Havárie polského vládního letadla a protiruská propaganda v českých médiích

21. 1. 2011

Narazil jsem na článek o tom co píší LN, konstatuje Ivan Hruška. Už by si konečně někdo mohl přečíst zprávu o analýze katastrofy polského letadla a publikovat laicky srozumitelnou verzi ve veřejných sdělovacích prostředcích. Velmi detailní zpráva byla mimochodem otištěna v předposledním čísle českého časopisu Letectví a kosmonautika, ze které čerpám. Všechny ty bláboly, co čtu v novinách ,jsou jen propaganda proti Rusku. Z analýzy vyplývá ,že pilot neodhadl situaci,udělal několik chyb, byl ve stresu a porušil předpisy:

1) Šel na přistání v mlze a porušil předpisy pro minimální viditelnost nutnou pro přistání. Byl varován Poláky z letadla ,které ještě stihlo před zhoršením počasí na letišti Smolensk přistát, a byl též varován i věží letiště.

2) Letiště nebylo vybaveno přistávacím systémem ILS ( Instrument Landing System) ,jak je běžné u komerčních letišť i v Rusku . Ten umožňuje přesně přistání i bez vidu (IFR). Radar byl pouze přehledový, bez možnosti měřit výšku letu. Je to vojenské letiště pro vojenská letadla. Letadlo během přistávacího manévru na okamžik zmizelo z radaru. Způsobil to let pod horizont radaru v údolí před drahou ( viz bod 4).

3) Směr letu nebyl v ose dráhy. Bez ILS je nalezení osy obtížné. Nicméně i s přehledovým radarem, pokud by pilot požádal věž o navedení , by se strefil. Nepožádal! Pilot letěl zřejmě podle GPS navigace, čemuž odpovídá osa letu. Magnetická osa dráhy má ale poměrně velkou odchylku od GPS, protože v místě je nějaká porucha zemského pole. Pokud zadáte do GPS magnetický azimut (co ukazuje normální kompas) , bude tam chyba. Proto zřejmě neletěli na osu dráhy a měli odchylku a dráhu asi ani nemohli vidět.

4) Před prahem dráhy je údolí. Protože pilot zřejmě používal radarový výškoměr (akustický signál v kabině na záznamu) místo klasického tlakového, kopírovalo letadlo povrch země. Po přeletu dna údolí stráň strmě stoupala a výškoměr tak hlásil najednou prudké klesání. Pilot bez vidu nedokázal úplně odhadnout situaci a skutečnou polohu letadla, nicméně byl schopen letadlo vybrat a dal plný výkon motoru.

5) Neštěstí bylo, že se v dráze letu vyskytly stromy. Pokud by stráň údolí byla bez stromů, letadlo by se zřejmě opět vzneslo. Křídlem ale narazil do stromů, a to poničil. Letadlo se pak bez části křídla přetočilo na záda, stalo se neovladatelným a spadlo o pár set metrů dál. Pilot měl k dispozici jen několik sekund na rozhodnutí provést záchranný manévr. Plný výkon o několik vteřin dříve by letadlo zřejmě zachránil.

4) Zdá se, že posádka byla i pod psychickým tlakem. Letiště Smolensk je asi 30km od Katyně. Letiště Vitebsk (mezinárodní komerční letiště) je asi 80km od Katyně a navíc v sousedním státě (Bělorusko). Smolensk je tedy o cca 50km blíže než letiště nabízené k přeletu řídícím letištěm během komunikace před katastrofou, a tedy byl zvolen rychlejší, ale riskantní způsob jak dopravit cestující do cíle. Letoun před závěrečným manévrem letiště přeletěl.

5) Pilot na letišti přistál se stejným strojem o den dříve při zkušebním letu, ale za slunečného počasí ( pokud si ještě pamatuji na tento detail v článku)

Vše je zaprotokolováno a jsou k dispozici záznamy z černých skříněk. Je to klasický případ selhání lidského faktoru vystaveného velkému stresu a roli hraje souhra několika okolností.

Bláboly v tisku jsou jen propaganda.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 21.1. 2011