22. 10. 2010
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
22. 10. 2010

Británie: krutější a chladnější země - a pro nic za nic

"Britský premiér David Cameron oznámil, že jeho nově narozená dcera spí v lepenkové krabici, kterou pomalovala její starší sestra. Díky němu bude teď spát v lepenkových krabicích o hodně víc lidí", píše Johann Hari v deníku Independent.

Margaret Thatcherová leží nemocná v posteli v soukromé nemocnici v londýnské čtvrti Belgravia, ale její politické děti nyní prosadily její agendu daleko hlubším a tvrdším způsobem, než o jakém ona kdy snila. Kdy naposledy byly britské státní výdaje seškrtány o více než 20 procent? Ne za života mé maminky. Ani ne za života mé babičky. Ne, bylo to roku 1918, kdy prohlásila tehdejší konzervativně-liberální koalice, že nejlepší reakcí na globální hospodářskou krizi je rychle uhradit dluhy britského státu. Výsledek? Nezaměstnanost rychle vzrostla z 6 procent na 19 procent a ekonomika země se rozložila tak vážným způsobem, že vláda ztratila schopnost platit dluhy a státní dluh vzrostl ze 114 procent na 180 procent. "Historie se neopakuje," řekl Mark Twain, "ale rýmuje se".

Britský ministr financí právě vsadil vaši budoucnost hazardním způsobem na extremistickou ekonomickou teorii, která selhala, kdykoliv se ji někdo pokusil uvést do praxe.

Určité základní principy jsme se naučili při Velké hospodářské krizi. Když začne kolabovat ekonomika, obyčejní lidé - a to je naprosto rozumné - omezí své výdaje a snaží se splatit své dluhy. To vyvolá další pokles poptávky a situace v ekonomice se zhorší. Pokud začne v té době vláda škrtat ve státním rozpočtu, zmizí veškerá poptávka a ekonomika se octne ve volném pádu. Právě proto reagovaly skoro všechny země světa na velkou krizi r. 2008 - kterou zavinili deregulovaní bankéři - zvyšováním výdajů, financovaných dočasným státním dluhem. Je lepší mít deficit, který splatíme v lepších dobách než nekonečnou depresi. Země, které stimulovaly ekonomiku nejvíce, jako Jižní Korea, vyšly z recese jako první.

Premiér David Cameron a ministr financí George Osborne toto všechno ignorují. Ignorují varování hospodářského listu Financial Times, deníku, který je nejkritičtější vůči jejich strategii. Neposlouchají varování nositelů Nobelovy ceny za ekonomii Paula Krugmana a Josepha Stiglitze, jejichž varování se v této krizi důsledně ukázala jako pravdivá. Odmítli se poučit z toho, že země, která byla opakovaně dávána za vzor jako příklad toho, jak si poradit s recesí - Irsko - utrpělo v důsledku hospodářských škrtů nejhorším kolapsem v rozvinutém světě. Cameron a Osborne namísto toho slepě sledují ideologické formulky, které se naučili jako děti Thatcherové: omezme stát a ať nejvíce zaplatí chudí.

Osborne v parlamentě přečetl svůj projev rychlostí blesku: nejmenoval skoro žádné služby, které mají být zrušeny či omezeny. Je charakteristické, že je nechce jmenovat, když se na něj dívá národ.

Avšak za statistikami byla vlna lidských tragedií, které nyní začnou po celé Británii - naprosto zbytečně - probíhat. Finanční firma PriceWaterhouseCooper - není to zrovna trockistická buňka - varuje, že v přímém důsledku škrtů přijde o zaměstnání milion lidí. Můj otec přišel o zaměstnání na vrcholu poslední konzervativci vyvolané recese, a musel odejít do zahraničí ve snaze najít tam práci. Pamatuji si, jaké to bylo. Pamatuji si, co to způsobilo v mé rodině.

Teď se to stane milionu dalších lidí a zřejmě ještě více lidem. Neboť kdyby se mělo soukromé sféře podařit vytvořit tolik nových pracovních příležitostí, jak tvrdí Osborne, muselo by dojít k nejbouřlivějšímu rozvoji ekonomiky za celý můj život. Domnívá se někdo, že se to skutečně stane? Osborne uvalil nejhorší škrty na ty nejchudší lidi. Nejchudší šestnáctiletí dostávali dosud 30 liber týdně, aby chodili do školy, aby si mohli dovolit studovat - do té doby, než Osbornův tým charakterizoval tuto částku jako "úplatek" a zrušil ji. Nejnemocnější staří lidé závisejí na službách komunálního úřadu, který je nechává mýt a vozí jim jídlo - Osborne snížil jejich rozpočet o třicet procent, a poskytovatelé těchto služeb varují, že to znamená, že více penzistů zemře ve vlastní špíně. Každá rodina, která závisí na sociální podpoře, přijde v průměru o 1000 liber ročně - což znamená, jak to znám z východního Londýna, kde žiji, že mnoho chudých dětí nikdy nebude mít narozeninový večírek, nikdy nepojedou s rodiči na výlet, nebudou mít vlastní postel ani zimní kabát. Každý má být teď sám pro sebe.

Jak iracionální je přístup této vlády je vidět na stavebnictví. Nutně v Británii potřebujeme byty, které by si normální lidi mohli dovolit. Na pořadnících žádajících o byt čeká 4,5 milionu lidí a průměrný věk člověka, který nyní dokáže získat hypotéku na koupi domu či bytu, je 37 let. Pro skutečné střední vrstvy je tohle příčinou trvalého stresu a pro chudé lidi je to důvodem k zoufalství. Naštěstí dokáže výstavba domů a bytů velmi dobře stimulovat ekonomiku: zaměstnává velké množství lidí s průměrnými platy, kteří pak rychle vydělané peníze utrácejí, a tak se efekt násobí.

Avšak Osborne se rozhodl jít opačnou cestou. V průměru se nyní postaví v Londýně a na celém jihovýchodě Anglie jeden byt týdně. Jeden. Ano, namísto aby Osborne pro lidi stavěl domy a byty, vyhání je z nich. Tím, že omezí státní podporu činží, bude podle londýnských komunálních úřadů nuceno se z domovů vystěhovat 83 000 lidí a 1,3 milionů lidí se bude muset podstatněji zadlužit. Cameron oznámil, že jeho nově narozená dcera spí v lepenkové krabici, kterou pomalovala její starší sestra. Díky němu bude teď spát v lepenkových krabicích o hodně víc lidí.

Nemůže být náhodou, že tohle nám udělali tři muži - Cameron, Osborne a šéf Liberálnědemokratické strany Nick Clegg - kteří se nemuseli jedinkrát v životě starat o to, jak zaplatí nějaký účet. Oni prostě vůbec nerozumějí dopadu svých rozhodnutí na normální lidi. Vzpomínáte, jak se Cameron vyjádřil před volbami: "V novinách se píše, že moje žena pochází z nesmírně aristokratické rodiny. Ona je ale velmi nekonvenční. Nechodila do soukromé internátní školy". Osborne má prospěch z fondu v hodnotě 4 milionů liber, pro jehož vznik neudělal nic a nijak si ho nezasloužil. Fond byl přesunut do daňového ráje v zahraničí. Clegg si myslel, že státní starobní důchod je 30 liber týdně. Kdyby z toho skutečně měli žít penzisti, zemřeli by.

Tyto postoje mají reálné důsledky. Nejsme v tom všichni pohromadě. Kdo v tom není s námi? Oni, jejich kamarádi, jejich rodiny. Ti nemusejí platit víc. Naopak, dostávají obrovské úlevy. Jen jeden náhodný příklad: Jedna z nejbohatších korporací v Británii, telefonní firma Vodafone, měla povinnost zaplatit daně ve výši 6 miliard liber. Avšak Osborne tu daňovou pohledávku letos prostě zrušil. Kdyby byl donutil Vodafone ty daně zaplatit, nemusel by skoro vůbec škrtat britské sociální dávky. Zkuste si vy nezaplatit daně a uvidíte, zda vám George Osborne prokáže takovou velkomyslnost, jakou prokázal superbohatým.

Existuje jeden ostrý symbol toho, jak nespravedlivá je tato reakce na tuto ekonomickou katastrofu, kterou způsobili bankéři. Bankéři si právě za svá selhání vyplatili 7 miliard liber prémií - většinu z toho z našich peněz. To je přesně ta částka, kterou odebral včera Osborne ze sociálních dávek britských chudých, kteří tento hospodářský krach nezpůsobili. A má tu drzost hovořit o tom, že je to prý "férové".

Británie se prostě náhle stala krutější a chladnější zemí. A k čemu? Jen proto, abychom dýchavičně sledovali zkorumpovanou ideologii a skočili za ní z útesu. Před všeobecnými volbami nám říkal Cameron: "Sociální služby se nebudou škrtat", "nehovoříme o drastických škrtech", "všechny škrty budou spravedlivé". Dnes je zjevné, že není nic jiného než ideolog a lhář.

Podrobnosti v angličtině ZDE

                 
Obsah vydání       22. 10. 2010
24. 10. 2010 Britům unikl Bin Ladinův šéf pro Irák, protože vrtulníku došel benzín
23. 10. 2010 OSN požaduje, aby Obama začal vyšetřovat americké porušování lidských práv
23. 10. 2010 Wikileaks: Irácké válečné dokumenty "odhalují pravdu o konfliktu"
23. 10. 2010 Další Pyrrhovo vítězství sociální demokracie Jan  Mertl
23. 10. 2010 Blahopřeji sociální demokracii Boris  Cvek
23. 10. 2010 Peheho Klaus Karel  Dolejší
23. 10. 2010 Jak že pracuje Andrea Češková v Evropském parlamentu? Nijak. Daniel  Strož
23. 10. 2010 Demonstrace proti britským vládním škrtům, Edinburgh 23.10.2010
22. 10. 2010 Prozrazených 400 000 vojenských dokumentů z Iráku: Spojené státy ignorovaly mučení
22. 10. 2010 Jak to vypadá, když Británie deportuje žadatele o azyl
22. 10. 2010 Sonda do českého rasismu a jeho pramenů Tomáš  Koloc
22. 10. 2010 Miloš Pick: Hrozí další kolo globální ekonomické krize? Miloš  Pick
22. 10. 2010 Pozor na možné obvinění nevinného člověka Boris  Cvek
22. 10. 2010 Jsem zkrátka Sudeťák! František  Řezáč
23. 10. 2010 Maďarsko uvěznilo gynekoložku, která umožňovala rodičkám rodit doma
22. 10. 2010 Británie: krutější a chladnější země - a pro nic za nic
22. 10. 2010 Britské vládní škrty postihnou nejtvrději chudé
22. 10. 2010 Dvě třetiny britských vládních škrtů postihnou ženy
22. 10. 2010 Rupert Murdoch pochválil britské vládní škrty
22. 10. 2010 Zadluženost v Evropě
22. 10. 2010 K zadlužení evropských zemí
22. 10. 2010 Přehledná tabulka světové zadluženosti
22. 10. 2010 ČR není bohatý stát
22. 10. 2010 Jak zdiskreditovat (nejen sociální) demokracii Karel  Dolejší
22. 10. 2010 Šikana praktikovaná státem prostřednictvím Kocourkova na úřadech práce
22. 10. 2010 České dráhy: Atmosféra v Mutěnicích nebyla důstojná
22. 10. 2010 Možná jsem BLB, ale invalidu vozím
22. 10. 2010 Všechny emaily a internetové stránky budou přece jen archivovány
22. 10. 2010 Protesty a potyčky ve Francii pokračují
22. 10. 2010 Sarkozy: Demonstranti nemají právo společnost vydírat
22. 10. 2010 Francouzské odborové organizace rozhodly, že budou další stávky a demonstrace Karel  Košťál
22. 10. 2010 Nepřiměřené tresty? Boris  Cvek
22. 10. 2010 Opravdu patříme do Evropy? Jana  Ridvanová
21. 10. 2010 Michael  Marčák
22. 10. 2010 190 000 žadatelů se letos v Británii nedostalo na vysokou školu
22. 10. 2010 Politický reportér BBC TV rozdupal protestní plakát
22. 10. 2010 Jak jihovýchodní Asie cenzuruje internet
22. 10. 2010 O rautech a jiných společenských příležitostech Ivo  Šebestík
22. 10. 2010 Piñera: Sarkozy je "skutečný lídr", který "obnoví ztracenou konkurenceschopnost"
22. 10. 2010 Ruská ministryně: Ostrá fáze krize v Rusku je za námi
22. 10. 2010 Americké veřejnoprávní rádio NPR ukončilo spolupráci s analytikem, který napadl muslimy
22. 10. 2010 Vyzývám Člověka v tísni, aby upozornil na porušování lidských práv v indonéských provincích Daniel  Veselý
22. 10. 2010 Na velkou či na malou? Pavel  Pečínka
22. 10. 2010 Americký disident? Daniel  Veselý
21. 10. 2010 Postavme se spojenectví KSČM a ODS v Praze 10
22. 10. 2010 Výroba kotlů na biomasu zaměstnává více lidí než Litvínovská uhelná
21. 10. 2010 Způsobí penzijní reforma největší finanční krach v historii? Václav  Adam
21. 10. 2010 Chovat se jako lump, když k tomu nemáš talent, je nesmírně namáhavé Ivo  Šebestík
21. 10. 2010 Pomíjivost mládí a krásy
21. 10. 2010 Protestujete proti nedemokratičnosti režimu v Rusku? Utíkáte před represemi? Azyl v Čechách nehledejte! Jana  Ridvanová
21. 10. 2010 Doktorské studium? Vladimír  Wagner
21. 10. 2010 Eusociální stát - třetí cesta Vít  Klíma
21. 10. 2010 Obchod a matematika Bohumír  Tichánek
21. 10. 2010 Ruské námořnictvo žádá odvolání ministra obrany
21. 10. 2010 Cameronova riskantní šoková terapie
21. 10. 2010 Ve fyzice je to jiné
20. 10. 2010 Žena po padesátce je na tom stejně špatně jako Romové Věra  Říhová
20. 10. 2010 Odluka státu od občana Jiří  Jírovec
20. 10. 2010 Absolvent Oxfordské univerzity hledá v ČR zaměstnání
20. 10. 2010 "Malé země mají velké výhody"
20. 10. 2010 Americké plány na protiraketovou obranu zřejmě povedou k napětí mezi EU a NATO
20. 10. 2010 Nicolas Sarkozy žádá o klid, ale protesty ve Francii sílí
20. 10. 2010 Počkejte, časy se (z)mění Ladislav  Hinner
20. 10. 2010 Když dva dělají totéž, je to totéž! Jedni však třeba (ne)musí, ti druzí však "mohou". Jiří  Baťa
20. 10. 2010 Bárta nechce úsporu zadarmo -- rušení tratí bude stát miliardu!
20. 10. 2010 Paříž, včera 17 h. Čtvrtmilionová demonstrace směřuje k prezidentskému paláci Karel  Košťál
2. 10. 2010 Hospodaření OSBL za září 2010