Co ještě schází v rovnici

11. 10. 2011 / Karel Dolejší

Je dobré uvědomit si, co toto suché konstatování vlastně znamená.

Nejde tu o jednu, dvě, tři černé ovce, které by kazily jinak dobře zavedenou a fungující praxi zákonodárné činnosti. A nejde ani o to, že by nositelem zmíněných trendů k předělávání zákonů na zakázku byla ta či ona jednotlivá politická strana. Zpráva BIS zmiňuje několik různých příkladů, v nichž se vyskytují zrovna tak poslanci koalice jako opozice.

Ovšemže se občas z poslaneckých lavic usilovně hromuje proti korupci. Je to ale zhruba totéž, jako když vilný kněz káže proti hříchu, jenž jenom shodou okolností, na nichž nemá sebemenší zásluhu, zrovna nebyl jeho hříchem. (Taky v tom často bývá kus závisti, což zpravidla bohatě postačuje k vysvětlení veškeré předvedené vášnivosti...)

Ale i právě zmíněné výstupy jsou vlastně už zatraceně ošemetné - neboť prorostlost české politiky se neomezuje jen na vlákna vertikální (od vrcholných politiků ke kmotrům), ale stejně tak se šíří i směrem horizontálním. Situace v Praze, Brně nebo Liberci ukazuje, že Zemanova "opoziční smlouva" na ekonomické úrovni nikdy neskončila a dvě tradičně největší strany pouze zdánlivě představují alternativy.

Rýpněte trochu hlouběji a kromě Bártových "půjček" objevíte i takové skvosty, jako společné hospodářské zájmy Romana Janouška a KSČM, nebo podrobnosti o tom, jak se via SZ lobbovalo za pitomě nastavené dotace pro fotovoltaické elektrárny na zelené louce.

Kdo jsi bez viny, hoď projevem.

Ovšemže verbální útoky na tuto vládu, věcně ostatně bohatě oprávněné, budou vesele pokračovat až do příštích voleb, a dost možná ještě i prvních sto dnů po nich.

Z toho nač upozorňuje Dvořáková i BIS ovšem plyne, že výměna vlády v ČR systémovou korupci neodstraní. Povede jenom k jejímu přerozdělení a možná formálnímu zakamuflování.

Zdá se, že to jediné, co ještě polistopadový politický systém dělí od definitivního zdiskreditování, je jedno funkční období sociálně demokratické vlády.

Pak bude teoriím o sebekorekci politiky v rámci "tikání lib-lab" konec - neboť se nade vší pochybnost ozřejmí, že to čemu jsme naslouchali byla ve skutečnosti časovaná bomba...