechny lidi
1. 7. 2010 USA neplánují vyhostit ruské diplomaty
30. 6. 2010 Mám sen, že tento národ jednoho dne povstane... Štěpán  Kotrba
29. 6. 2010 Proti důchodové reformě ve Francii demonstrovalo "jen" dva milióny osob Karel  Košťál
30. 6. 2010 Škrty ve státním rozpočtu budou znamenat zvýšení nezaměstnanosti o 1,3 milionu osob
30. 6. 2010 Papež zakládá nový vatikánský úřad pro "reevangelizaci" Západu
30. 6. 2010 Menšiny v menšinách Pavel  Pečínka
30. 6. 2010 Varování pro ČSSD Václav  Adam
29. 6. 2010 Běž domů, caudillo, aneb No prasaran! Karel  Dolejší
30. 6. 2010 Musíme si pomáhat František  Řezáč
30. 6. 2010 Muž ve stínu, Badiou a reakce Josef  Brož
29. 6. 2010 Rusko: Zatčení "špionů" v USA je "úmyslným útokem" na americko-ruské vztahy
30. 6. 2010 Bílý dům: Zatčení ruských "špionů" bylo policejní záležitostí, nerozhodoval o tom prezident
29. 6. 2010 Co si občané nevydobudou, to nebudou mít. Jak dlouho to bude trvat, než si to uvědomí? Boris  Cvek
29. 6. 2010 Krize bankéřů pouští veřejnosti žilou
29. 6. 2010 Několik připomínek sinologického nedouka k článku Lukáše Zádrapy Martin  Knap
29. 6. 2010 Nečas má zatím mé sympatie Jiří  Baťa
28. 6. 2010 Magické myšlení John Michael Greer
28. 6. 2010 Jsme rozhořčeni nakládáním s archiváliemi v Ústavu pro studium totalitních režimů
28. 6. 2010 Otázka sociální ve věku postdemokracie Martin  Škabraha
28. 6. 2010 Kdo je Nováčková? Štěpán  Kotrba
2. 5. 2010 Hospodaření OSBL za duben 2010

Čína RSS 2.0      Historie >
1. 7. 2010 Ještě o orientalismu s autoritativními rysy -- odpověď Martinu Knapovi Lukáš  Zádrapa
29. 6. 2010 Několik připomínek sinologického nedouka k článku Lukáše Zádrapy Martin  Knap
24. 6. 2010 Orientalismus s autoritativními rysy Lukáš  Zádrapa
19. 4. 2010 Čínský prezident přislíbil pomoc zemětřesením zničenému tibetskému městu   
26. 3. 2010 Znečištění produkované asijskými ekonomikami ve stratosféře obíhá Zemi   
25. 3. 2010 Jeden z deseti dospělých Číňanů trpí cukrovkou   
24. 3. 2010 Google požaduje od americké vlády, aby zasáhla v Číně   
18. 3. 2010 Chystá Peking návrat k plánovanému hospodářství?   
17. 3. 2010 Čína hájí půlroční věznění obětí otravy olovem   
15. 3. 2010 Rusko trpí čínským komplexem   
14. 3. 2010 Čína vyjádřila obavy o stabilitu dolaru   
4. 3. 2010 Třináct čínských deníků požaduje, aby se Číňané mohli stěhovat, kam chtějí   
2. 3. 2010 Čína "kráčí po visutém laně"   
22. 2. 2010 Čína opět zpřísnila pravidla poskytování úvěrů   
19. 2. 2010 Útoky proti Googlu "pocházely ze dvou čínských škol"