Zatím je to pořád dobrý

7. 4. 2011 / Luděk Prokop

Chaos takřka neuvěřitelného dění v politických stranách vládní koalice přerůstá hranice alespoň částečně srozumitelné logiky věcí. O účelu a cílech konání je možné, při zapojení pestrého rejstříku různorodých fantazií, pouze spekulovat. Kam se hrabe Paroubek s Marťany.

Sdělovací prostředky disponující investigativními novináři na nás chrlí těžko uvěřitelnou změť informací, aniž by nějak pátrali po podstatě, po důvodech nevyzpytatelného počínání parlamentních zástupců lidu.

Poslanec Škárka se rozpovídá o nikoli zanedbatelných částkách, které inkasuje za blíže nedefinovatelnou stranickou loajalitu, aby vzápětí věc popřel s tím, že si dělal legraci. Že si vystřelil z novinářky, aneb zpozoroval její neobratnost při skrytém nahrávání jeho slov. Posléze to vyvrátí s tím, že inkasoval z běžného měřítka nemalé částky doopravdy. Za co a proč nadále zůstává skryto za pojmem stranická loajalita. Předseda strany VV (WC zdálo by se být příhodnějším) podává v souvislosti s výroky poslance Škárky trestní oznámení - světe div se - na neznámého pachatele.

Vezmu-li v potaz, co všechno a jak se za vlády této vládní koalice již odehrálo, napadá mě, že to musí mít, anebo alespoň mělo by mít, nějaký smysl, nějaký důvod.

Pan Michálek usilující o nápravu v jakési naivitě, kterou ještě do nedávna mohla být postižena i řada z nás, zůstává po zásluze potrestán ztrátou tehdejšího pracovního místa. Ministr Drobil loajálně opustil post ministra, aby se tolik nerozmazávaly jeho manipulační korupční aktivity (odhalené panem Michálkem) a byl po zásluze odměněn významným postem v ODS. Takovým postem, kterým ODS sděluje veřejnosti, jaké jsou její priority. Aféra odolnějšího ministra Vondry, aféra ProMoPro, naznačuje, že doba uzrává k okamžiku, kdy bude možné čelným politikům konat cokoli libo.

K výše uvedenému nástinu zkusme přičíst zdánlivě nesouvisející informace o závažných prohřešcích Drážní inspekce. O prohřešcích, vedoucích k úvahám o nezbytnosti vyměnit vedení inspekce. Jeden z těchto závažných prohřešků pojednává o prohřešku vůči dodržování pracovní doby. A sice, vedoucí pracovník měl v docházce uvedeno čerpání dovolené a při tom byl v práci. Dalším uváděným závažným prohřeškem je, že vedoucí zaměstnanec si nenechal vyplatit schválenou, značně vysokou odměnu a vymlouval se, že k takové výplatě chyběly finanční prostředky. No v obou případech nekázeň jak Brno. Jenom nevím, jestli šlo o mystifikaci ze strany televizních zpravodajců, nebo to tak je doopravdy. Ať již tak nebo onak, jedno je jisté, nehodící se vedení Drážní inspekce odhalující vážné nedostatky na ČD lze vyměnit pod téměř jakoukoli záminkou. A nic moc rozruchu to nevyvolá, stejně jako jej nevyvolává potrestání pana Michálka.

Dalším neméně důležitým poznatkem může být, že každou aféru lze vytěsnit aférami dalšími, novými a za sebou rychle jdoucími, na sebe navazujícími, nejlépe vzájemně nesouvisejícími. Veřejnost si postupem času navyká, otupí a zlhostejní. Pokusné balónky, jako bylo vyhození pana Michálka z místa, nebo setrvání ministra Vondry ve funkci ministra, jako je nyní absurdní záležitost kolem poslance Škárky a jako může být v dohledné době výměna vedení Drážní inspekce, signalizují, dohromady spolu s lhostejností veřejnosti, velice optimistické vyhlídky. Vyhlídky na to, že co nevidět bude možné vykonat a zmanipulovat cokoli co libo. Včetně voleb a převzetí vlády na dobu neomezenou volebními obdobími. Včetně vytunelování budoucna prostřednictvím nezbytně nezbytných reforem, ať již reformy penzijní či reformy zdravotnictví. Jak jinak než pod taktovkou ryzí pravicové vlády převodem státních peněz do spřátelených soukromých peněžních institucí. Pravda, zatím to je pořád dobrý. Zatím to ještě nějak jde.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 7.4. 2011