Muži v říji: poněkud zdlouhavá komunální komedie

4. 7. 2010 / Jan Čulík

Množství víceméně nevýrazných, "úsměvných" českotelevizních komedií "laskavého humoru" rozmnožil o další jednu režisér Robert Sedláček zdlouhavým filmem Muži v říji. Soustředil se na drobnokresbu venkovských postav z valašské (?) vesnice Mouřínov, jejíž starosta potřebuje, aby pražská vláda zaplatila stavbu silnice do vesnice, a tak za pomoci svého známého, ministra zemědělství, pozve do vesnice lidoveckého ministerského předsedu na poněkud absurdní mezinárodní soutěž v napodobování ryčení jelenů v říji.

Film má skoro dvě hodiny a zejména v první části, při záznamu líčení příprav na soutěž, je značně zdlouhavý, pomohlo by mu, kdyby byl prostříhán. Režisér se zjevně spoléhá na to, že v každodennosti života vesnice s jejími "samorostlými" postavami se čeští televizní diváci snad poznají a budou se vděčně bavit. Humorné gagy jsou ale konvenční a relativně slabé (malíři a vesnickému hospodskému Weissovi začnou zlobit plotýnky, kdy se snaží pověsit mrtvého vepře před jeho stahováním na řeznický hák), ve vesnici nechybí i romantický aspekt (vesnický intelektuál, který nahrává audioknihy pro slepé posluchače, se sblíží s weissovou dcerou Evou). Opět se objevuje, aspoň v náznaku, motiv brutality dospělých (Eva začala koktat, když ji v opilosti jako malou otec brutálně zmlátil).

Film poněkud zrychlí a začne být zábavnější teprve s příjezdem pražských politiků. Gag, při němž místnímu mladíkovi dojde při řízení automobilu benzín shodou okolností zrovna na železničním přejezdu, když se blíží vlak, je dost unavený, přesto ho režisér dovedl rozvinout docela umně, když mladík zoufale žádá, aby mu auto před přijíždějícím vlakem z přejezdu pomohli odtlačit na vesnickou soutěž pozvaní členové skupiny transvestitů, kteří jsou ovšem nepřijatelní pro katolického premiéra, jehož autokolona se zastaví před přejezdem právě, když mladíci na poslední chvíli odtlačí automobil z dosahu projíždějícího vlaku; jeden z mladíku na přejezdu omdlí.)

Film využívá kontrastu mezi "chladnokrevností" a "ostražitostí" profesionální premiérovy ochranky a "normálností" politiků, ministra zemědělství i premiéra, kteří si dávají zpočátku dávají pozor na svůj statut "vrcholových" politiků, ale rychle se ve vesnici opijí slivovicí a "zžoviální".

Celkově působí Muži v říjí jako nenáročná televizní zábava pro nedělní odpoledne, je však otázka, zda zlouhavá první hodina snímku dokáže diváky u televizního přijímače udržet natolik, aby zhlédli zábavnější závěr tohoto filmu.

V karlovarském katalogu jsou Muži v říji inzerováni jako "film v tradici Menzelova snímku Vesničko má, středisková - možná do jisté míry tomu tak skutečně je, ale proč napodobovat něco, co už tady víceméně bylo před desítkami let?

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 2.7. 2010