Nyní se ukázalo, že je tato teze nesmysl. Žádný stoprocentně zabezpečený počítač neexistuje, nemluvě o počítačích, které by útočily přesně. Každý informační detail je stoprocentně prozraditelný. Komputerizace a miniaturizace zbavila vojenské velení veškerého utajování a způsobila, že každý úspěch či selhání se každým dnem může objevit na serveru wikileaks. V důsledku toho, tak jako to učinil počítač Hal ve filmu 2001: Vesmírná Odyssea,počítače mohou přejít na druhou stranu konfliktu a stát se nepřítelem.

Tím, že depeše z Afghánistánu zaznamenaly selhání v obrovských podrobnostech, zesměšnily morální základ takzvaných válek mezi národy. Stejně jako televizní záběry z Vietnamu, tyto afghánské depeše ukazují konflikty v Iráku a v Afghánistánu jako krvežíznivé vraždění, bez jakéhokoliv racionálního ospravedlnění.

Zveřejněné válečné depeše nejsou ani tolik senzační jako neúprosné. Většina tohoto materiálu byla známa. Jsou to ty podrobnosti, které jsou zdrcující. Afghánistán 2001 nyní vstoupil do pantheonu pošetilostí, od dřevěného koně v Tróji přes Napoleona v Moskvě až po Vietnam. Ano, je to o to trapnější, že před dvěma desetiletími páchali v Afghánistánu tytéž pošetilosti Rusové.

Z afghánských depeší vyplývá, že George Bush, Tony Blair a jejich generálové byli natolik oslněni svou obrovskou vojenskou (a intelektuální!) mocí, že se domnívali, že jsou vůči Talibanu z banánové republiky neporazitelní.

Kdokoliv navštívil za posledních osm let Kábul, však musel vidět, že západní okupace skončí špatně. Taliban je totiž pojem, nikoliv armáda. Al Kajda tam byla nevítaným hostem, ale jedině Taliban byl schopen ji ze země vyhnat. Bylo jasné, že se mudžahídové budou donekonečně objevovat zpoza kamení a nepřestanou bojovat, dokud nebude bezvěrec poražen. Pákistán, dlouhodobý držitel klíčů k afghánským dveřím, měl mocný zájem podporovat Taliban, zájem, který financovala v osmdesátých letech CIA. Všechno tohle bylo známo - a je to nyní potvrzeno.

Nedalo se ovšem předpovědět, že NATO, Pentagon a britské ministerstvo obrany budou natolik ignorovat dosavadní historii, že vyšlou do Afghánistánu armádu, pokusí se zpacifikovat Paštuny a budou se snažit ve středověké zemi "vybudovat národ" podle západního demokratického modelu - a to všechno s tak obří nekompetencí. V letech 2001-2 jsme si nedovedli představit, že toto dobrodružství se stane symbolem liberálního intervencionismu, dobré války, spravedlivé války, války vedené Blairovou Labouristickou stranou.

Depeše z Afghánistánu odhalují aroganci, která z toho vznikla, v děsivých podrobnostech. Plýtvání zahraniční pomoci, obraty o sto osmdesát procent při odmítání a podpoře výroby opia, zlovolnou představu, že láska k zemi se dá překonat korupčním rozdáváním peněz. Depeše také dokazují aroganci technologických válečníků a škodolibost, že zabíjejí z vysoké výšky.

Nejvíce šokující je však pokračování strategie zabíjení civilistů, o niž všichni pořád říkají, že je kontraproduktivní. Každý mrtvý civilista znamená deset nových rekrutů pro nepřítele. Každý zavražděný starší z Talibanu znamená, že povstane nový, mladší, zoufale toužící po pomstě.

Přesto však nedokázal žádný americký ani britský generál toto vraždění zastavit. Počítače opravdu fungují zcela automaticky. Minulý víkend došlo k zavraždění 45 civilistů v Helmandu, byl to masakr, který by byl válečným zločinem, kdyby ho spáchala pěchota a ne letectvo.

NATO už hovoří o tom, že se "nesnaží afghánskou válku vyhrát". Od svědectví bývalé šéfky britské rozvědky Manningham-Bullerové před Chilcotovým vyšetřováním minulý týden nikdo už nemůže tvrdit, že se válka v Afghánistánu vede kvůli bezpečnosti Británie před terorismem. Ani se tato válka nevede kvůli ropě, drogám, Íránu či Pákistánu, protože ve všech těchto případech válka tyto problémy jen zhoršuje.

Nemohu se vyhnout závěru, že podobně jako Paštunové, kteří jsou svou podstatou nuceni vést válku, totéž platí o některých západních režimech. Válka se vede, protože uspokojuje vojensko-průmyslový bezpečnostní komplex, lobby, která je tak mocná, že dlouho poté, co studená válka skončila, dokáže tato lobby přimět demokratické politiky, aby prolévali obrovské množství krve a vydávali obrovské množství peněz na tak pochybné účely, jako je potlačování diktátorů v jedné zemi a terorismu v druhé.

Jako loutky, které tancují v rytmu uměle vytvořeného strachu a snů o slávě, tito politikové přestali rozumět Platónově "svaté zlaté struně rozumu". Než se jejich soudnost navrátí, pošetilost, kterou odhalily afghánské depeše, bude pokračovat.

Kompletní článek v angličtině ZDE