Aktuálně: Předražené obojživelné pandury s pancířem už neplavou ZDE

A v městském asymetrickém konfliktu stačí přesná dávka z útočné pušky (průbojnost nábojů 5,56 × 45 mm NATO s průbojnou střelou AP je až 6 mm oceli), samopalu AK-47 (s nábojem 7,62×39), či kulomet PK příp. odstřelovačské pušky SVD Dragunov (7,62×54R). Táhla a hydraulické hadice střelecké věže se změní v změť střepin. O škodách, které věži může způsobit protimateriálová puška (KSVK ráže 14,5×114, Falcon či Děgťarjov 12,7×108, M-82 či TAC-50 12,7×99 - .50 BMG), nemluvě. S puškou McMillan TAC-50 či kulomety NSV Utjos či Kord Děgťarjov lze mířeně střílet až na vzdálenost 2 km.

SKOT, vyráběný od roku 1964, měl jako hlavní zbraň velkorážní kulomet KPVT ráže 14,5 mm, k tomu spřažený kulomet SGMT ráže 7,62 mm nebo 12,7 mm protiletadlový kulomet NSV a 7,62 mm kulomet PKT. Během 70. let jich v ČSLA sloužilo přibližně 3500 (!). Střelecká věž je,s tejně jako u BRDM-2, BTR-60 a BTR-70, pancéřována. Některé verze měly, stejně jako BVP-1 a BRDM-2, vnější nekryté odpalovací lafety pro PTŘS 9M14P Maljutka-P (NATO AT-3 Sagger, průbojnost pancéřování více než 400 mm, maximální dostřel 3000 m). V každém boku korby jsou ovšem 2, případně 3 střílny pro možnost střelby ručními zbraněmi zevnitř vozu, a stejně tak jsou ve stropě 2, případně 3 dvojice odklopných krytů, znichž je možné vést palbu všemi směry. Záďové dvoukřídlé dveře jsou vybavené taktéž dvojicí odklopných střílen. Výsadek se tak může kdykoliv bránit boční či záďovou palbou z ručních zbraní, a to i během jízdy. SKOT má tak palebně kompletně pokrytý 360 stupňový horizont.

Oproti tomu skvělé nové transportéry Pandur buď plavou, ale je je možné prostřelit, nebo jsou pancéřované, ale neplovoucí. Jsou navíc, v případě vyřazení nepancéřované střelecké věže, odsouzeny k pohybu bez jakékoliv obrany. Transportér nemá jedinou střílnu nebo výklopný kryt pro výsadek. Útěk z bojiště je jedinou šancí osádky, vystavené ovšem v tu chvíli útokům kdejakého vousatého chalana, ozbrojeného kdesi za rohem RPG-7 či lehkým kulometem... Výsadek by v případě eliminace věže musel vystoupit a bránit sebe i vozidlo palbou z otevřeného terénu. Jediný způsob, jak přežít, by bylo využít obrněného transportéru jako štítu pro pěchotu. Taktika husitské kolové hradby tak doznává modernizované podoby...

Jeden z velmi dobře informovaných čtenářů píše: "Od pracovníků VOP Šternberk a Jičín, kteří byli v Izraeli na testování věže a hydrauliky vím, že když se podaří zapálit jen JEDNU pneumatiku, tak se Pandur stává těžce ovladatelným, při zničení (zapálení) DVOU kol je prakticky mrtvý. Věž jde oslepit spreji, či kýblem barvy." Bez komentáře.