Doznání člena protistátního spikleneckého centra

2. 8. 2010 / Karel Dolejší

Je tomu již několik měsíců, co mi absolvent vojenského gymnázia, zaměstnanec venkovské pily a autor působivých obrázků pístových stíhaček 2. světové války Pavel Rampír přestal z emailu své ženy odepisovat na dopisy. Teprve zcela nedávno jsem však konečně pochopil skutečný důvod mlčení a doslova strnul hrůzou: Došlo totiž k mému naprostému odhalení.

Doznávám tedy, neb mi nic jiného nezbývá: Už když jsem v raném dětství na dědečkově zahradě trhal nožky nevinných amerických broučků, přidal jsem se zcela na stranu Zla. Jak snadno dosvědčí Petr Cibulka a jeho syderické kyvadlo, v šesti letech jsem již intenzívně spolupracoval s StB a donášel na všechny třebíčské chartisty, do jejichž přízně mi pomáhala se vetřít maska zdánlivě nevinného dítěte. V postpubertě jsem pak u vitríny se samopalem Thompson v okresní centrále SNB uvěřil v zapojení západních diverzantů do kauzy Babice a zatvrdil se docela. Pak už jsem do bahna zapadal stále hlouběji, zejména v době studentské účasti na tzv. listopadových událostech v roce 1989.

Avšak teprve deset let na to, během náletů NATO na Jugoslávii, dva ruští agenti využili mé zvrácené asexuální orientace a za zpěvu nestoudné odrhovačky "Vstavaj, strana ogromnaja" mne přinutili k vázacímu aktu. Od té doby jsem agentem FSB, SVR a GRU. Nemohu si zkrátka pomoci. Když musíš, tak musíš. Ani mnohaleté manželství již na této perverzi nedokázalo nic změnit.

To však ještě není vše, co jsem ve své zaslepené pomstychtivosti proti této zemi podnikl. Jen co jsem od nových chlebodárců obdržel tajné židovské jméno, začal jsem se krýt podezřelými kontakty s muslimskými organizacemi. Má práce pro Saddáma Husajna započala v roce 2005 a pokračuje dodnes. O rok později, na podzim 2006, jsem začal spoluorganizovat romské městské guerilly v severních Čechách, které mají vystoupit na veřejnost v roce 2012.

V rámci zastíracích manévrů jsem pracoval též pro několik ekologických a lidskoprávních organizací. Pokrytecky jsem kritizoval dominantní orientaci české energetiky na jádro, která prohlubuje závislost této země na Rusku jako nic jiného, právě abych zamaskoval skutečně důležité nekalé rejdy. Z naprosto stejných důvodů jsem se zúčastnil i Bus Tour Amnesty International upozorňující na porušování lidských práv v Rusku, napsal povrchní článek do opozičních běloruských novin a navázal kontakt s gruzínskou komunitou v ČR.

A konečně americkou protiraketovou základnu v České republice od roku 2006 kritizuji právě proto, že jsem se právě v tomto roce stal výborně placeným severokorejským agentem - ježto sponzorská země, jak známo, má v plánu ostřelovat naše území dřevoplynovými mezikontinentálními raketami dlouhého, velmi dlouhého doletu, s biologicko-bakteriologickými hlavicemi a čtyřicetkrát zalomenou klikovou hřídelí.

Byl připraven a bdělý pan Rampír! Je konec řádění hnusných plazů! V atmosféře pravdy, v níž nyní svobodně dýšeme, se zkroušeně doznávám. Já i všichni ostatní, kdo pod průhlednou záminkou boje proti destabilizaci poválečného systému mezinárodní bezpečnosti odmítáme přátelské mírové protiraketové systémy, ve skutečnosti usilujeme o připojení českých zemí k Venezuele, která, jak známo, je tou úplně nejčerstvější raketovou hrozbou táboru světového míru a pokoje. Amen.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 2.8. 2010