Anarchisté nedemonstrují, tak proč proboha volební systém ignorují ostatní???

18. 11. 2010 / Štěpán Kotrba

reakce nejen na články Petra Jánského "Chyby Zdeňka Tůmy a TOP09" a "V Praze opět ruka ruku myje", ale i na fňukání aktivisty Milana Daniela "Nenechat si už sakra všechno líbit"

Demonstrace dvou tisícovek lidiček nespokojených s povolebním vyjednáváním v Praze a uzavřenou velkou koalicí ČSSD a ODS je ignorováním zásad, na nichž stojí legitimita celého politického systému. Ignorováním volebního zákona. Navíc postrádá logiku. 21 let po plyšáku je to tristní výsledek "demokratizačního" procesu. To, že je Tůma politický diletant a TOP 09 nejen v Praze pouze katolicky konzervativní béčko ODS, věděli všichni. Všichni věděli o averzi ODS k odpadlíkům jako Laudát už od chvíle, kdy českou pravici rozdělil vznik Unie Svobody. Všichni přecenili gravitační sílu Nečasovy vlády panské koalice. A všichni podcenili vyjednávací (vydírací) schopnost komunálních politiků dosavadní levicové opozice.

To, že vítěz voleb nemusí vždy sestavovat vládu, těmto demonstrantům nevadilo, když šlo o volební vítězství Jiřího Paroubka. Utrpěné vítězství mu mnozí přáli a divili se, proč sociální demokracie nemá koaliční potenciál s pravicovými stranami. Prezident si dával podmínku 101 podpisů, jako kdyby variantou nebyla i vláda menšinová. Novináři strašili rudooranžovou koalicí i za situace, kdy všem politologům bylo jasné, že komunisté umírají a o exekutivní odpovědnosti KSČM nemůže být ani řeči už jen proto, že komunisté nemají lidi. Našli se i tací, kteří v roce 2006 fandili přeběhlíkům - Melčákovi, Pohankovi a spol. Byli to "konstruktivní" a "odpovědní" politici... Kde je jim dnes konec... Stejně tak sestavování panské koalice v roce 2010 v případě vlády Petra Nečase nikomu nevadilo. Co bylo ČSSD platné, že dostala nejvíce hlasů. Na levici byla sama a Paroubkova normalizačně arogantní rétorika znemožnila koalici s kýmkoliv. Paroubkova rezignace a s tím spojený nástup mediálně akceptovatelnějších politiků do čele levice ale vzala vítr z plachet sýčkům. Koaliční potenciál ČSSD, jak je vidět, má. Tak velký, jak dlouho sledovala v Praze počínání pravice. A jako tradiční strana volí kooperaci s tradiční stranou, která je k tomu ochotná, namísto s účelově vzniklými slepenci, které pod novou nálepkou skrývá staré "dinosaury" jako Kalouska, Schwarzenberga či Laudáta. Nic proti nim, ale oč jsou lepší než stávající ODS?

Koalice TOP09 s ODS by nikoho nepřekvapovala? Co tedy překvapuje na koalici ODS a ČSSD? Když v Brně začla vládnout po desítce let monopolu ODS primátor Onderka, brněnská ODS vázána komunální koaliční dohodou lobbovala v Praze za zrušení "julínkovného". V Praze a jejích ideologicky zaťatých mediálních kruzích to nechalo všechny klidné...

Cíle politických stran před volbami redukují voliči svým množstvím u uren. Voličů ČSSD v Praze i jinde nebylo tolik, aby mohla strana ignorovat všechny ostatní jako ODS, když před čtyřmi lety dostala v Praze 53 % a mohla vládnout sama. ODS svou jedinečnou šanci promarnila v kauzách Opencard a dalších tunelech do pražské kasy. Po nás potopa... Takto se nedělá politika, takto se páchá politická sebevražda. Voličům to ale nevadilo - taková je realita volebních výsledků. Kdyby čtyřletá vláda pražských občanských demokratů tak lidem vadila, demonstrovali by dříve - před volbami a nevolilo by jich tolik ODS. Vítěz by neměl tak slabou pozici. A povolební karty by byly rozdány jinak. ZA současné situace je velká koalice optimálním kompromisem mezi většinou voličů. Na té menšině včetně senilnějícího Václava Havla je, aby výsledek respektovala. A v opozici aby tvrdě pracovala. "Víc než si myslíte"...

Obecný trend nespokojenosti občanů s politikou a politiky je pochopitelný. Ale očekávání občanů, kteří z neznámých důvodů mají vůči politikům, je nerealistické a nenormální. Je na úrovni snění malých holčiček, které očekávají prince na bílém koni, který kvůli nim bude zabíjet draka. Pak se diví, že přítel, milenec či manžel heroických výkonů schopni nejsou... Dětský model chování znamená, že občané nepochopili podstatu demokracie a ústavní principy. Demonstraci proti politickému systému by se dala čekat od anarchistů a od nich by byla logická. Od "ctnostných" a "slušných" občanů je to směšně schizofrenní. 21 let po slavném Velkém listopadovém převratu je nutno zopakovat skoro prognostická slova tehdejšího normalizačně komunistického předáka Miroslava Štěpána na tribuně ČKD: "V žádné zemi, v žádné zemi, v žádné zemi ani rozvojové, ani v socialistické, ani v kapitalistické neexistuje to, aby patnáctileté děti určovaly, kdy má odejít prezident, nebo kdy má přijít a kdo jím má být." O vládě, a už vůbec ne o té zvolené demokratickým parlamentem, nerozhodují po volbách lidé na ulici, ale politici v parlamentu. Takto je nestaven systém. V případě pražské vlády rozhodují zvolení politici na Magistrátu. Politici jsou vždy odrazem vůle a morálky svých voličů. A pražští voliči ve své většině zvolili, že TOP 09 je omyl. Její politici to dokázali, přes marketinková hesla... I když těch voličů, kteří by si nic nedovedoucího asketicky vyhlížejícího lídra TOP 09, čouhajícího odpovědně z billboardů, přáli, bylo dost. Voliči rozhodli. A je třeba to respektovat. Jo, a samozřejmě platí jak pro nás, tak pro demonstranty i investory bankéře Tůmy to, že nejsme my ani oni děti... "Nejsme děti" odpověděli tehdy Štěpánovi na tribunu občané...

Koalice ČSSD a ODS nebude modrooranžová Babinského parta loupící bezostyšně městskou pokladnu. Bude to tvrdé vyjednávání o každém kroku. O každém milionu. Protože po příštích volbách a čtyři roky to může být zase jinak a mlaskavá rozežranost se nikdy a nikomu nevyplácí. Politika se musí odpracovat. A opozice to ví.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 18.11. 2010