Jak také oslavit 17. listopad, aneb reforma dějin

19. 11. 2010 / Štěpán Steiger

Ale proč římskokatolická církev zve dva členy ODS - pouze ODS, ačkoliv vláda je koaliční, a navíc na onen památný den patrně vzpomíná více stran (s výjimkou KSČM) - to dost dobře nechápu. Ještě méně chápu, proč oficiálně tohoto dne vzpomín&a acute; organizace, která se naprosto nijak nepřičinila ke vzniku současné republiky. Jistě, jednotliví členové (a to spíše prostí než kněží) si svoje vytrpěli a mezi studenty oněch památných dnů - 1939 i 1989 - bezpochyby byli i katolíci.

Ale církev jako organizace? Minulý režim přece pro ni vytvořil Pacem in terris a značná část kléru v ní působila. Římskokatolická církev odjakživa spolupracovala - tu těsněji, tu volněji - s každým režimem ve světě. Jen kacíři, jež exkomunikovala, se snažívali světskou moc (včetně moci církve) kritizovat či dokonce podvracet.

Že se katolická církev v této sekulární zemi, kde jí část světské moci chce vrátit "ukradené" pozemské statky, snaží zalíbit vládnoucí moci, mne nepřekvapuje přinejmenším od dob kardinála Vlka, jenž spolu s dnešním prezidentem (pokud vím, ten katolík není, ale to přece nemohlo kardinálovi vůbec vadit) různé státní svátky slavíval. Už tehdy jsem měl námitky, v domnění, že v této zemi je církev od státu odloučena. Po letošním 17. listopadu a jeho oslavě ve svatovítském kostele o tom pochybuji.

Možná se tak vizuálně reformují dějiny. Zatím sice připadala tato úloha Pavlu Žáčkovi a "jeho" Ústavu pro dějiny totalitárního režimu - jak se však zdá, v této roli hodlá ústav pod novým ředitelem, jenž nemá daleko k církvi římskokatolické, pokračovat. Kromě toho ovšem vláda, jejímž zaklinadlem je slovo reforma, dává vizuálně najevo, že tento záměr může vztáhnout i na dějiny.

Nemám před sebou seznam vládních činitelů, nechci je soudit podle náboženské příslušnosti ani podle toho, kde byli (mohli být) 17. listopadu 1989 a ve dnech následujících. Přesto se domnívám, že by se snadno mohlo stát, pokud si uvědomí význam tohoto data - dokonce i pro ně samotné - že se v příštím roce dostaví jako jeden muž - ženy mezi sebou netrpí - ke svatému Vítu a dají si požehnat jak ve své reformní činnosti, tak ve výkladu českých dějin v tom smyslu, že od 17. listopadu 1989 jde přímá linie k ODS a jejím spojencům v letech 2010 až?

Možná i Karel Schwarzenberg zapomene, že sice černoprdelníci k současnému režimu příliš nepřispěli, zato jsou jeho oporou dnes.

A možná že Ústav s honosným jménem v honbě za estébáky zjistí - a uveřejní - zda a jak církve, a to i římskokatolická, byly Stb nejen pronásledovány, nýbrž i jak spolupracovaly.

Vytisknout