Jestliže chcete zabít prezidenta, jsem zde, prohlásil ekvádorský prezident Rafael Correa

4. 10. 2010 / Daniel Veselý

Nepokoje propukly v Quitu poté, co se policisté a vojáci vzbouřili kvůli ekvádorským parlamentem přijaté novele pracovního zákoníku, který měl snížit platy státních zaměstnanců a zrušit řadu jejich výhod.

Prezident Correa si strhnul košili a vzbouřencům se sám postavil: "Jestliže chcete zabít prezidenta, jsem zde! Zabijte mě! Zabijte mě, pokud vám to udělá dobře! Zabijte mě, jestli máte odvahu! Ale i tak budeme pokračovat dále v naší politice; politice řádu, důstojnosti. Ani o krok neustoupíme! Jestli chcete převzít kasárna, jestli chcete zvolit nátlak, tak to udělejte!" Vzbouřenci odpověděli slzným plynem a prezidenta zatkli.

Státní média z provedení převratu obvinila ekvádorskou pravici včetně opoziční politické platformy Patriotic Society Party a bývalého prezidenta Lucio Gutierezze, který byl svržen populárním hnutím na jaře 2005. Mobilizace Correových přívrženců proti pučistům kvasila již od čtvrtečního odpoledne a vyústila večer krátce před desátou hodinou, kdy 550 policistů a vojáků během záchranné akce prezidenta osvobodilo a dosadilo ho zpět do prezidentského paláce. Během potyček přišlo osm lidí o život.

Podporu Rafaelu Correovi vyjádřil stálý výbor Organizace amerických států (OAS) a rezolutně odmítl "pokus změnit demokratický systém v Ekvádoru" a postavil se za řádně zvolenou vládu. Za demokracii v Ekvádoru se také postavila Konfederace domorodých národností v Ekvádoru (CONAIE) a hnutí ECUARUNARI, ačkoliv jsou s Correovou administrativou několik let ve vleklém konfliktu zejména kvůli neshodám lokálního charakteru. Šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová překvapivě ekvádorskému prezidentovi vyjádřila "plnou podporu" s tím, že "Spojené státy odsuzují násilí a bezpráví v jeho zemi."

Představitelé zemí latinskoamerického regionu mají ovšem dobrou paměť, když minulý rok Bílý dům poskytl tichou podporu pučistům v Hondurasu a poté navázal styky s nelegitimní honduraskou vládou, jež má pravděpodobně na svědomí několik zavražděných novinářů a represe proti přívržencům svrženého prezidenta Manuela Zelayi.

Washington se proti ekvádorskému prezidentovi staví kvůli jeho blízkým stykům s regionálním Ahrimanem Hugo Chavezem a členství jeho země v ekonomické organizaci na něm nezávislé -- Bolívarské alianci Amerik (ALBA). Rovněž Correovo rozhodnutí zrušit americkou základnu Manta v Ekvádoru představovalo pro Bílý dům pokoření malou zemí na jeho zadním dvorku. Expert na Latinskou Ameriku a tvrdý kritik americké zahraniční politiky James Petras uvedl, že již v roce 2008 ekvádorský ministr obrany Javier Ponce Spojené státy odsoudil za "subverzní činnost" ve své vlasti. V zemi proti vládním úsporným opatřením protestují odborové svazy, jež jsou ve styku s nechvalně známými americkými organizacemi NED a USAID, jak Petras dále uvádí. Jejich zájem volá po změně ekvádorské vlády, nikoliv však kvůli Correově domácí politice, ale kvůli jeho stykům s úhlavním nepřítelem Hugo Chavezem, uzavírá Petras.

Podle posledních informací ustoupila ekvádorská vláda od hrozby, že rozpustí Kongres, a slíbila revizi navrhovaných úsporných opatření, kvůli nimž se zvedla vlna protestů. Rafael Correa také řekl, že s Kongresem míní spolupracovat. Napjatá situace v zemi povolila.

Vytisknout