Jen ti hnusní chlapi to pokaždé pochopili jinak... Do diskuze se přidal i bývalý šéf PR a marketingu ČSSD Petr Dimun. "Kdybych byl ještě šéfem PR a marketingu ČSSD, musel bych koncipovat asi tuto TZ: ČSSD je demokratická politická strana, která umožňuje pestrou vnitrostranickou diskusi. Míra její otevřenosti na tak závažné téma, jako je úloha žen v politice, která je nyní předmětem novinových článků v důsledku výměny názorů mezi bývalou mluvčí Kočovou a poslancem Jandákem, toto jen potvrzuje," konstatoval jízlivě bývalý šéf PR a marketingu sociální demokracie.

Paroubkové, ze které si všichni dělají srandu, se bojovně zastala Alena Borůvková, a bulváry si toho všimly. „Funkce za postel, běžná praxe," zaznělo od ní na Facebooku. A jelikož je vedro, sezóna okurek, tak se pikantně bezprostřední poznámky Aleny Borůvkové ocitly jako "zpráva" "Parlamentních" listů i Blesku. Přidal se i Aha. A celé se to opět ocitlo ozrcadleno na facebooku, kde uvedené výroky vznikly. Mezitím zpanikařená Borůvková všechny předchozí výroky ze svého profilu vymazala, jako kdyby netušila, že si stejně všichni všechno ukládají na harddisk. Nicméně divadýlko pokračovalo.

"Tedy jestli je pravda, že pan Jandák sklidil za svůj rasistický výrok vůči ženám potlesk od mužských kolegů v ČSSD, tak je mi hodně smutno. Ale mnohé to vysvětluje. Koncept ženy, coby podřadného tvora, jehož základním kvalifikačním předpokladem by měl být zejména, cituji: "pořádný grunt", nemůže normální občany absolutně oslovit. Pánové škodí víc, než si myslí.", komentovala Alena Borůvková článek Parlamentních listů "Jandák je podle komentáře misogyn. Čili nesnáší ženy".

A nekompromisně pokračovala parafrází známého citátu Miloše Kopeckého alias doktora Strossmayera z Dietlova seriálu Nemocnice na kraji města:

"Vyloučit 50 procent občanů ze společnosti, připravit se o potenciálních 50 procent voliček, je absolutní tupost. V souladu s klasikem: "Kdyby hloupost nadnášela, tak tu pan Jandák a jeho příznivci v ČSSD létají jako holubičky".... V demokratickém a sociálně vyspělém státě by to bylo na opuštění politiky a složení mandátu poslance... My jsme však v české kotlině, tak takovému fašizujícímu výroku ještě zatleskáme. Kdo ještě nepatří do politiky, pane Jandáku? Židé, Romové, sociálně slabí? Ti všichni a další přece do politiky přináší něco specifického... Pusťe si Landu a přestaňte hloupě tlachat."

Kdyby to nepůsobilo tak hystericky, chtělo by se odvážné političce zatleskat za silná slova. O několik odstavců dál si neodpustila zobecnění: "Z hlediska technologie moci je to vražda na ČSSD... Kdyby byl řadovým členem, budiž, ale je to stínový ministr kultury, prosím pěkně! Nesnáší bigbít, nesnáší ženy, nesnáší mladé, koho vlastně ta osoba snáší? Jak má oslovit široké vrstvy? ....co se tu budu rozčilovat. Žádná sebereflexe stejně v ČSSD nenastane, maximálně mě vyrazí....ale to už je tradice, vyrazili mě i z SSM."

Vyplašenou Borůvkovou odnikud nejspíš nevyrazí, protože Jandákovi vrátila pouze to, oč si koledoval, a není sám. Problém s ženami v politice má v sociální demokracii řada dalších funkcionářů. Dokonce i mnozí poslanci. Sociální demokracie oficiálně respektuje potřebu genderové vyváženosti, ctí agendu evropské sociální demokracie a snaží se alespoň papírově se vyrovnat s tématem feminismu. Nicméně Jandák už několikrát dokázal, že jako politický turista, který dlí v současné době (jako pohrobek herecky, zpěvácky a sportovně celebritálního Paroubkova období) v ČSSD, nezná ani programové dokumenty strany, za kterou do Parlamentu kandidoval. Natožpak aby je ctil. Natožpak aby se podle nich choval.

Jeho sedlácky nevymáchaná huba mu sice občas přináší populisticky potlesk méně vzdělaných, neboť hovoří jejich řečí a myslí stejně přímočaře jako oni, respekt mu však nikdy nepřinesla. Úctu také ne. Nicméně právě kvůli jadrnosti jaho výroků (jadrnost je odvozena od termínu, používaného pro krmivo dobytku) si jej bývalý předseda vybral. Každá strana totiž potřebuje svého klauna - šaška s dostatečně hlučnými rolničkami, že to až někdy připomíná volské zvonce. ODS má svého senátora Kuberu, který vždy dokáže svými výroky rozesmát, ČSSD má svého Jandáka. Inteligentní politici se snaží zaujmout voliče a voličky jinak. Nepotřebují ze sebe dělat vola, i když se nechají volit.

Je až neuvěřitelné, že tolik svéprávných a dospělých politiků různých stran skáče na lep průhledným provokacím PR redakce, nazvané "Parlamentní" listy a kolik z nich se domnívá, že jejich výroky mezi "přáteli" na facebooku vidí jen opravdoví přátelé. Mezi přáteli se pod svým pravým jménem objevují i novináři Blesku. Ti nechápajíce, co tím kdo skrytě sleduje, sednou na lep jako koroptev a napíší, co slyší (či vidí). Ti , kteří se ve složitě strukturovaném mediálním světě bez pravidel vyznají, vědí a) proč mají bulvární či další novináře mezi přáteli, b) proč říkají zrovna to, co říkají a c) komu to říkají. A pak se dobře baví... Ti ostatní (většina, včetně většiny politiků na facebooku jsoucích) netuší, že čím upřímněji hájí nějaký názor, čím víc mluví vášnivě a s nadsázkou, tím víc se jejich výroky budou deformovaně zrcadlit a posouvat ve významech mediálního prostoru.

Citace je vždy vytržení z kontextu. Vytržení z kontextu vždy posouvá význam. O posunu nerozhoduje nikdy vytržený, ale vždy vytrhávající...

A pak se pov litik či politička nesmí divit, že dlouhodobě nezaměstnaná novinářka, vyhozená i z Haló novin pro lásku k alkoholu a celkovou stylistickou neschopnost, sedne zoufalství nad prázdnou ledničkou před víkendem k počítači a napíše, co někdo jiný řekne. Nebo co napíše na facebooku. Ne, že by to nenapsala gramaticky správně. Ne že by to nenapsala doslova tak, jak to bylo řečeno. Ale to, co už neřekne, je kontext facebookového špičkování, neřekne ani kontext vnitřních motivů jednotlivých řečníků, protože většinu z nich vůbec nezná a neví, proč zrovna tady a teď si pouštějí "hubu na špacír" a jako "voliči" a "občané" z přítmí facebookové pseudoanonymity sledují reakce. Lze jí neco vytknout? Co? Nedostek mravnosti? K smíchu ve věku pornocelebrit i mezi političkami. Lze ji žalovat? Nelze.

Lze pouze všem řečníkům na facebooku připomenout, že "vše co řeknou, bude použito proti nim" a doporučit, aby byli prozíravě zdrženliví, pokud jsou veřejnými osobami, které se ucházejí o přízeň voličů. Aby se nenechali vyprovokovat. Protože na facebooku i v médiích si co chtějí mohou dovolit říkat pouze lidé svobodní. Ti, kteří mluví pouze za sebe a nebo mají mandát říkat co chtějí. Ti, které nezaměstnává stát nebo veřejná korporace. Ti, kteří se nemusí nikomu zodpovídat z toho co řeknou a komu to řeknou. Ti, kteří nemluví za partaj ani za jinou instituci. Jen ti jsou svobodní. A nebo ti, kteří vždy mluví, jako když medu ukrajuje a nedovolí si říct nikomu pravdu do očí. Svobodnou není vysoká úřednice ministerstva zahraničí, svobodnou není bývalá milenka premiéra a nyní manželka poslance ani bývalá tisková mluvčí či stínový ministr politické strany. Úřednici se kolegové na ranním brífingu budou smát za mediální neobratnost a stínového ministra? Toho nejspíš budou volit jen u něj na vesnici v hospodě. Protože to je místo na silácky misogynské kecy o blondýnách, které on v posteli přece má, kdy si vzpomene. Nebo ne? A žena s ambicemi první dámy státu? Musí si zvyknout, že za chvíli už nikoho nebude zajímat. Ani bulvár.

"Už toho mám tak nějak plné kecky. Do odeznění tohoto přízračného spektáklu o intimních stycích tu nebudu. Dejte vědět mailem, až bude po všem," oznámila uživatelům sociální sítě facebook Alena Borůvková v sedm hodin večer.

27.7.2010, Tomáš Urban, Olga Böhmová: Líčil Jandák na Paroubkovou? Ne, je moc vychrtlá ZDE

27. 7. 2010 rvs, Blesk: Souboj o Petru: Sexy mozek Paroubek vs. sexy tělo Jandák ZDE