"Jednou jsem měla učitelku z Jihoafrické republiky, ale negr nebyla," řekla v hodině angličtiny studentka Ludmila.

Začala jsem se smát - nikoho jsem tohle slovo neslyšela říct už léta.

"Ne, to se anglicky nedá říct."

Ludmila se zamyslela a větu přeformulovala: "Negr nebyla. Byla normální."

"Ne, to se taky nedá říct," řekl jsem jí. "To je ještě horší."

(...)

Učila jsem angličtinu novou skupinu lidí kdesi v obrovském skleněném firemním ústředí kdesi na pokraji Prahy. Všem přítomným bylo mezi dvaceti a třiceti.

"Co to znamená 'protestovat proti něčemu'?"

"To je, když se vám něco opravdu nelíbí. Když jste proti tomu."

"Můžu říct 'Protestuju proti dešti'"?

"Ne, musí to být silnější. Například 'protestuju proti rasismu'".

Lenka se na mě podívá s ryzím údivem: "A proč?"

(...)

Pro mě je překvapující, že je zde v ČR více každodenního rasismu než v Británii: například, když jsem skupině studentů řekla, že jedu na dovolenou do Berlína, jeden z nich poznamenal, že je to druhé největší turecké město na světě, a věděl, že se tomu ostatní přítomní začnou smát. V Británii by na takovou poznámku bylo reakcí trapné ticho.

Zdroj: ZDE

(...)

Jsem přesvědčen, že Češi jsou rasisti, anebo mají nesmírně zabedněné názory na Asijce, zejména na Vietnamce. Mnohokrát si mě spletli s Vietnamcem a chtěli po mně pas. Nemyslím si, že jsou Češi zlí lidé, ale jsou prostě, když jde o jejich názory na lidi z Asie, prostě zabednění. Všechno, co vědí o lidech z Asie, je omezeno na vietnamské prodejce a na pár majitelů čínských restaurací. Často chodím do restaurací se svými bělošskými kolegy a Češi jsou vždycky nesmírně překvapeni, že "Asiat" dokáže mluvit plynně anglicky se zjevným americkým přízvukem. Někteří Češi se mě dokonce pokoušeli urazit, že nejsem rodilý anglický mluvčí, protože jsem asijského původu.

Konfrontoval jsem několik Čechů ohledně jejich protiasijských postojů, ale oni to prostě popírají. Říkají, že to jen kdosi se ke mně náhodně zachoval nepřátelsky, anebo jsem prostě narazil na někoho, kdo měl špatnou náladu. Jeden Slovák mi řekl, že Češi jsou vůči Asijcům nesmírně rasističtí, ale nechovají se vůči nim násilně, násilně se chovají jen vůči Romům. Vidím, že Češi si systematicky popírají, že jsou rasisti.

Jiný diskutér: Ano, je to zabedněnost. A popírání konkrétního jevu. V tom smyslu, že ta zabedněnost si ani není vědoma, že ten problém existuje, nedokáže se sama nad sebou analyticky zamyslet.

Mnohokrát jsem se setkal s Čechy, kteří si myslí, že jsou liberální a pokrokoví, že dokáží vystupovat proti předsudkům, ale přesto nenávidí Romy, protože jsou to Romové. Jako kdyby to nebyl rasismus.

Afričané v Česku jsou také obětí obrovského rasismu. Všichni, kdo se nějak "odlišují", jsou v ČR terčem rasismu.

Reakce of českého čtenáře: Podle mého názoru pochází spousta rasismu od lidí, jako jste vy, kteří všechny kolem sebe obviňují z rasismu. Spousta lidí je obětí špatné obsluhy, ale na rozdíl od vás, my to nepřipisujeme rasismu.

Reakce od Američana irského původu: Po mně chtěli pas asi pětadvacetkrát od té doby, co jsem sem r. 1992 přijel. Za rasismus to nepovažuju.

Mám tento semestr 25 studentů, 7 z nich jsou Orientálci, všech 7 je z Kazachstánu. Ti studenti mě informovali, že když mezi sebou mluví rusky, někteří Češi jim nadávají "kurva komunist". Ti Kazaši to nepovažují za rasismus, ale urazilo je, že se jim nadává do komunistů jen proto, že mluví rusky.

Zdroj: ZDE

Černoch Sandro: Minulý týden jsem pocítil na svou kůži v Praze rasismus poprvé ve Studiu 54. Přišel jsem tam s dvěma bělochy a vyhazovák je pustil dovnitř a mě ne. Že prý to jsou předpisy, které určil šéf. Že prý v nějakém jiném klubu v Praze před třemi týdny udělali nějací černoši bordel. Byl to rasismus. Já mám portugalský pas a jsem občanem Evropské unie, chci, aby se se mnou tak zacházelo. Musí existovat nějaký evropský úřad pro lidská práva a ti lidé musejí být potrestáni. Co je tohle za zemi! Vždyť jsme v jednadvacátém století!

Zdroj: ZDE

jiný přispěvatel: Já jsem tady na těchto stránkách největší obhájce Čechů, ale i já musím přiznat, že Česko je nejotevřeněji rasistická společnost, jakou jsem kdy poznal.

Už léta se tu snažím zaměstnávat Afričany a Romy. Důsledkem je, že čeští zákazníci odmítají mít s těmito vysoce kvalifikovanými a vysoce inteligentními zaměstnanci jakýkoliv kontakt.

Doslova se stalo, že moji zákazníci odmítli vstoupit do provozovny, pokud je tam přivítal černoch nebo Rom (pracuji v sektoru automobilového průmyslu).

Mladí Češi v Praze naštěstí nesdílejí postoje svých rodičů k barvě kůže. Moje děti jejich náctiletí kamarádi neprojevují otevřený rasismus jejich rodičů. Možná je to generační věc a možná, že mladší generace budou daleko tolerantnější. Čas ukáže.

Zdroj: ZDE

Tahle společnost odpírá Romům přístup ke vzdělání, brání jim v rovném přístupu k pracovním příležitostem, aby mohli zlepšit své postavení, a pak je obviňuje, že kradou. To je zajímavé.

Už se snažím, aby mě to nevyvedlo z rovnováhy, pokaždé, když se tu setkám s rasistickým chováním. Jen si vždycky říkám, hele, oni to dělají svým vlastním lidem, tak proč ne mně. Nespočítaněkrát ode mě chtěli lidi v ulicích Prahy koupit drogy, jen proto, že ti idioti si myslí, že protože jsem černoch, musím prodávat drogy.

Zdroj ZDE