Věci veřejné jako B tým ODS

14. 10. 2010 / Lukáš Kantor

Věci veřejné dostaly do parlamentu protestní hlasy nespokojených voličů hledajících alternativu ke zdiskreditovaným velkým stranám. Jen málokdo z nich asi tušil, co se otevřeně šušká a co si myslí i dnes tak adorovaný Karel Schwarzenberg: "Věci veřejné jsou produktem pražské ODS a sounáležitost stejného kmotra, jak dobře známo, vztahy utužuje."

Toto nesmírně závažné obvinění v českém mediálním provozu bůhvíproč zapadlo.

A to přesto, že se nápadně shoduje s podobně ostrými slovy expremiéra Mirka Topolánka, jenž měl před mnoha svědky prohlásit: "Věci veřejné je mafiánský projekt lidí (i z okruhu ODS) ovládajících situaci v Praze."

O jaké lidi se jedná? Nejspíš o kontroverzního podnikatele a lobbistu Romana Janouška, blízkého přítele primátora hlavního města Pavla Béma (ODS). Právě Janoušek stál u zrodu (v mnoha kauzách namočené) společnosti ORA PRINT, v níž na významných postech zasedla jeho manželka a také současný předseda Věcí veřejných Radek John.

Média navíc spojují s Janouškovým vlivem i podnikatelské úspěchy mecenáše a ministra véčkařů Víta Bárty, jehož bezpečnostní agentura ABL získává zajímavé zakázky od pražského magistrátu ovládaného ODS.

Předseda strany Radek John samozřejmě popírá, že by véčkaři byli "béčkem pražské ODS".

Není ale dosti výmluvný už jen fakt, že ODS i Věci veřejné sponzorují titíž podnikatelé (finančník Zdeněk Bakala)? A proč právě u véčkařů končí někteří bývalí členové ODS (hejtman Petr Skokan)? Jak to, že současná adeptka Věcí veřejných na pražskou primátorku Markéta Reedová ještě "donedávna dělala v radě hlavního města občanským demokratům křoví"?

Pravou tvář véčkařů poodhaluje i jejich poslankyně Kristýna Kočí. Ta v  nedávném rozhovoru označila za svůj vzor (ultra)konzervativní britskou expremiérku Margaret Thatcherovou, kterou v 90. letech vzýval Václav Klaus. Kočí zároveň přiznala, že coby pravicová volička hlasovala v roce 2006 pro ODS (totéž platí i o další poslankyni véčkařů Karolině Peake). Strana Mirka Topolánka ji prý ale zklamala svým málo proevropským postojem. Širší význam této věty nelze přehlédnout -- Kočí ODS výslovně vyčítá pouze nedostatečný "europozitivismus," ani slůvkem však nekritizuje obludný klientelismus ztělesněný pověstnými kmotry. Přitom jde o přední představitelku partaje, která za svůj hlavní cíl deklaruje nekompromisní boj s korupcí a netransparentností v politice! Vysvětlení těchto podivností může být ovšem velmi prosté -- do shora nastíněné mozaiky stačí už jen doplnit informaci, že Kočí před nástupem k véčkařům studovala na škole CEVRO, pražské "Liberálně-konzervativní akademii" fungující pod taktovkou Ivana "Íčko" Langera jako jakási "Dejvická Sorbonna" ODS.

Za pozornost stojí konečně i to, co prohlásil sám spiritus agens, mecenáš a ministr Věcí veřejných Vít Bárta -- jeho strana se prý od ODS liší "především lidsky," načež zmínil ženy na kandidátce a také osobu Radka Johna. Rozdíl mezi véčkaři a ODS tedy není primárně v programově-ideové oblasti. Jiné je spíše jen obsazení herců na scéně, nikoli samotný scénář inscenace, tedy politické plány, které jsou přitom tím jediným opravdu důležitým faktorem. Milovníci ironie by tak mohli véčkaře s klidným svědomím označit za "ODS s lidskou tváří".

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 14.10. 2010