Příspěvky na péči u prvních stupňů budou opět nižší

6. 10. 2010 / Jiří Hrebenar

Pod záminkou nevyhnutelných škrtů jsou opět ořezáváni zdravotně postižení. Opět přišli na řadu ti méně silní, opět se vláda nestydí a obírá tu část obyvatel, u kterých bude nejmenší náznak odporu. Společnost se v současnosti ani trochu nezajímá o to, co se děje se zdravotně postiženými. Nedá se hovořit o ničem jiném, než o totálním rozkolu sociálního cítění v soukolí veřejnosti.

Škrtá se od stolu nad nějakými čísly. Pravice na vládních pozicích se bojí připustit, že je skupina zdravotně postižených nejvíce ohrožena. A tak vážení stoupenci 1. stupně soběstačnosti budete platit za chyby vlády a politiků. Není přeci možné, aby někdo vzal vás -- takové nuly -- na milost. Prostě ve jménu škrcení státního rozpočtu jste nyní škrceni i vy.

Jak je možné, že vláda tak kulturního národa se může zachovat jako nejhorší nepřítel. Jsou to již tři roky, co se příspěvek na péči vyplácí. Za tu dobu se stalo mnohé. Handicapovaní tento příspěvek užívají v souladu se zákonem, tedy nakupují si za něj sociální péči (pomoc s nákupy, pomoc s osobní hygienou, dovoz obědů, asistence při jednání s úřady, asistent, pomoc s úklidem...), pouze ministerstvo sociálních věcí na základě nesmyslných lobbyistických tlaků ze strany poskytovatelů takovýchto sociálních služeb tvrdí opak. Podle nich je příspěvek zneužíván. Při každé takovéto interpretaci se musím smát.

Ještě nikdy nebylo dokázáno, že takovýto příspěvek byl zneužit. Jsou to jen pouhé propagandistické povídačky ministerstva, nejsou ničím doloženy. Příspěvek na péči je rozdělen na čtyři stupně, každý stupeň má svou výši příspěvku. První stupně mají přiznáno měsíčně 2 000 Kč, druhé stupně 4 000 Kč, třetí stupně 8 000 a poslední čtvrtý 12 000 Kč.

Nyní prý pro svůj počet členů je škrcen a krácen 1. stupeň postižení. 113 000 postižených nyní leží politikům v žaludcích. TOP09 by je klidně nejradši zrušila. Právě na prvních stupních je nejvíce vidět, jak je věc postižených zanedbávána všemi politickými stranami. Do prvních stupňů nepatří totiž jen zdravotně postižení lidé, ale také důchodci, kteří jsou nepohyblivými díky stáří. Rovných 50 % z takto obrovského počtu zaplňují důchodci, kteří jsou nepohybliví jen z důvodů věku. Sami politici dopustili takovouto devalvaci prvních stupňů. Nyní alespoň mají metlu na nás zdravotně postižené.

Od 1.1.2011 dostanou 1. stupně příspěvek o rovných 1 200 korun nižší. Tedy představte si tu hrůzu. Z 2 000 Kč najednou dostanete 800 Kč. Rozpočty zdravotně postižených jsou již nyní napjaté -- a co teprve v roce 2011? Proč to skutečně česká vláda dělá? Tito lidé si poté nebudou moci hradit sociální služby. Vědí ti tam nahoře ve vládních kruzích, kolik stojí dovoz obědů, kolik stojí pomoc při nákupech a další služby? 800 korun nebude rozhodně stačit. Copak je cílem tohoto státu zastavit socializaci zdravotně postižených?

Pomalu se vracíme tam, odkud jsme vycestovali. Zajímá to někoho? Copak by udělali státní zaměstnanci, kdyby jim vláda snížila platy o 1 200 korun? Vyšli by do ulic. Zdravotně postižení nemohou. Tato minorita občanů je tlačena do rohu. Je zašlapávána jako odpad do země. Handicapovaní se stávají oslíky otřes se. Copak nikoho nenapadne, že za 800 korun měsíčně si sociální služby nepořídíte?

Opět se televize, rozhlas ani tisk o toto nezajímá. Poslanci prosadí mateřskou, ale na postižené se vykašlou. Ostatně Národní rada osob se zdravotním postižením se na nás vykašlala také. Odmítala okamžitě jednat a nyní, když je pozdě, dělá siláka. To je ale hodně moc pozdě. Kam až tato vláda klesne? Nyní se bezohledně snižuje v prvních stupních , ale v roce 2012 se pohne se vším. Proč politici těmito svými rozhodnutími porušují základní lidská práva? Stanou se zdravotně postižení oběťmi režimu?

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 6.10. 2010