USA považují radiaci ve Fukušimě za "extrémně vysokou"

17. 3. 2011

Po včerejším kongresovém vystoupení předsedy regulační agentury NRC vznikl výrazný rozštěp mezi tím, jak situaci v havarované japonské elektrárně Fukušima hodnotí Američané, a co o ní říkají Japonci. Podle Gregoryho Jaczka je poškození přinejmenším jednoho z reaktorů mnohem vážnější, než Tokio připouští, a Američané by proto měli zůstávat od elektrárny mnohem dále, než svým občanům doporučují japonské úřady.

Jaczkovo vystoupení zahájilo roztržku mezi USA a jejich těžce zkoušeným nejbližším spojencem v Asii. Bylo to také poprvé, co Obamova administrativa zveřejnila vlastní hodnocení situace v elektrárně, kde má celkem 11 expertů. Podle všeho se Jaczkovo vyjádření zakládá na kombinaci japonských údajů s údaji vlastními.

Nejvíce pozornosti vzbudilo tvrzení, že v dochlazovací nádrži s vyhořelým palivem čtvrtého bloku už není téměř žádná nebo vůbec žádná voda a z poškozených palivových tyčí, které se přehřívají, uniká radioaktivní materiál do atmosféry. (Mezinárodní agentura pro atomovou energii potvrdila údaje poskytnuté Japonci. Údaj o teplotě paliva v nádrži u čtvrtého bloku během včerejška však zcela chybí a předchozí se pohybovaly takřka na 90 stupních Celsia. - KD.) V souvislosti s tím Jaczko vyjádřil přesvědčení, že úroveň radiace je velmi vysoká a patrně ovlivní schopnost podniknout kroky k nápravě. Japonci Jaczkovo tvrzení dnes ráno odmítli ústy tiskového mluvčího společnosti Tepco Hadžimeho Motodžukua, podle kterého provozovatel elektrárny nezaznamenal "žádný zvláštní problém".

Pozdější vyjádření mluvčího státní agentury NISA Jošitaky Nagajamy bylo méně jednoznačné, neboť konstatovalo, že vzhledem k nepřístupnosti zařízení "nemůžeme potvrdit", že v nádrži čtvrtého bloku opravdu je voda. (Zhruba lze říci, že japonská veřejná vyjádření k situaci v elektrárně mají tři hlavní vrstvy: Nejvíce povinně optimistický bývá tajemník premiéra Jukio Edano, následuje provozovatel elektrárny, který už občas musí přiznat barvu, a nejsolidnější vyjádření pocházejí právě od NISA. I ta se ovšem vyjadřuje s typickou japonskou zdvořilostí. - KD.)

Američané také vyjadřují obavy o osud pátého a šestého bloku elektrárny, kde podle nich dochází k růstu teploty.

Jaczko později své vyjádření zopakoval a dodal, že nepřítomnost vody v nádrži čtvrtého bloku potvrdila i japonská strana. Znovu také zdůraznil, že vysoká radiace velmi ztěžuje další práce v elektrárně.

Pokud je americká analýza správná a vyhořelé palivo se nedaří udržovat na bezpečné teplotě, je možné, že radiace zabrání pracem nejen na čtvrtém bloku, ale také na všech ostatních. V nejhorším případě by mohl být provozovatel nucen ponechat zařízení jako celek bez chlazení, což by patrně skončilo roztavením reaktorů a prudkým nárůstem množství unikajících radioaktivních materiálů.

Podle Jaczka úroveň radiace značně kolísá, ale maximální dosažené hodnoty jsou schopné během krátké doby způsobit smrt. I další nádrž se starým palivem, a sice na třetím bloku, může být údajně v podobném stavu jako na bloku čtvrtém.

Američtí úředníci kteří jednali s japonskými protějšky upozorňují, že politické a byrokratické vedení země působí ztuhle a nehybně a nejeví ochotu zřetelně komunikovat o problému; kromě toho je někdy také neochotno přijímat vnější pomoc. (Je možné, že někteří Američané ani po téměř sedmdesáti letech spojenectví vůbec netuší, jak funguje japonská kultura? - KD.) Dva z těchto úředníků se přiklání k přesvědčení, že vláda sama nedostává od provozovatele elektrárny jasné informace.

"Všechno je v jejich systému postaveno na pomalém budování konsensu," prohlásil jeden z úředníků, který si nepřál být jmenován. "A během krize všechno závisí na tom, aby se postupovalo rychle. Tohle nefunguje."

U.S. Air Force poskytne k průzkumu elektrárny bezpilotní letoun Global Hawk. (Podle jiných zdrojů Američané poslali letecky také vysokotlaké vodní pumpy, které by měly pomoci s chlazením - KD.)

Podle amerických poznatků jde v zásadě nyní ve Fukušimě o to zabránit, aby havárie, která už je horší než havárie v Three Mile Island v roce 1979, nenabyla rozměrů havárie černobylské. Vyhořelé palivo může být nebezpečnější než palivo aktivní, protože není uzavřeno v dalších ochranných vrstvách jako to, které se nachází přímo v reaktoru. Na vzduchu má horká zirkonová slitina obalu při přehřívání sklon se vznítit a může pak dojít k unikání smrtících radioaktivních prvků do atmosféry. Největší obavy v takovém případě vzbuzuje izotop cesium 137 s poločasem rozpadu 30 let, který může proniknout do potravy nebo být vdechnut.

Podle údajů společnosti Tepco nádrž vedle čtvrtého bloku obsahuje 548 palivových tyčí, které byly vyjmuty z reaktoru teprve v listopadu minulého roku, takže jejich zbytková radioaktivita je dosud značně vysoká. Experti tvrdí, že pokud by byla dochlazovací nádrž bez vody, dělníci by se k ní kvůli vysoké radiaci nemohli přiblížit.

Kromě všeho již uvedeného samy japonské orgány oznámily, že reaktor třetího bloku utrpěl poškození primárního kontejnmentu a zdá se, že z něj uniká radioaktivní pára.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 17.3. 2011