Ano, všude ve světě dělají "kraviny", jen Češi to vědí nejlíp :)

28. 7. 2010 / Jan Čulík

Jaksi je to opravdu zvláštní, že po celé Evropě se praktikuje aktivní ekologická energetická politika, jen ti dokonalí Češi vědí, že je to všechno špatně. Možná existují důležité faktory, proč je záhodno dotovat ekologické zdroje energie. Možná, že v evropských zemích mimo ČR se tak výrazně podporují ekologické zdroje energie, protože se počítá s budoucností: započítávají do ceny vyráběné energie i další náklady, například na devastaci životního prostředí.

Argument, že "ekoteroristé" dostávají "z našich kapes" obrovské dotace, asi moc neobstojí, vzhledem k tomu, že bez těch dotací možná budeme žít v české kotlině, kde bude teplota dosahovat 55 stupňů Celsia.

Nehájím možná zbrklou politiku dotující výstavbu solárních baterií na zemědělské půdě, ale faktem zůstává, že v západoevropských zemích, u sousedů ČR především v Německu a v Rakousku, mají solární panely občané na střeše skoro každého domu. Proč to v ČR nejde?

Proč nejsou v Praze vůbec žádné cyklotrasy, ale stavějí se nesmyslné tunely, kdežto v mnoha evropských městech ve "starých" demokraciích jsou cyklostezky v městských ulicích běžnou normou?

Je to jistě záhada, že Češi mají úplně jinou energetickou politiku než celá Evropa, která v severských částech staví větrné elektrárny a v slunečnějších solární panely; připravuje se dokonce obří projekt solárních panelů na Sahaře, který má nakonec energeticky zásobovat celou Evropu.

Ano, všude ve světě dělají "kraviny", jak píše Štěpán Kotrba, a jen Češi to odhalili!

Ale mě jen, jako vždycky, fascinuje ten rozdíl. Jako už třicet let poukazuju na to, kde vidím, jak se věci jinde dělají výrazně jinak než v Česku - přeberte si to sami. Jistě to bude proto, že jsou mozky po celé západní Evropě pitomé a bystří jsou naproti tomu Češi.

Štěpán Kotrba do svých článků o "cizáckých metodách" vždycky přimíchá jemnou dávku xenofobie, takže přesvědčivost "české cesty" je o to jistě silnější.

Včera jsem byl ve Stockholmu na obědě s ekonomy Martinem Myantem a Janem Drahokoupilem. Drahokoupil působí na univerzitě v Německu. Ptal jsem se ho, jak přežívá v Německu etapu vládních rozpočtových škrtů sféra vzdělávání. "Ale německá vláda školství ze škrtů předem vyloučila, považuje ho za příliš důležité," řekl Drahokoupil. Uvažování, které je v českém kontextu taky zvláštní, že?

Martin Myant se zmínil o podstatné míře sociálního zabezpečení a sociálních programů v Německu; otec, jemuž se narodí dítě, má například nárok na roční placenou otcovskou dovolenou. Podle Myanta mají takové sociální benefity v dnešním globalizovaném světě obrovský ekonomický význam. Mladí nadaní pracovníci totiž přirozeně půjdou pracovat do těch zemí, které jim poskytnou nejlepší pracovní, právní a sociální podmínky. Kvalitní sociální infrastruktura podle Myanta vede k přílivu mozků, a výrazně podporuje prosperitu dané země. Naopak v zemích, kde se sociální infrastruktura likviduje, jsme svědky odlivu mozků, což povede k prohloubení sociálních problémů. Taky uvažování, s jakým se v ČR většinou nesetkáte. Vždyť my Češi jsme tak bystří!

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 28.7. 2010