Vojská Varšavskej zmluvy v roku 1968...

V ČSSR nezavraždili ani jedného jediného človeka...!!!

30. 8. 2010

Pan Pečínka v BL píše:

Kdyby Josef Žemlička a Viliam Debnár nestáli v srpnu roku 1968 na místech, kde stáli, měl by dnes opodál pamětní desku v Brně někdo jiný. Oběti prvních dnů sovětské okupace se dost podobají: mladí, v davu stojící, zvědaví, okounějící. I jejich vrazi se podobají: mladí, v davu stojící, zmatení, vyplašeně se rozhlížející. Náhodné střely zmanipulovaných vyjevenců, náhodné zásahy těch, kteří na rozdíl od starých nezůstali v ty dny "prozíravě" za pecí.

Prepitujem (česky "sprominutím") politológovia, ľudia čo nevedia o čom hovoria a zapadné goebbelsovské koloniálne média na Slovensku i v Čechách, hovoria v súvislosti s rokom 1968 o "ruskom vraždení či zavraždených..."!!!, upozorňuje Tibor Ivan.

Keď v roku 1968 k nám vtrhli vojská Varšavskej zmluvy..., na čele s CCCP, napriek negatívnemu stanovisku Vlády ČSSR, dostali vojaci prísny rozkaz - nestrieľať do civilného obyvateľstva..., tento rozkaz nebol zmenený napriek tomu, že odpor civilného obyvateľstva (zapaľovanie tankov, rozbíjanie okien vozidiel a pod.) doslovne škandálne zosmiešňoval túto obrovskú vojenskú silu (viac ako 700 tisíc vojakov) nasadenú nie na cvičenie, ale s cieľom okupácie... Počas vstupu a pohybu vojsk zahynulo niečo okolo STO občanov ČSSR... Stalo sa tak pri dopravných nehodách, pri psychických zlyhaniach jednotlivých vojakov a pri nutnej osobnej obrane vojakov...

Experti predpovedajú, že ak by sa podobne postavili civilisti na odpor americkým ozbrojeným silám, napr. v Iraku, počet mŕtvych sa odhaduje od stotisíc do päťstotisíc... Takže tzv. okupácia v roku 1968 bola obrazne len vojenskou "prechádzkou...".

V roku 1968 nebol v súvislosti s intervenciou vojsk štátov Varšavskej zmluvy do ČSSR zavraždený ani jeden jediný človek...!!! Ak by sa tak bolo stalo, potom by prokuratúra SR či CR aspoň po roku 1990 obvinila hoci aj neznámeho páchateľa z vraždy konkrétneho občana bývalej ČSSR. Nikdy sa tak nestalo i keď vražda je nepremlčateľný trestný čin...!!!

Ešte raz zopakujem, že v rámci intervencie došlo k zabitiu či usmrteniu občanov a to psychickým zlyhaním jednotlivých vojakov, ktorí žiadnu vraždu nikdy vopred nepripravovali, pri dopravných nehodách, opäť nepripravovaných a v prípadoch nutnej obrany vojakov pri ich napádaní, opäť žiadna pripravovaná vražda, ale okamžitá nevyhnutná reakcia...!!! Okrem oho velenie intervenčných vojsk prísne zakázalo streľbu na civilne obyvateľstvo ROZKAZOM...!!!

Každý "trestnoprávny" právnik vám to jasne vysvetlí aký je rozdiel medzi vraždou a zabitím či usmrtením...! Písať, či hovoriť v súvislosti s intervenciou v roku 1968 o vraždení je nenáležité a nepravdivé, nehodné novinára...

Pozn. JČ: Musím dosvědčit, že čtenář Tibor Ivan má pravdu. Skutečností, že sovětská okupační vojska v srpnu 1968 měla skutečně rozkaz V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ nestřílet na civilní obyvatelstvo se zabývá ve velmi zajímavé studii americký výzkumník ze Svobodné Evropy a Radia Svoboda v Mnichově a posléze politolog vyučující na univerzite v Guelphu Fred H. Eidlin. Jeho kniha se jmenuje The Logic of "Normalisation": The Soviet Intervention in Czechoslovakia of 21st August, 1968 and the Czechoslovak Response, East European Monographs, Boulder, Columbia University Press, New York, 1980. ISBN 0-914710-68-0.

Eidlin ve své knize vysvětluje rozhodnutí sovětských velitelů na Čechoslováky v žádném případě nestřílet tak, že si myslí, že vedení sovětské komunistické strany v Moskvě (Brežněv, atd.) bylo zpitomělé příliš ideologickými depešemi o Pražském jaru, které jim posílal z Prahy tehdejší sovětský velvyslanec Červoněnko. Ten jim prý zřejmě navodil představu, že Pražské jaro je jen jakýmsi mediálním spiknutím úzké vrstvičky intelektuálů a že československé obyvatelstvo zůstává na straně Sovětů a sovětskou invazi bude vítat. - Je to klasický příklad toho, jak nebezpečné je užívat ideologického jazyka - ať pravicového či levicového - a ignorovat to, jak věci skutečně jsou.

Jinými slovy, sovětská armáda a brežněvovské vedení SSSR zažily 21. srpna 1968 a v dalších dnech totéž nepříjemné překvapení, jako Američané, když v roce 2003 provedli invazi do Iráku a mysleli si, že je obvyvatelstvo bude vítat.

Eidlin argumentuje, že sovětská armáda měla při invazi přísný rozkaz nestřílet na Čechy a Slováky, protože se sovětské vedení zřejmě domnívalo, že je Čechoslováci zahrnouy kyticemi...

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 30.8. 2010