BRITÁNIE:

Vzbouření konzervativců proti Cameronovi je zřejmě známkou toho, co přijde

7. 10. 2010

Pět měsíců šarmantního koaličního života britských konzervativců a liberálů už zřejmě skončilo a vlna zuřivého odporu, kterou vyvolalo rozhodnutí Cameronovy vlády zrušit přídavky na děti pro bohatší občany naznačuje, že Británie se zřejmě stane obětí obřího politického maelstromu, píše Seamus Milne v deníku Guardian.

Zveřejněné škrty přídavků na děti pro bohatší občany mají ročně ušetřit jen 1 miliardu liber. Přesto zrušení přídavků na děti vyvolalo obrovsky zuřivou zápornou reakci.

Britská vláda však plánuje seškrtat státní rozpočet o 83 miliard liber. Pokud pouhý náznak škrtů, projevený zrušením přídavků na děti, vyvolá v zemi téměř revoluci, můžeme si představit, jaká bude reakce Britů, až za čtrnáct dní, dne 20. října, britský ministr financí George Osborn zveřejní plné podrobnosti politiky spálené země svých škrtů - až zveřejní svůj likvidační program pro armádu, dopravu, školství a důchody.

Zajímavé je, že zuřivá kontroverze kolem seškrtaných přídavků na děti dokazuje, že premiér David Cameron čelí nejsilnější opozici od své vlastní strany a o přátel konzervativců v médiích, nikoliv od koaličních, v minulosti relativně levicových liberálních demokratů.

A je také zjevné, že Cameron svým rozhodnutím seškrtat přídavky na děti signalizoval plán zrušit britský sociální stát.

V krátkodobé perspektivě bylo oznámění o seškrtání přídavků na děti pro britské konzervativce ztrapňující. Premiér Cameron a ministr financí Osborne tváří v tvář ostré kritice ze všech stran ztratili své sebevědomí.

Avšak rozhodnutí seškrtat přídavky na děti pro bohatší občany bylo zjevně strategické. Tím, že je Osborne oznámil čtrnáct dní před oznámením celkového programu škrtů, a tím, že škrty postihly lidi, kteří vydělávají více než 44 000 liber ročně, chce konzervativní premiér a ministr financí naznačit, že "jsme všichni na jedné lodi", "všichni budeme postiženi".

Je to samozřejmě lež. Jak dokázala analýza Institute for Fiscal Studies, v důsledku změn v státním rozpočtu, které zavedl ministr financí Osborne, už nyní je nejchudší desetina společnosti postižena pětkrát více než nejbohatší desetina společšnosti.

Vedení Konzervativní strany a její liberálnědemokratiční spojenci jsou natolik nyní mesmerizováni svými škrty, že neuznává, jak varuje i MMF, že škrty ochromí hospodářský růst a možná i povedou k nové recesi, jak k tomu došlo v Irsku. Ani slovo neřekl Cameron o nejnovějším kole udělování prémií pro bankéře, kteří krizi vyvolali, a kterým právě bylo rozděleno do soukromých kapes dalších 7 miliard liber. Jsou to čelní pracovníci bank, které vláda neustále vyzývá, aby půjčovali investice malým'podnikům k oživení ekonomiky. Nedělají to.

Z právě probíhajícího kongresu Konzervativní strany v Birminghamu vyplývá jasně, že ať půjde o škrty v rozpočtu na obranu či o zvyšování univerzitního školného, nejsilnějšími kritiky jsou otrávení pravicoví konzervativci. Právě ti jsou v současnosti největším nebezpečím nynější britské vlády. Kdoví, jestli ještě nevzniknou opravdu podivné nové koalice, jestliže budou Cameron a Osborne donuceni se svých škrtů vzdát.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 7.10. 2010