Dilma Rousseff byla po Lulovi zvolena novou prezidentkou Brazílie

1. 11. 2010 / Fabiano Golgo

40. prezidentem Brazílie je žena: Dilma Rousseff. Je to dcera bulharského přistěhovalce, která opustila pohodlí svého života ve vyšších středních vrstvách a dala se do boje proti vojenské diktatuře (1964-1985). Uvěznila ji policie a během tří let strávených ve vězení v letech 1970-73 byla nepřetržitě po dobu 22 dní mučena. (Během jednadvacet let trvající diktatury bylo usmrceno více než 358 aktivistů a 138 jich zmizelo.) Ozbrojená vojenská skupina, které Rousseffová velela, prováděla únosy známých amerických a německých velvyslanců, které vyměňovala za politické vězně.

Rousseffová se objevila na celostátní politické scéně poté, co se stala šéfkou štábu prezidenta Luize Inacio da Silvy (lidově známého jako Lula). Později byla také ministryní energetiky - to je klíčové postavení v zemi, která objevila za poslední dva roky v pobřežních oblastech miliardy barelů ropných rezerv. Prokázané ropné rezervy Brazílie jsou nyní 29 miliard barelů, takže je Brazílie jednou z 10 nejvýznamnějších světových ropných velmocí. Avšak Brazílie má také sofistikovaný technologický sektor, který vyrábí všechno od ponorek po letadla, má moderní vesmírný výzkum, jedno z nejmodernějších středisek pro umisťování satelitů na oběžnou dráhu a je jedinou zemí na jižní polokouli, která dokázala vytvořit tým odpovědný za výstavbu mezinárodní vesmírné stanice. Brazílie je průkopníkem a nejpokročilejším uživatelem etanolu (polovina brazilských automobilů jezdí na etanol).

Rousseffová je jakýmsi Medveděvem Brazílie. Podobně jako Putin v Rusku je Lula prvním brazilským prezidentem, kterého mají rády všechny strany politického spektra. Lula odchází z úřadu v situaci, kdy jeho politiku podporuje 89 procent Brazilců. Jeho popularita je tak obrovská, že i opoziční kandidáti chválili jeho funkční období a hospodářský zázrak, v jehož rámci bylo 31 milionů Brazilců osvobozeno z chudoby. Lula vytvořil 14 milionů pracovních příležitostí a v důsledku jeho opatření vstoupilo 100 milionů Brazilců do střední třídy. Podle nedávných dat ze zprávy MMF a The Economist's Intelligence Unit, předhoní r. 2011 Brazílie Itálii a stane se sedmou největší ekonomikou na světě. V současnosti je brazilská ekonomika už větší než ekonomika Ruska i Indie. Brazílie dosáhla r. 2010 HDP ve výši 2 bilionů amerických dolarů.

Takže, jako je tomu s Putinem, v Brazílii nemohl žádný politik konkurovat Lulovi. Avšak brazilské právo nedovoluje prezidentovi více než dvě funkční období, a tak si Lula otevřeně vybral Dilmu, aby ho nahradila. Učinil to proti přání své Dělnické strany (Partido dos Trabalhadores -- PT), která chtěla tradičnějšího politika. (Dilma pochází z jiné strany, Partido Democratico Trabalhista -- PDT, a nikdy se neucházela o žádný volený úřad.)

Dilma zjevně nemá Lulův šarm a charisma, ale získala si respekt jako idealistická, ale zároveň pragmatická a odpovědná manažerka. Je o ní známo, že se s nadšením věnuje své práci a veřejnost ji velmi obdivovala, když loni bojovala proti rakovině uzlin, aniž by se jakkoliv zalekla nebo omezila své pracovní úsilí.

Brazilský statistický úřad vydal oficiální údaje za rok 2009:

Počet obyvatel: 191,8 milionů; 79,8 milionů lidí je mladších 25 let.

70 procent nové střední třídy vlastní automobil a zatímco jejich rodiče měli 4 děti, oni mají 2.

60 procent z nich má doma počítač.

Z 5,5 milionů studentů na brazilských soukromých vysokých školách jich 2,7 milionů pochází z oněch 31 milionů lidí, kteří se za posledních osm let osvobodili z chudoby.

Brazílie měla r. 2009 55,2 milionu studentů, 78,1 z nich studovalo na veřejných školách. 76,6 procent univerzitních studentů studuje na soukromých institucích.

V Brazílii je 58,6 milionu příbytků. 73,6 procent jich vlastní osoba, která příbytek obývá, 69,4 procent z nich je už plně zaplaceno. 17 procent Brazilců platí činži.

Brazilská vláda bude toto desetiletí stavět každý rok, 1,5 milionu příbytků.

98,7 procent domácností má televizi, 72 procent má přehrávače DVD, 44,3 procenta mají pračku, 37,5 procent lidí vlastní automobil, 16,2 procent vlastní motocykl.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 1.11. 2010