Státy Unie procházejí obdobnou dluhovou krizí jako evropské národní státy

6. 12. 2010

Stát Illinois dosud splácí miliardy poskytovatelům vzdělávacích a sociálních služeb odebraných v roce 2009. Arizona nedávno přestala z programu Medicaid hradit některé orgánové transplantace. Státy předčasně propouštějí vězně, spíše kvůli úsporám než za dobré chování. A město Newark minulý týden propustilo 13% policistů. Protože příští rok bude leda horší, existují větší, dlouhodobá rizika, upozorňují finanční analytici. Obávají se, že i přes ohlášené ekonomické oživení deficity budou přetrvávat, neboť řada států a místních úřadů má dohromady dluhy dosahující několika bilionů dolarů - nezapsané v účetních knihách a z velké části neviditelné - které jim v několika málo příštích letech mohou přerůst přes hlavu.

Někteří z těch, kdo před dvěma lety varovali před hypoteční krizí, opět bijí na poplach. Nejde jen o zchudlá menší města v bývalých průmyslových oblastech, ale také o velké státy jako Illinois a Kalifornie. Municipální bankroty byly dosud v USA něčím naprosto neobvyklým, a žádný stát od Velké deprese nezkrachoval.

Avšak finance některých států a obcí jsou nyní pod takovým tlakem, že podle některých analytiků situace připomíná počátek hypoteční krize nebo dluhové krize v Evropě. V určitém okamžiku - a nikdo neví kdy - mohou investoři přestat půjčovat nejhůře postiženým státům, čímž by spustili krizi schopnou rozšířit se podobně, jako řecká krize v EU.

Právě v okamžiku, kdy krize zvyšuje poptávku po státní pomoci, řada států musí škrtat ve výdajích. V Idahu výrazně vzrostl počet žádostí o potravinové poukázky, jenomže stát musí z finančních důvodů uzavřít takřka třetinu poboček ministerstva zdravotnictví a sociálního zabezpečení, které přijímají žádosti. Jak státy přestávají pomáhat jednotlivým městům, ta dokonce propouštějí policisty a ruší hasiče. A omezování státní pomoci bude pokračovat.

Je málo pravděpodobné, že se příští rok věci zlepší, protože nejhorší deficity typicky přicházejí v okamžiku, kdy recese oficiálně skončila, rezervní fondy jsou vyčerpány a všechna relativně jednoduchá opatření už byla podniknuta. Ani tentokrát tomu nebude jinak, protože federální stimul dočasně navýšil výdaje jednotlivých států zhruba o třetinu - jenže poslední peníze z tohoto zdroje dojdou napřesrok v letních měsících. Výběr daní přitom nedosáhne úrovně před recesí minimálně ještě rok nebo dva. A vzhledem k vítězství Republikánů v nedávných volbách nelze příliš spoléhat na další pomoc federálních orgánů, protože prioritou pravice je snižování deficitů. Některé státy si tedy mezitím půjčují na běžné provozní výdaje a akumulují dluhy.

Arizona zničená hypoteční krizí prodává státní budovy, včetně sídla guvernéra, za 735 milionů, ačkoliv pronájem na příštích dvacet let bude daňové poplatníky stát dodatečných 400 milionů dolarů. Řada vlád přestala platit do penzijních fondů - to se týká například New Yorku a New Jersey. Skrytý deficit penzijních fondů je tedy nyní odhadován až na 3,5 bilionu dolarů, a zdravotní programy představují další díru o velikosti 530 miliard.

Investoři zatím nakupují státní dluhopisy u vědomí, že tyto instituce opravdu málokdy bankrotují. Jenže v posledních týdnech poptávka najednou výrazně zeslábla. V USA je obvyklé, že pokud se nedostává prostředků, stát zpravidla přednostně vyplácí věřitele, a to i na úkor vlastního provozu a poskytovaných služeb.

Podobnosti mezi stavem rozpočtů jednotlivých států Unie a měst dnes a stavem ekonomiky před hypoteční krizí jsou následující: Také nyní panuje představa, že určitá aktiva jsou zcela bezpečná, jako v případě hypoték před rokem 2008. Dnes jde o státní a municipální dluhopisy, do nichž investují i důchodci spoléhající na to, že stát může vždy zvýšit daně, aby věřitele vyplatil. Letos ale například hlavní město Pennsylvánie Harrisburg uvažovalo o bankrotu.

Stejně jako v případě "subprime" hypoték a toxických obligací je většina současných dluhů neviditelná díky "kreativnímu" účetnictví nepřípustnému dokonce i v privátním sektoru.

Státy a řada měst se dosud těší dobrým ratingům a ti, kdo varují před riziky, jsou označováni za alarmisty. Také tato situace se vyskytovala před hypoteční krizí.

Státy budou muset provést více bolestivých škrtů, propouštět, zvyšovat daně, bojovat s odbory ve veřejném sektoru a k tomu budou ještě častěji městy žádány o pomoc. Samotný charakter států se může zmenit, protože jim nezbudou peníze na služby, které byly dlouho považovány za samozřejmé.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 6.12. 2010